Dorian Gray

Život musí hořet tím nejpronikavějším plamenem. Jeho světlo mne neoslepuje, ani jeho žár nespaluje. Já jsem tím plamenem. JÁ JSEM TÍM PLAMENEM!! Dorian Gray není žádná duchařina. Je to film o muži, jehož duši ďábel vložil do obrazu a sám se ukryl za krásnou tvář. Dorian Gray by klidně mohl být upír. Ovšem to by život naplnění zkažeností neměl takovou sílu. Pokušení, vzrušení, svědomí. Bezcitně proměnit lásku ve smrt. Ďábel nemá hranice! „Ben“ Barnes jako mladík s duší zkaženou a páchnoucí se mi velmi líbil. Dýchla na mě ona touha po věčném mládí a kráse. KDYŽ JE ČLOVĚK POSLUŠNÝ, JE ZŘÍDKA ŠŤASTNÝ. Který chlap by odolal? NEPLATÍ SE ZA TO DUŠÍ? PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (11.01.2010)

Ze zacatku se nic moc nedeje a ani me to nebralo, ale jakmile se Dorian po namalovani obrazu "zkazi" tak to zacne bejt aspon docela zabavny. Pozdejs jeste film prida nejaky ty hororovy prvky, ale nejaka strasidelna atmosfera se i pres tech par zabiti bohuzel nekona. Konec uz je pak zase trochu otravnej a zbytecne natahovanej, ale tady sem tam ta hororva atmosfera probleskne. Co se tyce hercu, Barnes ukazuje, ze neni jen ta pekna drzka Kaspian, ale umi i docela slusne hrat, i kdyz o tridu ho prehrava paradni Firth. Po vsech smerech prumer a prumer je za 3*. (04.01.2010)

Sex drogy a málo záběrů na jeden obraz. Nevídaný nesoulad ve vhodnosti dvou obsazených herců, v hlavní roli je totiž dětská tvářička (jasně, záměr, ale odsud posud), která dokáže vypadat tajemně, nebo rozervaně jen dvakrát a ani jednou oboje najednou a to jen díky kameře a hudebnímu podkresu, zato zas Colin Firt exceluje do nebeských výšin a zcela upřímně by mě víc zajímal film o jeho postavě, kde by byl samotný Dorian pouze vedlejší rolí. Ale i takhle se povedlo vytvořit dobrej film, kterej se snadno sleduje, rozhodně nenudí a je dobrý (vzdejme hold fotogenickému Londýnu a dobré výpravě), v závěru z velké části i díky výborně Rebecce Hall. (03.03.2014)

Příběh o tom, jak se člověk může štítit odrazu vlastní duše. Nebo taky o tom, jak to může dopadnout, když se naše chování nereflektuje v nás, ale v něčem / někom jiném. To vše navíc ve dvou osách; té hlavní, kde Dorianův příběh zachycuje známý obraz, a i té vedlejší, kde si lord Henry "vychová" společníka, jakým je on sám, než mu dojde, že Dorian ve své nelítosti zašel ještě dál. Tyto dva paralelní příběhy pak zabaleny do látky ala příběh napsaný Oscarem Wildem, který se ale kvůli snaze zavděčit se divákovi s předlohou v mnoha momentech rozchází (kdo viděl Othella, ví, že to pro Parkera není zas tak netradiční). Nicméně vizuálně je to hezké a obrazy a Colina Firtha ja ráda. (03.02.2011)

Dorian Gray ukázal, Jak je důležité míti Filipa, co umí do adaptace vnést osobitost a přitom zachová ducha předlohy. Pokud ho nemáte, zůstane jen studnice zhýralých mouder (sir Wotton), kouzlo zasviněného Londýna a digitální bubák, deroucí se z plátna jak kníže Vigo ve dvojce Ghost Busters. Škoda, že každý člověk není portrétem svých hříchů, to by byl teprve horor.. (29.11.2013)