Kamera:
Jan StallichHrají:
Jindřich Plachta (a.z.), Rudolf Hrušínský, Hana Vítová, Karel Höger, Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Eman Fiala, František Filipovský, Antonín Novotný (více)Obsahy(1)
Celovečerní montážní film, sestavený z více než dvou desítek scén zvukových i němých českých filmů v nichž hrál jeden z našich nejoblíbenějších divadelních a filmových herců Jindřich Plachta. Výběr těchto scén provázený komentářem spisovatele Bohuslava Březovského a čtený Karlem Högrem, sledují v promítací síni barrandovských atelierů Plachtovi spoluherci v těchto filmech. (FILMOVÝ PŘEHLED 7 / 1954). Seznam filmů: Průlom, Fidlovačka, Muži v offsidu, Sňatková kancelář, Před maturitou, Kdybych byl tátou, Nebe a dudy, Štestí pro dva, Filosofská historie, Počestné paní pardubické, Turbina, Karel a já, Advokát chudých, Prstýnek, U ns v Kocourkově, Cesta do hlubin študákovy duše, Kluci na řece a Pan Novák. Všechny na databázi (Karlos80)
(více)Recenze (7)
Politicky angažovaný dokument který prošvihl to co mělo potenciál, tedy dát možnost jeho kolegům na Plachtu zavzpomínat. Je lépe si vybrat filmy s ním a zavzpomínat... ()
Kouzelný střihový film s okouzlujícími diváky Hanou Vítovou, Milkou Balek Brodskou, omladinou z Před maturitou Antonínem Novotným, Miroslavem Svobodou a Věrou Gabrielovou... sestřih Plachtových rolí z 20. let komentuje vkusně Karel Höger a glosují ho Doďa Pištěk nebo Eman Fiala. Zdeňka Baldová souhlasí, že s Hankou Vítovou nebudou počítat roky, které je dělí od společných rolí. Je to radost o to větší, zvláště při vědomí, že v dalších letech už ty střihové pořady svou kulturu povšechně poztrácely. ()
Po úspěšném filmu „Kolotoč humoru", sestřiženém ze starších zvukových filmů, v nichž hrál hlavní roli oblíbený divadelní a filmový komik Vlasta Burian, přichází do našich kin další film, jehož převážnou část tvoří vybrané scény ze starších zvukových i němých českých filmů. Je věnován jednomu z nejpopulárnějších našich filmových herců — Jindřichu Plachtoví, předčasně zemřelému na podzim roku 1951. Ve výběru asi dvou desítek scén ze zvukových i němých filmů snaží se tato montáž postihnout vývoj a růst Plachtova hereckého umění od jeho začátků v němém filmu v roce 1926, přes debut ve zvukovém filmu v letech třicátých až k významným úspěchům tohoto herce ve filmu „Před maturitou" a v jeho posledních rolích filmů „Pan Novák" a „Karbanova parta". Zasvěcený komentář spisovatele Bohuslava Březovského provází montáž při promítání, jemuž přihlížejí známí čeští divadelní a filmoví herci, kteří při této příležitosti vzpomínají na svoji spolupráci s Jindřichem Plachtou ve filmech, jejichž nejzdařilejší scény před nimi ožívají na projekčním plátně. — „Večery s Jindřichem Plachtou" jsou důstojnou vzpomínkou na herce, jemuž jako by byla věnována slova básníkova, citovaná v úvodu i závěru filmu: „Zní hudba z dálky, jásá lid, / blažen, kdo ví, jak rozeznít / radostnou písní zvonů / sen v srdci milionů." Filmový přehled 7/1954 ()
Střihová koláž jako skromná pocta předčasně zesnulému herci z nejmilovanějších, Jindřichu Plachtovi, se rozhodně nemíjí účinkem, přesto zůstává spíše schematickým sledem veskrze známých filmových rolí, než dílem skutečně objevným. Dokumentárním se dnes jeví plejáda Plachtových hereckých kolegů v historicky cenném záznamu jejich civilních tváří, změněných přirozeným plynutím času. Hana Vítová, Antonín Novotný, Richard A. Strejka či Věra Gabrielová patřili zároveň k těm, kteří divákům z různých důvodů na dlouhá desetiletí zmizeli z očí. Nutno ovšem dodat, že večery ve společnosti Jindřicha Plachty bývaly jistě tím nejlépe stráveným časem. [Poprvé shlédnuto v rámci festivalu Filmový smích Jindřicha Plachty v Rychnově nad Kněžnou, 3. 10. 2009] ()
Bohužel, vzpomínkový, střihový pořad k druhému výročí Plachtova předčasného úmrtí je zcela poplatný roku vzniku - 1953. Ačkoliv Plachta až do smrti nevystřízlivěl z opojení komunismem, budovatelský, agitačně pokřivený Högerův komentář, povětšinou nepříliš reprezentativní výběr scének a pár střihů na Plachtovy kolegy, sedící jakoby v kině a toporně a z povinnosti spoře komentující pár scén, naprosto zabili případnou důstojnost vzpomínky na oblíbeného herce. ()
Setkání herců v barrandovské promítačce, jimž jsou promítány úryvky filmů je napohled milé, ale Högerův komentář je poznamenán dobou tuhé totality (zmíněn budovatelský film PAN NOVÁK, z něhož tam ukázka asi není). Max.70%. ()
Krásné záběry z prvorepublikových filmů a Jindřicha Plachty jehož role se zdály na první pohled stereotypní, ale tento snímek geniálně zachytil jeho herecké odlišnosti. ()