Giant Shoe-Factory
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHrají:
Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)Obsahy(1)
Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka. Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)
(více)Recenze (152)
Tak má vypadat správná propaganda! Zlý, chlípný, imperialistické psy a Adofla Hitlera obdivující Šéf (za rajtky a naleštěné holínky jeho synka zaokrouhluji hodnocení na plný počet), kolem něj sdružení patolízalů, ministr třesoucí se před kapitálem, stateční komunisté se srpem a kladivem v srdcích, čistá dělnická láska mladých bolševiků versus ohavná nevěra s nepřítelem lidu a nakonec dojemná promluva o tom, jak je v Sovětském svazu všem krásně a o žebráka tu člověk nezakopne, jak je širokorozchodná dlouhá. Botostroj jde na čestné místo vedle děl z knihovničky ROH a já jen doufám, že filmů bude lidu časem patřit víc a víc. ()
Já mám sorelu hodně rád. Líbí se mi v architektuře, na plakátech i v sochařství. S filmem je to ovšem horší. Botostroj postrádá pro ni typickou rozjásanou barevnost plakátů, chybí mu monumentálnost a přitom účelnost typická pro budovy v tomto stylu, a ani zdaleka nemá dynamičnost, jíž se mohou pyšnit její sochy. Aby byla katastrofa dokonána, tak kvůli dialogům vyniká hloupost a naivnost jeho propagandy. Nebýt vynikajícího Vítězslava Vejražky, tak bych se film zařadil k tomu nejhoršímu co naše kinematografie zplodila. ()
Je až neuvěřitelné jak komunisté dokázali převrátit pravdu a ze slušného člověka, který se provinil jen tím, že byl úspěšný podnikatel, udělali nejhorší zrůdu a diktátora. Ve své době musela mít tato propaganda velký vliv. Vzhledem ke své úchylné zálibě v budovatelských a propagandistických filmech musím dát alespoň jednu *. ()
Čo s týmto? Nádherná ukážka propagandy, ktorá snaď človeka osloví viac dnes ako pred pol storočím. Dnes sa nájde dosť ľavicových aktivistov, ktorí v tom uvidia účinnú kritiku korporátneho kapitalizmu. Ale je takáto urputná obžaloba na mieste? Je úspešný veľkopodnikateľ synonymom bezcitného egoistu? V prípade T. Baťu určite nie. ()
Botostroj je paskvil, ale na ten paskvil se docela dobře dívá. Botostroj totiž funguje nejen jako nechtěné "zrcadlo pokřivené socrealistické estetiky", ale v současné době, naštěstí, i jako poměrně zajímavá parodie na socialistickou propagandu. Zajímalo by mne, zda tvůrci v době vzniku počítali s tím, že toto bude někdo brát vážně... Dle dobových ohlasů film lidi spíše nas*l. A ani se nedivím. Ještě drobný komentář k mému hodnocení. Po ideologické stránce je to hnus, o tom žádná, ale já se bavil, a to poměrně dobře. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (7)
- Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)
- Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)
- Film slúžil ako propaganda na zdiskreditovanie zakladateľa spoločnosti Baťa, Tomáša Baťu. (dobso)
Reklama