Štvorylka

Vydarená paródia na ženskú vypočítavosť vkusne podopretá narážkami na maďarské okupovanie našej zeme. Nedá sa nevšimnúť si istú afektovanosť či prepálenosť scén, hlavne keď dámy húfne bažia po prerábke kostýmov. Eva Krížiková je veľká dáma aj v mladom veku, Dibarbora jasne ťahá mužskú časť slovenského osadenstva. A mňa náramne baví sledovať ako Kronerovi opäť prischla rola starého pánka, ktorý spolu s manželkou prevádzkuje krajčírstvo. Kostýmy, bál a prevedenie hlavnej myšlienky - to všetko je dotiahnuté úctyhodne a tak prevedenie Jesenského poviedky dopadlo veľmi dobre. (04.08.2020)

Dílo klasika slovenské literatury, národního umělce Janka Jesenského, od jehož úmrtí uplynulo deset let, je zejména v Čechách poměrně málo známé. Možno proto jen uvítat, že se diváci mohou nyní seznámit alespoň s malou částí jeho díla, s filmovou veselohrou „Štvorylka" podle stejnojmenné Jesenského povídky. (V českém překladu vyšla naposledy v letošním roce ve sbírce povídek „Sluneční lázeň".) Filmové zpracování se od povídkové předlohy v mnoha směrech odlišuje, většina postav je převzata z jiných povídek Jesenského nebo bohatěji charakterově rozpracována, forma je po dramatické stránce daleko sevřenější a satiricky vyhrocenější, avšak to hlavní, autorův záměr vysmát se maloměšťákům, jejich malicherné nadutosti, omezenosti a sensacechtivosti, se autorům filmu podařilo zachovat a ještě podtrhnout. Učinili tak nejen s vkusem a s pietou k dílu Jesenského, ale navíc se jim podařilo téměř anekdotický příběh rozehrát s takovou dávkou humorných a nápaditých situací, že to „Štvorylku" nesporně řadí mezi naše úspěšné veselohry posledních let. Režiséry této první slovenské historické veselohry jsou Jozef Medveď, - mladý slovenský filmový pracovník, který po absolutoriu pražské filmové fakulty Akademie musických umění v roce 1952 pracoval jako režisér a scénárista v slovenském dokumentárním filmu, a laureát státní ceny Karol Krška, jemuž bylo u příležitosti desátého výročí znárodnění československé kinematografie uděleno vyznamenání „Za vynikající práci", za úspěšnou činnost v oboru umělecké filmové fotografie. V hraném uměleckém filmu debutoval jako kameraman v roce 1947, kdy s režisérem Martinem Fričem natočil první poválečný slovenský film „Varúj!". O rok později spolupracoval jako kameraman na filmu „Vlčie diery", v roce 1950 natočil film „Priehrada". Velkého úspěchu dosáhl filmovou fotografii snímku „Boj sa skončí zajtra", za niž byl v roce 1951 vyznamenán státní cenou II. stupně. Po spolupráci s režisérem Václavem Kubáskem na filmu „Mladé srdcia" natočil Karol Krška s laureátem státní ceny Josefem Machem první slovenský barevný film „Rodná zem". Filmový přehled 49/1955 (13.04.2003)

Secesní plesová romance ze slovenského prostředí má sice něco do sebe, ale schází mi v ní výraznější zaujetí pro zvolené období. Zápletka, vystavěná na kontrastu maloměstských seladonů versus vojenských uniforem je svým způsobem nepříliš zábavná a celkový dojem kazí i strohé ateliérové kulisy. Určitým pozitivem je naopak obsazení již postaršího Františka Krištofa-Veselého do vedlejší role obersta von Rumplaye, který se na plátně objevil po patnácti letech. (17.04.2010)

Tak konečne nejaký poriadny šovinistický film pre nás, chlapov. A nemusí to znamenať film akčný, o zachraňovaní nejakej prisprostlej pipky. Ženy sú podľa hlášky jednej postavy všetky rovnaké, čo zase až taká pravda v reálnom živote nebude, ale v rámci filmovej frašky typu Štvorylka, ktorá si zo ženskej ziskuchtivej povahy robí vkusným štýlom srandu, to tak fungovať môže. Prvá polhodina vás môže svojou bláznivosťou odradiť, pretože počúvať pojašené ženské nie je med lízať, potom však nasleduje parádny bál ako z Wylerovej Jezebel a skvele vypointovaný záver. "Teba nikto nechce, ani mňa nikto nechce, sme si súdení". Ono sa nakoniec v meste na všetko postupne zabudne a spoločne popáruje... (13.01.2014)

Škoda pomerne nízkeho hodnotenia tejto milej starej komédie. Popravde krátka poviedka Jesenského je tu vykreslená omnoho zaujímavejšie a vtipnejšie, ako je tomu v knižke, aj keď myšlienka ostáva rovnaká. Postavy sú výborné a prostredie starého námestia veľmi príjemné. Vždy som sa veľmi smiala na tom, ako si malomeštiacke horenosky dávali všetky naraz upravovať šaty, keď sa dozvedeli o príchode oficierov. (30.08.2022)