Muži v říji

Svým druhým filmem Robert Sedláček zabrousil do jihomoravské vísky Mouřínov u Bučovic, kde se každoročně pořádají závody ve vábení jelenů. Typově odlišné postavy a postavičky vytvářejí svérázné a někdy i bizarní situace, které vtipně korespondují s velmi dobře napsanými dialogy. Herecky není co vytknout, moc potěšila role Jaromíra Hanzlíka a jeho filmové ženy Marty Vančurové. Vše ostatní působí zcela přirozeně i díky hercům z Dejvického divadla, nebo divadla Husa na provázku. Muži v říji se svým způsobem můžou řadit k lidovým komediím typu Dědictví nebo Vesničce mé střediskové, samozřejmě v rámci nynější moderní doby. Stejně si ale myslím, že film poberou mnohem lépe obyvatelé Moravy a v Čechách zůstane nepochopen. (21.01.2019)

Ze začátku jsem se hrozně nudil - navíc (jak píšou i okolní uživatelé) celkový dojem kazily velmi špatně zvládnuté zvuky, opravdu jsem měl problém rozumět slovům z úst herců vycházejících. Ovšem po příjezdu premiéra v podání Igora Bareše film roste. Nemůžu říct, že bych se na film chtěl podívat znovu, ale druhá polovina vážně funguje. Problémem a absurditou je, že bez té první (opravdu nezajímavé) nefunguje. (25.05.2010)

Další potvrzení (si) faktu, že můj náhled na (….život) a smysl pro humor je odlišný od 99% ostatních (ok, 90% -:) Ještěže existují i spřízněné duše… R. Sedláčku. Pravda, k tomuto snímku můžete přistoupit jako k tragikomedii nebo (osobně bych se za to přimlouval) ryze čistě upřímné, civilní, (satirické) absurditce protknuté skrz naskrz prvky (ze) současné reality. Až do dnešního dne jsem si výraz absurdní spojoval především s P. Landovským resp. O. Vetchým resp. vojínem Kefalínem resp. M. Švandrlíkem resp. Z. Syrovým a jejich Černými Barony.Ve světle tohoto počinu musím konstatovat jediné: našel jsem (si) zdatného to konkurenta. Díky Roberte! P.s. (bez urážky): Muži v říji, nic pro (zdejší) veskrze „potěrové“ osazenstvo. „Vyzrálý snímek pro vyzrálé publikum“ (s osobitým smyslem pro humor), který doceníte až s pokročilým věkem (resp. by mohl (do)zrát s dobou). Anebo taky ne. V současné záplavě infantilních (nejen) komedií, téměř zázrak. Vcelku inteligentní současná reflexe (víc než by se mohlo na první pohled zdát), ke které je ovšem nutno (lépe) přistupovat s nadhledem. Pokud se vám to podaří, máte (z poloviny) vyhráno. A tak jediným (mírným) nedostatkem zůstává skutečnost, že Sedláček (jak s oblibou říká(píše) uživ. DaViD´82, doufám, že na to nemá patent a nehrozí (mi) popotahování u soudů :-) „honí příliš zajíců najednou“ a snímek tak může (v některých očích) působit poněkud roztříštěně. Nicméně (ne)chci končit negativně (pozitivně) a tak (za sebe) dodám: dlouho jsem neměl takovýto příjemný pocit při sledování (českého) snímku. P.p.s. pls nehledejte za snímkem „žádné velké umění“ (skryté poslání), na to je snímek příliš smířlivý (nekritický). Tohle mělo „pouze“ (po)bavit a pravda, malinko přinutit zamyslet se. A to se (v mém případě) povedlo. Dokonce tak, že (s časovým odstupem) určitě bude (plánovaná) opakovaná (nejedna?) projekce. S dovětkem, že (jakmile čas dovolí), určitě sáhnu po http://www.csfd.cz/film/278430-rodina-je-zaklad-statu/ R. Sedláček je totiž bezpochyby nesporný talent! zajímavý „komentář“ (pro mě): Kamil Fila http://aktualne.centrum.cz/kultura/film/recenze/clanek.phtml?id=645389 (28.03.2012)

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Zábavná satira i laskavá idyla se silnými postavami a se scénářem, při kterém se člověku nekroutí žaludek. Bez jakékoli přepjatosti, trapné estrádnosti dokázal Sedláček natočit inteligentní film, který se určitými aspekty hlásí k nové vlně (autenticita, slavnost jako prostor satirického vyjevení charakterů), určitými aspekty zůstává veskrze dobový, ale především všemi aspekty baví a trefuje se do obecnějších jevů. Škoda pár momentů, kdy Sedláček začal hledat humor i jinde než v nevzrušivém a nezáludně plynoucím životě malé vesnice. Jinak se mi ale jeho film líbí, navzdory tomu, že chytá spoustu ryb najednou. Záhadným způsobem funguje jako satira, lovestory i vesnická idyla. Spíše než sžíravou formanovskou kritiku věcí veřejných tu hledejme souvztažnost s laskavými taškařicemi Vančurovými či Chevallierovými. (20.07.2009)

Tož kurva hoši (guten tag), to jsem teda nečekal. Snímek, který je ve svých kárajících připodobněních přímočarý a často též otřelý a povrchní, oplývá humorem založeným z velké části na trapnosti a bizarnosti postav (co s tím měl společného Troška?) a světe div se - ono to nějak funguje. Člověk se výborně baví i uznale kývá hlavou, když se Sedláček trefuje do černého (což se bohužel děje méně často, než by bylo záhodno). Všechna trapnost, upachtěnost a malost zůstává na plátně, kde je vystavena na výsměch, a nepřelévá se do obecenstva ani se nestává charakteristikou samotných tvůrců. O to víc mrzí značná neukotvenost (film se rozlévá v různých polohách a žánrech, ale ani jedné se nedrží) a několik těch stupidních scén, které opravdu zapadjící spíš do Kameňáku (Czáková). Přesto velmi příjemné překvapení...70% (LFŠ 2009) (27.07.2009)