Režie:
Rémi BezançonScénář:
Rémi BezançonKamera:
Antoine MonodHudba:
SinclairHrají:
Jacques Gamblin, Zabou Breitman, Déborah François, Marc-André Grondin, Pio Marmaï, Roger Dumas, Cécile Cassel, Stanley Weber, François-Xavier Demaison (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh běžné rodiny, složené z manželů Marie-Jeanne a Roberta Duvalových, kteří mají již tři dospělé děti: Alberta, Raphaëlu a Fleur. Každé z dětí zažívá svůj neobyčejný život. Název filmu pochází z pěti rozhodujících dnů v životě této rodiny, které se objevují ve filmu. Tyto dny výrazně ovlivní chod celé rodiny a po těchto dnech už jejich život nikdy nebude takový jako dříve.
Ve filmu se objevují jak prvky komedie, tak i dramatu a film okoření i akční scény. Tento snímek získal ocenění i v České republice, na Festivalu francouzského filmu v roce 2009, kde drtivě vyhrál v divácké anketě.
(adamvojta)
Videa (1)
Recenze (189)
Docela povedený hořko-sladký příběh jedné francouzské rodinky. Proč docela? No ač se mnou nebudou mnozí souhlasit, tak rozkouskování filmu na poměrně velké množství scén z různých období považuji za malé mínus. Dochází totiž k tomu, že některé z nich jsou bez problému uvěřitelné a některé zas působí trošičku hloupě. Vzhledem k tomu, že se tento snímek jednoznačně snaží navodit dojem uvěřitelnosti, reálnosti a běžného života, tak se mu to dle mého názoru ne vždy daří. 65% ()
Pět dnů, dvanáct let, v životě pětičlenné rodiny. První odchody z domu, první lásky a rozchody, první zklamání a první radosti. Výborné herecké výkony a děj, který se hodí do mnohé rodiny. Příběh, který Vás rozesměje, ale zároveň i zarmoutí. Zároveň i příběh, který určitě zůstane ještě dlouho v mojí paměti... ()
Inu.. na komedii málo vtipu, na drama málo dramatu. :) Víte, ono skloubit tyto dva odlišné žánry není úplně snadné a proto ne vždy to vyjde. Co se mi na tomto snímku líbilo, byla pasáž se Sedmi statečnými, hudba, sympatičtí herci, některé dramatické prvky a pár úsměvných, ačkoliv laciných komediálních chvil. V závěrečné sumarizaci se však nedostanu na více jak průměr, tudíž 3*. ()
Už dlouho ze mě žádný film neždímal slzičky tak přirozeně a nevlezdoprdelsky. Skoro jsem měl chuť vyrvat z laptotu harddisk a vlepit mu slintavého hubana. A že to byla celá škála slziček - od veskrze radostných až po ty brutálně zkormoucené. Ale abych nepředbíhal. U tohoto typu filmů mám neodbytnou potřebu vyžblebtnout svou rozjuchanost nad bezvadně strávenou skorodvouhodinovkou, ovšem u všech se opakuje ten samý vzorec - skvělí herci, scénář, režie, blablabla. Znenadání však vyvstává nepříjemná skutečnost, že o filmech vím naprosté hovno, a já si zahanbeně tisknu čelo ke kolenům. Ale v cuku letu se mi sebevědomí opět vlévá do žil a já se zdviženým frňákem pronáším: "Cítím tu ryzí dokonalost každé filmařské složky ve svém srdci!" O vteřinu později si vzpomínám, jaký to jsem cynický zmrd a větu lehce upravuji na: "Cítím to ve svém čůrakovi..." A o další vteřinu později mám už všechno na háku, neboť si uvědomuji, že tu jsou všude okolo samí moudří filmoví kritici, a všichni souhlasně pokyvují makovicemi, když sděluji světu následující: "Svéráznější, vymazlenější a originálnější rodinnou ságu byste těžko pohledali." ()
Strašnej doják, ale šlapalo to docela pěkně. Velkou zásluhu na tom má vydařená hudba, nápaditě rozvíjející ústřední motiv dle nálady a období které podkresluje. První den zbytku tvýho života je velmi příjemný film, který oplývá humorem a má potenciál umožnit vám povnést se alespoň na chvíli nad každodenními problémy. Přeci jen však na můj vkus místy moc tlačí na pilu a ztrácí tak na lehkosti. Také bych mu vytkl slabší dobovou výpravu. Opravdu mi ale bylo po jeho zkouknutí o trochu lépe. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (2)
- Film, ktorý Albert (Pio Marmaï) a Raphaël (Marc-André Grondin) pozerajú a citujú je Sedem statočných (1960). (toi-toi)
Reklama