Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jiří VáclavHrají:
Miloš Kopecký, Blanka Bohdanová, Jana Štěpánková, Viktor Preiss, Jaromír Hanzlík, Jana Preissová, František Němec, Tereza Brodská, Lubor Tokoš, Otakar Brousek st., Kateřina Burianová (více)Obsahy(1)
Miloš Kopecký v mistrovské roli Victora Huga v dvoudílné televizní hře Jaroslava Dietla podle románu André Mauroise.
Nejedna z postav, které velký francouzský spisovatel, básník a dramatik Victor Hugo vytvořil, jako hrbatý zvoník Quasimodo, trestanec Jean Valjean, či malý pařížský uličník Gavroche, žije v našem povědomí. Z jeho dlouhého životního příběhu - Hugo se narodil roku 1802 a zemřel 1885 - si Jaroslav Dietl jako zpracovatel autobiografického románu A. Mauroise vybral jediný rok, tedy konec devatenáctiletého vyhnanství, návrat do vlasti, která právě svrhla císaře Ludvíka Napoleona, nastolila republiku a brzy bude čelit ozbrojenému vpádu Bismarckova Pruska. Zobrazení velké tvůrčí osobnosti se v inscenaci Jaroslava Dudka stalo hereckou příležitostí pro Miloše Kopeckého.
Druhý díl se odehrává v době, kdy Victoru Hugovi zemřela žena, odešla dcera a německý císař Bismarck v roce 1870 obsazoval Francii a ohrožoval Paříž. Hugo se po pádu monarchie vrátil z vyhnanství a zapojil se do politického života. Jednu chvíli byl dokonce vůdcem levice v parlamentě nové republiky, ale znechucen politickými poměry se dobrovolně vrátil na ostrov a rozhodl se věnovat jen literární práci. V inscenaci režiséra Jaroslava Dudka se zaskví nejen Miloš Kopecký v titulní roli, ale řada dalších: Blanka Bohdanová, Jana Štěpánková, Jaromír Hanzlík, Viktor Preiss, František Němec, Tereza Brodská a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
"Nevrátil jsem se do vlasti abych neříkal co si myslím a abych tady mlčel. Všechny ty taktické a úhybné manévry, všechen ten zbabělý balet jak si nezadat, jak se udržet, jak proplout… To všechno dobře znám, ale to neznamená, že já ten tanec budu tančit s nimi." Viktor Hugo byl mužem, který se byl vždy věren svých ideálům. Byl to prostě, jak se říká, formát. Miloš Kopecký byl zas formátem hereckým. Způsob jakým ztvárnil Huga v této Dietlově inscenaci je navýsost excelentní. S noblesou sobě vlastní zde vyjádřil celou řadu spisovatelových psychologických poloh: hrdý a možná i trochu pyšný muž, excelentní řečník s břitkou mluvou, milující i truchlící manžel i otec a alespoň v náznaku i lehce směšný proutník. Prostě Miloš Kopecký, jak jej známe a máme rádi. ()
Sice zahrané na výbornou, avšak dialogy byly poněkud "suché" a akce nulová, což je škoda a určitě se to dalo zpracovat mnohem zajímavěji. Jen kvůli našim hereckým velikánům jsem byl schopen to dosledovat, protože zejména první díl neměl od nudy daleko a druhý díl byl scénáristicky jen o malý kousek lepší. ()
Stejně jako snímkem Alexandr Dumas starší, tak Viktora Velikého mají na svědomí Dudek s Dietlem. Ač Kopeckému je tato role šitá na míru, a hraje ji bravurně, tak oproti prvně zminěném snímku, který srší životem, tento snímek na mě působí zdlouhavě, ač je kratší (Alexandr je třídílní). Jinak nemám co vytknout. ()
Jeden z méně známých důkazů, že televizní role Miloše Kopeckého nelze zúžit jenom na Alfonse Karáska a doktora Štrosmajera. Trestuhodně málo reprízováno. Solidní konverzační inscenace, v níž Victor Hugo ve své sošné póze a převážně ve statické poloze sype z rukávu životní moudra, zatímco všichni ostatní jsou degradováni do rolí komparsistů/přikyvovačů. A přestože jde o poměrně krátký časový úsek návratu Victora Huga z exilu a jeho zapojení do politiky po pádu Napoleona III. (druhý díl je alespoň konverzačně akčnější), v retrospektivních dialozích pokrývá prakticky celý jeho životopis. Kromě skvostného Miloše Kopeckého bych já osobně vypíchnul – jako mnohde jinde - režisérovu manželku (Jana Štěpánková). ()
Herecký koncert Miloše Kopeckého. 1) Pomalé ponudnělé inscenaci s nezáživnými dialogy (druhý díl lepší) vévodí vyníkající 55letý Miloš Kopecký, který rozhodně stojí za zhlédnutí. 2) Historie nepříliš znalému autorovi oficiálního textu distributora připomínám, že Otto von Bismarck nebyl německý císař, ale kancléř. ()
Reklama