Král Drozdí brada

Budovatelská pohádka o tom, že práce šlechtí: příživníci zaslouží leda opovržení a do tepláků nebo vykopat za hranice. Pokud je ovšem příživníkem hezká, rozmazlená princezna, která splaší hormon pohlednému aristokratovi, pak má dotyčná naději, že se jí dostane důkladné terapie a ještě z ní bude ochotný, pilný, skromný, zkrátka ukázkově platný člen socialistického království. Zdejší souhrné hodnocení 65% sedne jak macatá prdel na trůn. (01.10.2012)

Tak už můžu konstatovat, že jsem viděl obě verze. Jak českou tak německou. Ta německá není špatná, trvá s minutou hodinu. Česká pohádka je podstatně delší. Což je škoda. Příběh bratří Grimmů je jeden z nejlepších, jaký kdy napsali. Pohádka obsahuje důležité sdělení a poučení. I výprava je slušná. Ale být kratší, tak by za půlkou neztrácela dech. Trápení a změna princezny trvá moc dlouho. Ale příběh je celkově velmi kvalitní. Jo, bráchové Grimmové to uměli. (03.05.2020)

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Je málo slovenských pohádek, ke kterým se rád vracím. Tu o drozdím králi mám rád. Nesmí být ale przněna nováckým dabingem. Vždy když slyším flétny, píšťaly a hudbu pana Stivína, jsem ve střehu. Jako díťe jsem tento film moc nemusel. Snad pro dítě složitější hudba, vše je o divadle a hraní na žebráky, vše se skoro odehrává na jednom místě. Ale čím jsem starší, tak se k této verzi o pyšné prinezně bratrů Grimmových vracím častěji. Navíc mladý Vaculík a Jeskyňka z Básníků…. (25.12.2021)

Viděla jsem tuto pohádku poprvé a zklamaná jsem nebyla. Ačkoli nejsem fanynka Lukáše Vaculíka, tady mě mile překvapil. Své role se zhostil velmi dobře. Líbíla se mi i výprava a obehraný, leč povedený příběh o napravené princezně. Možná bych zvolila jinou hudbu, než jak ji představil Jiří Stivín. Je sice hravá, ale málo romantická - a to by této pohádce opravdu prospělo, protože svým žánrovým zařazením (tedy romanticko-dobrodružná) tak trochu předběhla svou dobu. Pohádce bych také vytkla trochu nezvládnutý konec - dlouhý, nudný a v závěru jen krátký pohled na šťastnou dvojici... 63%. (27.12.2008)