Režie:
Vladimír DrhaScénář:
Václav ŠašekKamera:
Emil SirotekHudba:
Karel SvobodaHrají:
Jiří Pomeje, Dagmar Bláhová, Jiří Bartoška, Petr Čepek, Josef Bek, Václav Knop, Monika Žáková, Vladimír Krška, Petr Hanus, Jiří Samek, Pavel Pípal, Luděk Randár (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Přepis Páralova románu již vznikal v očekávání rozhodujících společenských změn (premiéry se dočkal až po Listopadu), do hlavní ženské role dokonce byla obsazena Dáša Bláhová, která se vrátila z australské emigrace a byla svolná účastnit se odvážných erotických scén. Snímek vypráví o nadšeném mladíkovi, jenž na sklonku 50. let nastupuje do textilní továrny a předpokládá, že jej čeká slibná kariéra - hrdina se proto ustavičně poměřuje se svým oblíbeným literárním vzorem, kterým je stejně ambiciózní Julian Sorel ze Stendhalovy fresky Červený a černý. Výsledku však schází potřebná přesvědčivost, schopnost diváka vtáhnout do svého světa, zůstává příliš vyumělkovaný, neboť zvolená doba se stala pouhou nezávaznou kulisou pro milostné hrátky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Film spadá do podobné kategorie jako Plan 9 from outer space: divák si musí zvolit mezi totálním zoufalstvím a totálním pobavením. Maximální trapnost. Skvělé pro večírek s přáteli, kteří ocení kvalitní literaturu a kvalitní alkohol. ()
Docela odvážný snímek z doby konce perestrojky,tehdy nadějný Jirka Pomeje (nic proti němu nemám a jednou jsem s ním dobře zachlastal).Trochu mě nudily jeho citace ze Stendhala ale jinak jsem se u filmu dobře bavil a rád si ho čas od času pustím. ()
Musím přiznat, že z druhého setkání s filmem po více než dvaceti letech mám o dost lepší pocit. Drha opustil svoji v minulosti opakovaně osvědčenou polodokumentární formu a slušně zvládnul pohyb v jiném filmařském terénu. Mírné rozpaky vzbuzují některé herecké výkony (střídání lepších a horších momentů i v rámci jednotlivých postav - Pomeje, Bláhová...), velké rozpaky pak snad nejtrapnější možná typicky komerční „osmdesátková“ hudba Karla Svobody, která se rušivě vnucuje k dobře fungující dobové muzice konce 50. let (Kučerovci, Rudolf Cortés ad.). Jo, a taky ten „Stááándal“ a vůbec výslovnost francouzských jmen tahá za uši. Ale to všechno naštěstí nepřebíjí pocit příjemného nadhledu, který mám z filmu jakožto celku. ()
Snad kromě té Bláhové a snad až příliš mnoho zbytečně pornograficky pojatých scén. Drha podle mě nechytil atmosféru knihy a film je tím cele postižen. ()
Z hlediska erotiky ano - odvážné. Film v sobě pravda jisté erotično má. Nicméně toho v sobě už nemá o moc víc a není to nic moc podívaná. Socialistickou realitu zobrazuje asi věrně, a krásně ukazuje, že ta realita nestála za nic. ()
O problémech čerstvě vystudovaného chemického inženýra, který nastupuje do svého prvního zaměstnání a jehož představy a plány se střetávají s tvrdou realitou života. Takové je motto knižního románu autora Vladimíra Párala, který byl koncem osmdesátých let zpracován do filmové podoby. Přestože se v předloze příběh odehrává v osmdesátých letech, ve filmu je zasazen do let padesátých, čímž se vlivem námětu řadí mezi takové snímky, jako je „Svět otevřený náhodám“ 1971) a „Rytmus“ (1980), byť se děj v obou případech odehrává v letech třicátých. Podstata námětu o hlavním hrdinovi je stále stejná. Zajímavé je, že oba snímky jsou natočené taktéž dle knižní předlohy a každá je přitom od jiného autora. Jako kdyby bylo za socialismu spisovatelům dáno zadání, o čem mají psát. K tomu nelze připojit také film „Hauři“ (1987), který sice už knižní předlohu nemá, ale podstatu věci má stále stejnou. No nic. Tentokrát tu tedy máme mladého inženýra chemie, který je vášnivý čtenář romantických historických románů a tak trochu snílek. Charakterově je inteligentní a talentovaný, ale zároveň také naivní a impulzivní. A právě to je jádro věci, neboť ve svém prvním zaměstnání se dostává do silné konfrontace svých snů a skutečnosti. Ve svých představách je sice úspěšný hrdina jak v práci, tak i u žen, avšak společenská realita v pracovním nasazení i v soukromí je pro něj katastrofálně jiná. Je mučen realitou ve víru své obrazotvornosti, čímž na své cestě životem musí hledat sám sebe a hlavně to, co v životě doopravdy chce. Na konci osmdesátých let byla v politice v plném proudu tzv. *přestavba*, což pro filmové tvůrce znamenalo jisté uvolnění, takže hlavně častým erotičnem se od podobných výše uvedených snímků hodně odlišuje. Moralizační aspekt však zůstal zachován. Film je, jako obvykle, kritický vůči tehdejšímu společensko-politickému systému. Mladý inženýr je představen coby symbol mladého generace, který se snaží najít svůj vlastní hlas v socialistickém prostředí. Po dějové stránce je kapánek náročný, obzvlášť v psychologických oblastech a projevovaných symbolech, takže vyžaduje od diváka určitou míru zapojení. Nejedná se o obyčejně jednoduchý příběh o lásce a ztrátě, jak to může na první pohled vypadat. Především se prezentuje úvaha o životě, společnosti a lidské existenci. S tím je spojeno také určité varování před nebezpečím manipulace a ovlivňování lidí a právě v tom je celý koncept hodně zajímavý. Na bodech ale hodně ztrácí vizuální stránka. Padesátá léta přece jen vypadala poněkud jinak. Jednou dobovou tramvají v pozadí to tvůrci nezachránili. Sice je škoda, že se jedná o další film, který v době uvedení vlivem politické situace naprosto zapadl do divácké nevědomosti, ale protože má svoji moralizační hodnotu nadčasovou, má divákům co říct i dnes. ()
Jeden z nejodvážnějších českých filmů, co se týče erotiky. Nemůžeme se divit, když předlohu napsal Páral... ()
Mozna ze to tak za komousu bylo , ja byl jeste v CR . Ale to jsem byl jeste Pubertak . Kdyz jsme odchazeli tak mi bylo 14 let. v roce 1985 . tetno film jsem mel moznost videt . cesky filmy miluju a sbiram je a stahuji . nejakou nahodou jsem se k tomuto filmu dostal a cetl nejake zajimavosti , nevim co je na pi. Blahove tak zvlastniho ze o ni tak stali aby v tomto filmu hrala a Pomeje ten je uplne antierotickej. To bych si v te roli v te dobe predstavil spise Lukase Vaculika nebo Jana Potmesila. Blahova je odpuzujici a dekuji neoprel bych ani lopatu. Ale jde tou o neco jineho ze. Vadi mi jedna vec a to ze se v ceskych filmech nekdy az moc podbizi erotika a lascivnost a to je u tohoto filmu v kazdem pripade . Parala nemusim a nikdy mu neprijdu na chut. ()
Československý poeticko-erotický film natočený podle knižní předlohy V. Párala, popisující milostné vzplanutí mladého ambiciózního chemika Marka Paara ke starší kolegyni Zině Zachové. Nezkušeného milovníka si zahrál mladý J. Pomeje a nutno podotknout, že jeho herecké umění přesně zapadlo do požadované role a jeho výkon se mi líbil. Začátek filmu se zabývá zapracováním čerstvého absolventa do pracovního procesu, postupně však hlavní hrdina propadá půvabům své spolupracovnice. Poetická složka snímku je reprezentována citacemi ze slavného Stendhalova románu Červený a černý a téměř celý Paarův citový dialog s jeho vyvolenou Zinou je parafrázován jako milostné tokání J. Sorela a madame de Rênal. Co se týče erotické stránky dramatu, je zastoupena odhalenými vnadami tří žen, z nichž dvě si dovolím ohodnotit jako velmi přitažlivé. Ve filmu, jak bývá zvykem, vystupují výrazné postavy ve vedlejších rolích, z nichž nejvíc zaujal nevidomý inspektor Artl v podání mistra P. Čepka, nepříliš sympatická asistenka s estébáckými metodami T. Medvecká a elegantní milenec Arnošt Tittelbach zahraný J. Bartoškou. Snímek, v němž hraje prim poměrně banální milostná záležitost v liberecké chemičce, okořeněná hudbou K. Svobody a nádechem francouzského romantismu však vyčnívá nad průměr sotva znatelně. ()
Ten film je sice místy špatný, ale příběhu to paradoxně pomáhá. Doba podivností, hledání sebe sama, jakých si milostných vzplanutí, promarněných životů šedi a netušené poetiky textilní továrny. Na mě to celé působilo nostalgicky a poněkud pamětnicky, ale to všechno jsem na tom filmu zároveň oceňoval. Uvítal jsem i to, že jsem mohl hl. hrdinu sledovat v povzdálí a "kochat se" jeho úspěchy i prohřešky. Také oceňuji sympatický výkon Jiřího Pomejeho - pro mě osobně snad vůbec jeho nejlepší. ()
Párala jsem nikdy moc nemusel, ale tohle je asi druhé nejlepší filmové zpracování jeho literární předlohy (po bílé velrybě). Jediný herecký výkon Jirky Pomeje a stále velmi krásně nahatá Dáša Bláhová - nebylo to prostě špatné, i když někdy na mě ta psychologie, na kterou si Páral i film hrají, byla trochu úsměvná. ()
Hérečky, chlastání, píchání... Hodně odvážný film, každý druhý se tady promenáduje nahý... Dalo se na to koukat a Pomeje mě svým hereckým výkonem celkem příjemně překvapil, čekal jsem to horší. ()
Knihu jsem nečetl takže nesrovnám, ale z filmu mi zůstal jen pocit nahoty. Odraz padesátých let v příběhu není vlastně vůbec vidět. Děj by se klidně mohl odehrávat v jakékoli době a nebylo by to poznat. Snad jen fakt, že se zaměstnanci vlastně nudí a nemají do čeho píchnout a tak si buď práci vymýšlejí nebo se zašívají, mi známý je od mnoha lidí, co v éře komunistické žili a pracovali. Byl to častý je. Čímž ale nechci říct, že se komunismus proflákal, že se nikde nemakalo. Ale provozy, kde se zkrátka udržovala podobná pracovní morálka nebyly nic neobvyklého. Ovšem ty kostýmové a literární vsuvky byly až nadmíru. Kdyby se objevily sem tam, tak by se to dalo brát jako příjemné oživení, jinak ale neměly tu správnou působnost. Celkově je to jinak vcelku průměrný nebo spíše podprůměrný příběh milostného románku mladíka a zralé ženy, který po jejím odjezdu nemohl ani dopadnout jinak. A tak se znovu vracím k tomu, že z filmu zůstane jen nahota a sex pro puberťáky. Závěrem pak dodávám, že i když je v zajímavostech napsáno, že jde o jeden ze dvou prvních českých filmů se zvukem Dolby Stereo mě ta kvalita zvuku přišla strašná. Kvalita obrazu jen o málo lepší. ()
Muka obraznosti? né filmová muka. ()
Tenhle film by byl možná o něco, možná i o dost lepší, kdyby hlavní roli hrál někdo jiný než Pomeje. Při vší úctě se právě na tuhle roli nehodí tak dokonale, že je snad úplně ve všech vlastnostech pravým opakem románového hrdiny. Neříkám, že by pak byl ten film perfektní, ale zlepšení by to bylo. ()
Nejslabší z páralovských adaptací. Ten pomyje byl fakt marnej - proč tu roli raději nedali opravdovýmu herci ? ()
Páral byl mým favoritem asi do první poloviny jeho tvorby. Později jej už neznám. Ale tenhle film? Nevím, zda to byl Páral, ale každopádně to byl spíše trapný pokus o porno. Zdá se, že se tvůrci utrhli ze řetězu komunistické cenzury a nevěděli si s tím rady. ()
V pražských kinech se promítal od 15.3.1990 (Alfa) ()
Mladý, štíhlý, krátkovlasy Pomeje, takový studentík, ještě hezká Bláhová...a prostě Páral. ()
Když jsem to viděl poprvé, bylo mi 17 a zdálo se mi to podstatně zajímavější :) ()