Cecilie

Seveřané horory točit umí. O tom mě přesvědčili jak Švédové s upírským dramatem/hororem "Ať vejde ten pravý", tak Norové, jejichž oba díly Fritt vilt patří mezi mé nejoblíbenější horory vůbec a s lesními vyvražďovačkami taky nezklamali (Temné lesy, Lovci lidí). První seznámení tentokrát s dánským hororem dopadlo taky na výbornou. Cecilie je opravdu zajímavý a místy velmi napínavý horor se zajímavou tématikou. Rozhodně mě tento horor dokázal zaujmout, jak svojí temnou atmosférou, tak právě onou netradiční myšlenkou. Navíc zpracování bylo více než dobré. Jen tak dál Dánové... 70% (02.11.2010)

Docela povedený kriminální thriller o tématu, které mě osobně dost zajímá - reinkarnace. Sonja Richter mě dostala v Otevřených srdcích, tady jsem ji ale téměř nepoznal, což neznamená, že by předvedla slabší herecký výkon. severské kinematografii fandím, díla do ní náležející mají zvláštní, těžko definovatelnou atmosféru. A mám rád krimi, která se zabývají dávnými zločiny, jež přesahují do současnosti. Nemohu ovšem říct, že bych se nějak výrazně bál, za horor bych Cecilii rozhodně nepovažoval. (28.01.2009)

Docela ucházející thriller s dobrou zápletkou. Z postav mi byl nejsympatičtější asi ten doktor. Ten se bohužel ke konci vytratil. Jinak ale postrádám víc napětí a taky bych rád uvítal méně klišé momentů, které mají navodit jakýsi pocit, že koukáme na horor. Naštěstí je však všechno podáno poměrně střízlivě, proto mi tam vyloženě nic nevadí. Z pohledu dánského diváka, byl bych asi hodně spokojen. Avšak já se na to dívám obecně, nikoli regionálně, a proto bych to viděl na 60%. Celkově potěší, ale nenadchne. (02.09.2011)

Cecilie je průměrný horor ve stylu např. Shaymalanova Šestého smyslu. Plusem je určitě netypické severské prostředí a neokoukaní herci. Lekaček kupodivu moc není, což bych jako negativum neviděl, neboť Cecilie sázela na atmosféru a mysteriózno. To bohužel nebylo uplně dotáhnuto do konce a k příjemnému mrazení v zádech notný kus chyběl. Škoda. I tak je to příjemná podívaná a změna od stále neměnící se americké produkce. (21.09.2009)

Ubohá Cecilie. Má tvář jako Botticelliho anděl... a v hlavě bramboračku (neboli odborně řečeno 'hyperaktivní mozek'). Nebo aspoň se to tak navenek jeví. Však to určitě znáte - ty děsivé přízraky, které ona vidí, opravdu existují, ale samozřejmě jí to nikdo nevěří, ani její manžel, který se jí ještě navíc snaží zavřít do pakárny, mizera jeden. Její cvokař jí předepíše nějaký fajnový klepky, ale i když je do sebe hází jako lentilky, přízraky ne a ne zmizet... No a dál už nic napovídat nebudu, protože bych to celý prozradil. Skvělá oddechovka, slušná filmařina a zajímaví herci, kterým jako absolutistická panovnice nekompromisně vládne Sonja Richter. (07.03.2015)