Nuit de chien

Souhlas s Cinefobem. Tady je Schroeter jako vždy uhrančivý a navíc i přehledný, protože vypráví příběh, který má začátek i konec v předepsaném pořadí. Jako vždy úžasná hudební stopa a vůbec atmosféra dané noci je prostě mimořádná. Film má silný romantický odér. (29.06.2012)

Jako ženská ( ale ono je to vlastně jedno :-) ) si musím poslintat bradičku nad figurou Pascala Greggoryho ! Ta scéna u vany a pak i ve vaně je prostě to nej :-) 55.letý Pascal s postavou antického boha ! Vow ! A bylo by mi jedno, že by do postele přitáhl i nějakého chlapíka ! Ať si ;-) Vždyť je to fuk :-) (28.01.2016)

Některé obrazy mi, pravda, utkvěly (homosexuální číšník pleskající penisem, chlápek v peří, zmlácené ženy, děti ve sprše nebo mrtvoly lemující silnice), ale nedělají z tohoto filmu víc než kýč jako řemen. Až mi to chvílemi připomínalo Brabcův Máj. Ovšem narozdíl od Máje v tomto případě neznám literární předlohu (Juan Carlos Onetti: Para esta noche) a možná mi něco zásadního uniká. (12.02.2009)

Kdo by toto do starého Wernera řekl: svižná, skvěle obsazená noirová fantasy s jasným narativem a i ta autorova typická operácká diskoška tu má až na výjimky opodstatnění (Lisztův "Les přeludů" je už podruhé otrava, ba směšný). Zajímavý hudebně je už začátek filmu: Ivesova Nezodpovězená otázka se volně přelévá v ruchy, v Stockhausenův Gesang der junglinge a jiné kousky - Schroeter si tvoří novou ready made skladbu, je to pěkné a účelné. (26.05.2023)

Zlatý Lev - výběr (07.06.2009)