Agnus dei

"Les Innocentes" je podľa mňa ďalším tohtoročným skvelým počinom od Lou de Laâge, po tom čo predviedla vo filme Respire. A je to rozhodne film, ktorý ma opäť nesklamal. Dočkal som sa solídneho, silného a dobre napísaného filmu, ktorý pôsobí veľmi európsky. Točíme proste iné filmy, než naši americkí susedia. Je v nich menej klišé a dôraz sa kladie na úplne iné veci. A musím povedať, že som si sledovanie veľmi užil. Atmosféra je dobrá, celá tá situácia, v ktorej sa tieto sestry ocitli je výborná a každá emócia pôsobí uveriteľne. Problémy mám ale trošku s doktorom, ktorého rola je tu veľmi malá a jeho romanca so sestričkou Matildou moc zaujímavá nie je a ani ako postava nie je veľmi zaujímavý. Jediné ozaj zaujímavé postavy sú Mathilde a Maria. Ostatní sú podľa mňa okey a majú svoje dobré momentky, no nebol som ich osudmi až tak veľmi zasiahnutý. Plus miestami mi sestry splývali medzi sebou a všimol som si, že si ich začínam pliesť. Trošku som mal pocit, že film možno mohol trošku lepšie spraviť tempo, ale koniec koncov, je to európsky film a najviac sa tu tlačí na to vyrobiť atmosféru. A tá je skutočne vynikajúca. Som rád, že som film videl a môžem ho doporučiť všetkým, ktorí majú radi povojnové filmy. Určite sklamaní nebudete. Hodnotenie: B+ (25.11.2016)

Jak píše misterz, tak je to známý fakt, co dělali Rusové při našem osvobozování a to nemluvím o tom, jak jsem slyšela z úst ne jednoho svědka, kteří již nežijí, jejich chamtivost po všem, co se jen trochu třpytilo. Po zlatě, kde strhávali řetízky z krků žen při jejich znásilňování. A pak žiji ve městě, kde pobývali v jednom klášteře jeden čas mniši s jeptiškami a kde se po xxx letech při vykopávkách našlo na jednom místě, hluboko v zemi velké množství malých, dětských kostřiček. Nemám k tomu, co jsem viděla co dodat. A mohla bych pokračovat s dokumenty z dob válečných, co dokázaly tzv. jeptišky s malými dětmi, ale rozhodně to nebylo to, co jsem viděla na konci tohoto filmu. Je mi z toho nanic. Ne, nebyly všechny stejné, ale i tak je to velký vykřičník do světa, který se umně tají ! (15.10.2016)

Hodně silné téma, které má potenciál na silný příběh. Fontaine si s ním poradila se ctí, přesto to občas trochu dře. Celý film asi nejvíc zabíjí jeho monotónnost, chybí mu zásadní dějový oblouk, protože po pár minutách se točí pouze kolem rození jednotlivých jeptišek, které je víceméně pořád stejné. Moc tomu nepomáhá ani extrémně pomalé tempo, které by někdy potřebovalo malinko zrychlit. Také ústřední konflikt mezi mladou sestřičkou a abatyší kláštera není úplně vytěžen a překvapivě dost vyšumí. Chápu, že Fontaine chtěla historii zachytit asi věrně, nicméně v rámci atraktivity a zajímavosti možná mohlo dojít ke střetu některé z jeptišek s abatyší (nebo ostatními jeptiškami). Každopádně tu ale nechybí potřebná atmosféra izolovaného světa kláštera, nejistoty končící války a také určitého strachu z nevyzpytatelného chování všech vojáků. Prvotřídní jsou též herecké výkony, mezi nimiž vyniká Lou de Laage, která je výborně civilní a v tom nejlepším slova smyslu nenápadná, i ostatní představitelky jeptišek jsou ale fantastické. Mezi všemožnými povrchními hollywoodskými kousky je Agnus Dei příjemným evropským osvěžením, které reflektuje bolestivou problematiku, jen je škoda, že autorka nešla trochu víc na dřeň a nevyčerpala úplný potenciál. 70 % (01.10.2017)

Nie sme svedkami príčin, ale následkov a pravdupovediac mi niečo podobné vidieť stačilo vo Wajdových Popoloch raz. Čo ale teraz, keď sa už raz stalo a už sa neodstane? Dá sa nájsť šťastie v hrôzach vojny a dokonca nájsť to šťastie v tom, že nás postihlo nesmierne utrpenie? Situácia je našťastie zmiernená tým, že sme pár mesiacov po vojne a tak sa dá predpokladať, že tri krát bolo konečné číslo. Na Poľsku si vybili počas vojny zlosť ako Nemci, tak Rusi aj Francúzi a o to smutnejšie je, že sa to týkalo aj poľských žien a mníšok. Takéto veci si treba pripomínať a ak sa o tom nakrúti film, treba si ho pozrieť. Poviem to takto priamočiaro a na rovinu. (18.03.2017)

Na temu druhej svetovej vojny som videl uz 100 -ky filmov, vela z nich bolo len priemer, a dost bolo podpriemeru. Kvalitna tema ako Druha Svetova vojna este automaticky neznamena kvalitny film. Reziserka Fontaine uz stihla nabrat  skusenosti - Adoration 2013 a Gemma Bovery 2014. Tuna ukazala, ze je schopna natocit kvalitny film. Zensky krestansky klastor  v Polsku a jeho osadenstvo sa musi vysporiadat s RuSSkymi hajzlami, ktori znasilnovali. K tomu znasilnovaniu sa trochu rozpisem. Este za bojov a dymu z trosiek Druhej  Svetovej vojny bolo znasilnovanie extremne brutalne a tvrde. Hrozu neprinasal prvy sled vojsk Cervenej Armady, ale az jednotky, ktore postupovali za nou. Poniektori Ruski vojaci /bolo ich malo, no i taki sa nasli/ si splnili ludsku povinnost a varovali  zenske obyvatelstvo vetami typu "Mongoli prichadzaju, velmi zli ludia, berte veci a utekajte co najrychlejsie". Evidentne si ten zensky krestansky klastor myslel, ze mury klastora ich ochrania .. hm, neochranili pred  atrocitami. Znasilnovalo sa verejne, pred ocami vsetkych, pred abatisou znasilnili rad radom vsetky mnisky a potom i abatisu -  matky znasilnili pred ocami ich dcer a  naopak ... odhaduje sa, ze po skonceni Druhe svetovej bolo znasilnenych 2 miliony nemeckych zien. Mnohe si niesli celozivotne traumy, fyzicke bolesti a mnoho zien sa uz nikdy nevydalo. Bolo sympaticke, ze reziserka nezobrazila tieto atrocity, skor sa zamerala na to, ci prijat tie deti alebo opustit ich ako nasledok hriechu   : 85 % (26.11.2022)