První den zbytku tvýho života

To je prostě síla. Jak neobyčejně dokáže Bezançon soustavně sdělovat ty naprosto nejobyčejnější věci pod sluncem. Jak mu herci před kamerou hrajou tak, jako by celou dobu mistrně improvizovali; jak dokonale nám zvládá nastavovat zrcadlo, abychom v roli diváka pokojně sledovali naše výjevy ze života (mámě se stýská, bojí se o dítě - a tak mu aspoň uklidí pokoj; no neni to klasika?). Rozhovor táty a syna v taxíku, rodinná večeře a nakonec tragédie přijímaná se zcela nenucenými úsměvy - na tyhle scény patrně dosmrti nezapomenu. (26.12.2012)

Inu.. na komedii málo vtipu, na drama málo dramatu. :) Víte, ono skloubit tyto dva odlišné žánry není úplně snadné a proto ne vždy to vyjde. Co se mi na tomto snímku líbilo, byla pasáž se Sedmi statečnými, hudba, sympatičtí herci, některé dramatické prvky a pár úsměvných, ačkoliv laciných komediálních chvil. V závěrečné sumarizaci se však nedostanu na více jak průměr, tudíž 3*. (22.11.2014)

Duvalovi měli tedy k ideálu harmonické rodiny pořádně daleko, ale o to více na mně působili opravdověji a věrohodněji. Tak už to v životě chodívá, že si občas lidé navzájem ubližují i když se mají rádi, dělají chyby, které převzali od svých rodičů a někdy se i na nějakou dobu od sebe odcizí. A jindy se zas usmiřují, obrušují hrany, tím jak dospívají a pak jsou schopni si navzájem porozumět, nebo si odpustit. Zkrátka nic není černobílé, stejně jako tato ne zas tak veselá komedie s výbornými herci a muzikou, která mně potěšila. (06.07.2013)

Další Francie, která je u mě na plný počet. Poslední dobou se to stává až nebývale často. Na druhou stranu mi to ale vůbec nevadí. Pokud budou přicházet s takovými dobrými nápady, jako zrovna v tomhle filmu, budu ty pěti hvězdy sázet s radostí. Odvyprávět totiž příběh naprosto průměrné francouzské rodiny v rozmezí pěti dnů v jejich životě s tím, že každý den je o jednom členovi, mi prostě přijde totálně super. Do toho je to strašně sympatický, příjemný, nenásilný a naprosto lidský, takže neváhejte ani Vy a pojďte se podívat taky. Tenhle film si to rozhodně zaslouží. (15.12.2014)

Úžasný formát filmu, pri ktorom si človek dokonalo uvedomí ako letí čas. To všetko na portréte jednej rodiny, ktorú sledujeme s 3-ročnými odstupmi. Vynikajúca atmosféra znásobená výborne vybratou hudbou, ktorá sprevádzala rôzne scény. Veľmi sa mi páčilo ako v tom všetkom boli vyjadrené bežné radosti, no predovšetkým starosti, ktoré prichádzajú priamo úmerne pribúdajúcim vekom. Skvelo vystihnutý kolobeh života, hoci len v rozmedzí 12 rokov, no bolo tam všetko, čo bežne naše životy sprevádza. Niektoré momenty vyvolali úsmev, iné dojatie, no boli tam aj naozaj smutné zvraty. Čo povedať? C'est la vie! (28.06.2014)