Režie:
Anne FontaineKamera:
Caroline ChampetierHudba:
Grégoire HetzelHrají:
Lou de Laâge, Agata Buzek, Agata Kulesza, Vincent Macaigne, Joanna Kulig, Eliza Rycembel, Katarzyna Dąbrowska, Anna Próchniak, Helena Sujecka, Pascal Elso (více)Obsahy(1)
Prosinec 1945, ženský benediktinský klášter v Polsku. Jedna z řeholnic hledá pomoc u lékařů z francouzské mise Červeného kříže. Mladá stážistka Mathilde Beaulieu se rozhodne porušit pravidla a začne benediktinky pravidelně navštěvovat. Záhy zjistí, že mnoho sester je po opakovaném znásilnění ruskými vojáky těhotných, jiné mají příznaky pohlavních chorob. Konvent je tak postaven do těžké situace: má přijmout odpovědnost mateřství nebo opustit děti zrozené z hříchu? (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (80)
Píše se rok 1945, válka skončila a násilí je na ústupu, na polském venkově už dávno není slyšet dunění děl, jenže válečné šrámy jsou dosud živé. Francouzská mise, která provozuje polní nemocnici, má stále co na práci a v nedalekém klášteře sklízí jeho osazenstvo neblahé následky loňského léta, kdy touto oblastí prošla fronta. Vojáci dvou armád v poloze vleže vyděšeným řeholnicím následně vysvětlili, že přenosem genů na své potomky lze zajistit nesmrtelnost lidského života a že je to vlastně mnohem jednodušší a rychlejší než se starat o spásu a nesmrtelnost své duše. Těhotenství a porod bohužel nejsou v ženském klášteře jevy žádoucí a představená kláštera se právem obává v konzervativním prostředí katolické společnosti ztráty tváře a zostuzení. Najednou je v situaci, kdy čelí naprostému rozvratu instituce, kterou budovala a hájila, jakož i rozvratu hodnot, které prosazovala a zastávala. Na druhé straně zdi je mladičká francouzská ošetřovatelka nečekaně postavena před dosud největší profesní a morální úkol své krátké kariéry. Agnus dei je palčivé drama o svědomí, zodpovědnosti a střetu náboženských tradic s nástrahami, které přináší život. Drama výborně obsazené i zahrané, které si zaslouží diváckou pozornost. O nadějné Lou de Laage doufám ještě uslyšíme, při troše štěstí může jít o novou stálici francouzského filmu a tahle půvabná dívka může zaujmout pozici, kterou dnes má Léa Seydoux. Celkový dojem: 90 %. ()
Nie sme svedkami príčin, ale následkov a pravdupovediac mi niečo podobné vidieť stačilo vo Wajdových Popoloch raz. Čo ale teraz, keď sa už raz stalo a už sa neodstane? Dá sa nájsť šťastie v hrôzach vojny a dokonca nájsť to šťastie v tom, že nás postihlo nesmierne utrpenie? Situácia je našťastie zmiernená tým, že sme pár mesiacov po vojne a tak sa dá predpokladať, že tri krát bolo konečné číslo. Na Poľsku si vybili počas vojny zlosť ako Nemci, tak Rusi aj Francúzi a o to smutnejšie je, že sa to týkalo aj poľských žien a mníšok. Takéto veci si treba pripomínať a ak sa o tom nakrúti film, treba si ho pozrieť. Poviem to takto priamočiaro a na rovinu. ()
Nevím, komu patří větší odsouzení. Zda sovětským (nikoli ruským, nejhorší zvěrstva páchali vojáci z asijských republik) vojákům nebo matce představené alias symbolu církve. Nebo tehdejší společnosti, která také vyžadovala od řádových sester a mnichů celibát. Protože celibát představuje absolutní odevzdání, tedy podlehnutí církevní i světské moci. Myslím si, že konec byl velmi idealizovaný a dlouho tato idylka netrvala, bohužel. Jinak jde o dobrý film, citlivě zrežírovaný i zahraný. Ponurost, bezútěšnost klášterního prostředí ještě zpestřené tragickou událostí, která se zde před několika měsíci stala. Slepá víra na jedné straně a pochybnosti na straně řádových sester. Chce tohle všechno opravdu Bůh? ()
Válka je svinstvo a snímek "Agnus dei" nám ukazuje, jak to vlastně bylo v některých oblastech s tím osvobozováním. Vojáci holt dlouho neměli ženskou, jeptišky byly počestné, tak do toho šly. Válka je sice svinstvo, ale to největší svinstvo dělají lidé. Rozdíl mezi osvoboditelem a tyranem se velmi snadno smazává. ()
Na temu druhej svetovej vojny som videl uz 100 -ky filmov, vela z nich bolo len priemer, a dost bolo podpriemeru. Kvalitna tema ako Druha Svetova vojna este automaticky neznamena kvalitny film. Reziserka Fontaine uz stihla nabrat skusenosti - Adoration 2013 a Gemma Bovery 2014. Tuna ukazala, ze je schopna natocit kvalitny film. Zensky krestansky klastor v Polsku a jeho osadenstvo sa musi vysporiadat s RuSSkymi hajzlami, ktori znasilnovali. K tomu znasilnovaniu sa trochu rozpisem. Este za bojov a dymu z trosiek Druhej Svetovej vojny bolo znasilnovanie extremne brutalne a tvrde. Hrozu neprinasal prvy sled vojsk Cervenej Armady, ale az jednotky, ktore postupovali za nou. Poniektori Ruski vojaci /bolo ich malo, no i taki sa nasli/ si splnili ludsku povinnost a varovali zenske obyvatelstvo vetami typu "Mongoli prichadzaju, velmi zli ludia, berte veci a utekajte co najrychlejsie". Evidentne si ten zensky krestansky klastor myslel, ze mury klastora ich ochrania .. hm, neochranili pred atrocitami. Znasilnovalo sa verejne, pred ocami vsetkych, pred abatisou znasilnili rad radom vsetky mnisky a potom i abatisu - matky znasilnili pred ocami ich dcer a naopak ... odhaduje sa, ze po skonceni Druhe svetovej bolo znasilnenych 2 miliony nemeckych zien. Mnohe si niesli celozivotne traumy, fyzicke bolesti a mnoho zien sa uz nikdy nevydalo. Bolo sympaticke, ze reziserka nezobrazila tieto atrocity, skor sa zamerala na to, ci prijat tie deti alebo opustit ich ako nasledok hriechu : 85 % ()
Galerie (38)
Zajímavosti (2)
- Scénář filmu je inspirován mj. životopisem francouzské lékařky Madeleine Pauliacové, která od dubna 1945 působila na „osvobozovaném" území. (Zdroj: Kino na hranici)
- Název filmu Agnus dei je latinsky, znamená „Beránek Boží“. Toto přirovnání pochází z Janova evangelia, podle něhož Jan Křtitel po setkání s Ježíšem pravil: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa“ (sator)
Reklama