Puls 2: Posmrtný život

Musí to byť intenzívny zážitok prechádzať sa v červenej burke svetom duchov... Spomínal som na VILLAGE, a potom nastala apokalypsa predvedená na rozpadávajúcej sa rodine s atmosférou i hudbou podobnou SILENT HILLU. Popol však nie je to jediné, čo ich spája. Neskutočná atmosféra, keď to Soisson vzal do vlastných rúk! Zmizli hnusné modré filtre a naivná zrozumiteľnosť remakovej jednotky, odrazu sme v polosvete, svete dvojitom, kde neexistuje šťastie, kde sú nešťastní všetci, živí i mŕtvi... pretože posmrtný život neposkytuje úľavu a pretože živí, aj keď sa nestanú korisťou, majú stále na očiach, čo ich čaká. Vracia skutočnú znepokojivosť bezbrehej prázdnote smrti. Nie síce majstrovský, ale neuveriteľne dojímavý film o bolesti tých, čo už nemôžu žiť... a zúfalstve mŕtvych zoči-voči ich desivému utrpeniu, ktorý záverečná scéna vyťahuje do nezabudnuteľnosti. Vždy som tušil, že to v Soissonovi bude. Tu je to. (Btw. Technické nedostatky, ktoré tu všetci komentujú, som si pohltený príbehom nevšimol. Nie som našťastie z tých, čo si bez dokonalých trikov nevedia užiť príbeh, i keď naopak, dokážem si často užiť aj výhradne iba ich.) (19.10.2014)

Joela Soissona úspech(?) hororu "Pulse" (kde vystupoval ako producent ) zrejme pripravil o zbytok zdravého rozumu a pustil sa nielen do scenára, ale i do réžie pokračovania. Nie je jasné, kde na to zobral odvahu a peniaze, ale výsledok nemá cenu ani toho DVD, na ktorom to vyjde. Film je použiteľný len ako príklad, kadiaľ cesta nevedie. Žiada si to ohodnotiť odpadom, ale videl som Joelove foto na Imbd, prišlo mi ho ľúto a tak dávam hviezdu aspoň za scénu na benzínovej pumpe. (21.09.2008)

Dvě hvězdy jen za Lee Adamu a asi dvě zajímavé scény. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/puls-2.html -------------------- První Puls byl remakem japonského studentského hororu Kairo, kde svět živých skrzevá mobily a monitory počítačů ohrožují duchové mrtvých. Druhý film si vzal americký spoluscenárista jedničky i do režijních pazour, a kéž by mu upadly. Jeho režie připomíná projevy Cyrila Svobody (když jsme teď měli teď ty volby), výkony některých herců některé hysterické projevy Jany Bobošíkové. Už první záběry nebezpečně připomenou Silent Hill, holt popílek je popílek, a tam, kde Silent Hill skončil, tady se vesele pokračuje. Mrtví se nám projektují ve dne, v noci, naprosto bez pravidel, a to v podobě jakéhosi televizního vysílání - prostě vypadají jako zrnité blikající postavy z obrazovky. Až člověk neví, jestli nemá pirátskou kopii, ha ha, vzhledem k protipirátskému traileru na DVD, ten vypadá stejně. Hraje zde i Jamie Bamber, chudák, známý spíš jako Lee Adama z BsG (Battlestar Galactica), a o něm jediném se snad dá říci, že hraje. Pak je tu maminka, která nějak nemůže pobrat, že je mrtvá a živá holčička se jí jaksi bojí, a také je zde manželova milenka, která si myslí, že pro herectví stačí prsa a afektovaný projev. Jinak děj to v podstatě nemá. Jak maminka, tak otec hledají dceru, a protože ta je živá, najde ji dřív otec. Pak s ní jezdí cik cak po vyprázdněné zemi, aby nakonec dceru nechal v uprchlickém táboře přeživších lidí a sám se šel obětovat. Blbé je, že tu nějak nefunguje ani pravidlo červené ruky, resp. mrtví v podobě TV vysílání z roku 1953, tak ti by neměli projít červenou barvou, prý je odrušuje. Jenže pak tetička sežere krví potřeného a červeného tudíž strýčka, takže něco je špatně. Jsou tu asi dvě zajímavé scény, díky nimž stojí film za to vidět někdy rychloposuvem před spaním, ale jinak vyšumí z hlavy stejně jako euforie ČSSD při pohledu na volební výsledky. (01.06.2010)

Film je zajímavý už jen díky tomu že z minimálním rozpočtem byl natočený kompletně před greenscreenem a veškerá pozadí jsou navsrtvené digitální obrazy a fotografie. I příběh (tedy to co z něj zbývá) je zajímavý a nebýt zbytečných odboček jako sex s duchem byl by film stravitelnější. Už tak ale jde o zajímavý experiment s obstojnou atmosférou. Greenscreen jde z většiny scén cítit na sto honů a někdy je to přímo do očí bijící ale k tématu filmu se tenhle přístup zvráceným způsobem hodí. Do šedých procent imho film nepatří ale že by se jednalo by´t o průměrný zázrak to taky ne. Jak jsem napsal, zajímavý experiment ve kterém více věcí spíše nefunguje ale to film nebrání být zábavný. O dvě třídy lepší a zábavnější než Feast 2: Sloppy Seconds. (12.10.2008)

Boha jeho!!!! První díl nebyl sice nic extra, ale za takovéto pokračování by si tvůrci zasloužili zašlapat hezky "six feet under". Hovadský děj. Poprvé mě nejaký film vyloženě otravoval tím, jak je v něm použité zelené pozadí. Proboha, to byl rozpočet tak malý, že se musím dívat, jak se herec pohybuje ve srubu-a že to vlastně není srub, ale jedna fotka???? Triky a herecké výkony? Ne, od tohoto fakt pryč. Hnus, děs běs. (20.12.2010)