Na konci tunelu

Říká se,že na konci tunelu bývá světlo,v tomto případě světlo naděje pro muže který nic neměl jen svůj zaběhnutý stereotyp.Vozíčkář Joaquín,který žije sám ve velkém domě jen se starým psem si podá inzerát,že pronajme vrchní patro s terasou.Brzy u jeho dveří zazvoní mladá žena Berta s malou dcerou Betty kvůli tomu pronájmu a mají o něj velký zájem.Osamocený Joaquín i když je u sebe nechá bydlet tak ze začátku není moc nadšený z jejich přítomnosti,ale časem si zvykne zase na více lidí v domě.Když jednou tento počítačový expert zase pracuje ve svém suterénu tak zaslechne za zdí nějaké zvuky a začne ty zvuky nahrávat.Při odposlouchávání zjistí,že nějaká parta mužů kope tunel do vedlejší banky a povede se mu skrz zeď protáhnout i mini kameru a tak má dokonalý přehled o tom co se za zdí v podzemí děje.Při jedné obrazové nahrávce Joaquín zjistí,že za kopáčema ve volných chvílích chodí i žena kterou u sebe před časem ubytoval takže ten její zájem o pronájem nebyla náhoda.Je velmi překvapený a brzy jí řekne,že všechno ví a uvězní jí v pokoji i když se s ní ve společné domácnosti docela sblížil.Naplánuje si,že zlodějům překazí jejich plány přímo v den akce tím,že jim pustí do tunelu vodu a zatopí jim únikové cesty.Plán se mu povede jen napůl,protože ho pak ti hlavní chlápci přijdou se zbraněmi v ruce a ve špatné náladě do jeho domu navštívit,ale co se tam pak semele je úplně dokonale vymyšleno a jak se z bezvýchodné situace vozíčkář vyseká je prostě udivující a ten závěr je na 10 hvězd.Argentinsko-španělské thrillery mají vždycky něco navíc a často nepředvídatelný děj který diváka překvapí. (25.04.2020)

„Nakonec je to, jak jsem ti říkal. Všechno závisí na holce, nebo na štěstí.“ Joaquín si žije svůj klidný, ničím nevzrušivý život samotáře odkázaného na vozík, pokojně se utápí v žalu, hraje si s pájkou, těší se ze společnosti stejně postiženého psa a vykouří asi 10 krabiček cigaret denně. Jeho poklidné bytí mu však naruší hned 2 náhlá vzrušení, sexy matka s dítětem a podezřelá skupinka lidí od vedle. Co když to ale není náhoda? Bavilo mě to, a to docela dost. I navzdory detailům jako jsou poněkud velkorysá stopáž, krapet víc štěstí, neslyšné hekání, naivní podání pomocné ruky, krajně protivný spratek či ten fakt, že lehčí děva má zvláštní slabost pro mrzáka, který jí proti její vůli neustálé píchá, až je z toho celá malátná, ehm…Mělo to pořád šťávu, napětí, atmosféru a hlavního hrdinu, který sice (logicky) neoslní svou mužností, ale za to má za ušima, je trpělivý a já mu po celou dobu fandil. A vývoj není zas až tak předvídatelný, ostatně i ty keksy nespořádá ten, koho byste si asi tipli. Film, jak jsem naznačil, má své mouchy, ale na slušné 4* to bude. (23.05.2021)

Chtěl by to být temný thriller, což je dáno tím, že většina filmu se odehrává ve tmě, případně je tmavá ještě podpořena, aby to budilo ten správný dojem. Jinak je to ale vlastně dějově celkem obyčejné a popravdě i roztahané. Trochu to připomíná "Lupiče paní domácí", pokud by nebyly komedií. Postavičky jsou tu některé ale zajímavé. (17.01.2017)

Dobře promyšlený dramatický příběh o pokusu vyloupit banku velmi připomíná tvorbu Alfreda Hitchcocka. Pomalu budující atmosféra a zvyšující se napětí až do samotného finále je devízou celého dějství. Hlavní postavou je vozíčkář, který právě u zmíněného Hitchcocka připomene snímek ´Okno do dvora´. Ne příběhem, ale postavou jako takovou. I když nemůže na nohy, nelze předpokládat, že bude také všeho naprosto neschopný. Svou aktivitou hodně zamíchá kartami a jeho plán všem dá pořádně zabrat. Dvouhodinová stopáž dává všemu náležitý čas a tak drama postupně nabírá na intenzitě. Scénář je velmi dobře promyšlen, napsán i natočen. Je z toho sice cítit jistá šablona, ale vzhledem k faktu, že tohle tady skutečně dlouho nebylo, se to dá přehlédnout a tak si vychutnat každou minutu. (03.02.2017)

Neznámý Rodrigo Grande dává vzniknout snímku, který je vlastně jen dalším dokladem toho, co španělští režiséři jako mj. Oriol Paulo, J. A. Bayona, Andrés Baiz, Guillem Morales, v rané tvorbě i Guillermo del Toro ad. skutečně bravurně zvládají, tj. mistrovsky a překvapivě v originálním námětu skloubit dobrodružství a napětí s (mytickými) prvky mateřské lásky a odhodlanosti k vykonání ryzího hrdinského činu, mnohdy i odkrýt v hrdinovi příběhu jeho nevyzpytatelnou lstivost na jedné straně a pomstychtivost a krutost na straně druhé a především vzbudit v divákovi upřímné dojetí a nepatetický sentiment – inu poetika španělského thrilleru 21. století se všemi rysy. (95%) (30.09.2020)