Zmluva s diablom

Snímek jsem zhlédl v rámci televizního cyklu slovenské nové vlny, a protože má dosud na ČSFD slušných 73 %, nabyl jsem dojem, že objevím utajený poklad. S přibývajícími minutami se ale dostavily rozpaky a pocit, že na film se v archívu ukládal prach oprávněně. Formanův Černý Petr je nadčasový a naprosto nemáte dojem, že by zestárl. Navíc spojení dramatu a komedie v něm funguje na jedničku. Ve Zmluve s diablom je tomu přesně naopak. Ten film zestárl a dramatická a komediální složka se v něm nešťastně tluče. Snímek je podivně nekonzistentní, jako by ho natáčeli ne snad dva, ale hned tři režiséři a podílelo se na něm několik scénáristů, kteří se nemohou dohodnout. Patří k tomu druhu filmů, kde dobře fungují jednotlivosti, ale jako celek vyvolává v nejlepším případě rozpaky. Dobrý gag vystřídá trapný fór, vedle kterého následující vážná situace vyzní nepatřičně. Nepodařený večírek připomíná Kým sa skončí táto noc a patří k povedeným pasážím, ale opět jsme u té nekozistentnosti, která zabíjí atmosféru. V takovém případě přichází částečně vniveč i potenciál špičkových herců, kteří se s výjimkou Menšíka v celku ztrácejí. Celkový dojem: 45 %. (12.02.2020)

Povazujem sa za mylovnika ceskoslovenskej kynemtagorafie a furt si myslim, ze najlepsie diela vznikali v neprekonatelnych 60. rokoch. Namet o 5 dievcatach je fajn, krasne su, a aj hrat vedia, tak oko divaka hned pookreje. Ucast znamych hercov ako Mensik /Happy End/ a pani Zazvorkova /tuna sa predstavuje ako zapalena sudruzka/ ma tiez potesila. Slusne, ale stale iba priemer, za rok 1967 by som urcite dal vyssie Lipskeho Happy End, Marketu Lazarovu alebo hoci aj Konec Agenta W4C prostrednictvim psa pana Foustky. 66 % (31.05.2014)

Kritikám "žánrové nevyváženosti" apod. se obvykle vysmívám, ale tentokrát si říkám, že na tom něco bude. Škoda, že tento film chce být vším a není ničím. Skvěle hrající krásné slečny, krásná, zajímavá kamera, některé vynikající scény, spousta skvělých drobných motivů i "krutých hlášek" (třeba: "má dobrů výchovu... kresťansků... a socialisticků" - to by v českém filmu nebylo možné). Mohly by z toho být dva nebo tři vynikající zcela rozdílné filmy. Po skvostném úvodu se to rozbíjí do utahaných, při sobě absolutně nedržících minipovídek, v nichž se nápadité dialogy střídají s hloupými, vyznění jednotlivých etud jsou vesměs nulová, celková pointa zoufalá. Celek je zvláštní nepřesvědčivá směs přepálenosti a nudné průměrnosti. Podivné, vždyť v jednotlivostech to má na mnoha místech skvělou atmosféru. Ještě jsem neviděl film, kde by se snoubila tak vysoká nadprůměrnost s tak hlubokou podprůměrností, ať už mám na mysli srandu, satiru nebo umění. Když jsem se při sledování soustředil jen na dílčí kvality a vykašlal se na nepodařený celek, bylo to fajn. Taky se mi líbilo "pozadí" - jakási dobová pohlednice tehdejšího Českoslovenka. Každopádně "nejčeskoslovenštější" film. Nechápu ovšem, proč tam do drobné rodičovské role obsadili předabovaného Hlinomaze - vždyť bez svého osobitého hlasu tam byl zbytečný, hotový antihlinomaz. (05.06.2011)

Neviem si pomôcť, film vo mne vyvoláva silno ambivalentné pocity. Snímka je totižto skvelá v detailoch: komentároch ohľadom ideí politického režimu, "takej rozprávky pre dospelých, symbolov vtipne pointujúcich scény, pri hádke s otcom prestrelenie klobúku ako narušenie neotrasiteľnosti autority alebo neprehliadnteľnej hry s čiernou a bielou, avšak základná nosná kostra, od ktorej sa odvíja celý naratív, pôsobí, najmä pri zakončení záverečného flámu, strašne umelo, vypočítane a neprirodzene. Hra dievčat je súčasťou ďalšej, vyššej hry ( ktorá sa hneď javí ako príliš pritiahnutá za vlasy), o čom od začiatku vieme, ale záverečná konfrontácia oboch skupín "hráčov" a vyústenie celej situácie je nepresvedčivé, nepôsobivé aj so spätnou platnosťou. ................ Chalan s protekciou má možnosť cestovať a sledovať "hnitie kapitalizmu", čo ho v konečnom dôsledku modeluje ako hedonistického cynika, na ktorého celá hra nepasuje pre svoju prílišnú detinskosť- od daného charakteru by sa čakalo niečo určite dômyselnejšie, ak by sa niečím takým až nechcene smiešnym vôbec zapodieval. Vyplýva z toho nepríjemné narúšanie inak šarmantnej uvoľnenosti,, typickej pre 60-te roky. ................... Zmluva s diablom sa mi najviac podobá na rezkého psíka priviazaného na obojku. Chce sa besniť a do istej miery sa mu to darí, ale obojok mu zabraňuje v plnom rozlete. (18.03.2014)

Je to příjemná komedie a výstižná společenská satira o stavu morálky. V těsném spojení s falešnou přetvářkou a pokryteckou výchovou. Prvotním impulsem k zápletce je nuda a její škodolibé vyřešení. Hořký pocit nespravedlnosti se mění v zatvrzelý vzdor a snahu o protestní čin z opoziční nerozvážnosti. Smlouva s ďáblem nabývá svých konkrétnějších tvarů k dosažení cílů. V hlavní úloze je pětice dívek z maturitního ročníku střední školy. Češka Marcela Pavelková (zajímavá Ivana Karbanová) rozehrává nebezpečnou hru rozverné smyslnosti dráždivě anonymního prostředí autostopu. Zkušená Oľga Dvorská (půvabná Zuzana Kocúriková) si především užívá života a všech jeho intelektuálních a tělesných radostí. Blondýnka Ička Borošová (sympatická Marta Rašlová s hlasem Viery Topinkové) se snaží mnoha prostředky dohnat k cíli svoji již tříměsíční známost. Nesmělá Emka Ďurčeková (příjemná Viera Šimeková) se pouští ve společnosti své zkušenější kamarádky do víru dráždivé smyslnosti s křehkou hranicí bezpečnosti a momentálního nebezpečí. Jen černovláska Aja Trnková (pohledná Sylva Turbová s hlasem Božidary Turzonovové) téměř dojde svého vzdorovitého cíle. Z dalších rolí: morálně přísný i pokrytecký ředitel školy (rozhodný Dušan Blaškovič), na konci spravedlnost marně hledající třídní profesor (Anton Trón), na povýšení cílící Ičkin ochranitelský otec (příjemný František Dibarbora), před Ičkou dojemně kličkující věčný školní rebel Miki Karásek (dobrý Jaromír Hanzlík), nepříjemně zaskočený Marcelin otec (Martin Gregor), po ctnosti volající Marcelina matka (sympatická Stella Zázvorková), nekompromisně a tvrdě trestající Ajina matka (Anna Grissová), výbušná a přísná Emkina matka (Mária Hájková), se stavem reality smířená Oľgina matka (Gizela Veclová), vytrvalý a dotěrný loudil s neukojitelným chtíčem Robert (skvělý Vladimír Menšík), energický hradní průvodce v toužebné naději Peter (zajímavý Ivan Mistrík), zkažený a nudící se vysokoškolák se světáckou umanutostí Čupy (pozoruhodný René Gabzdyl s hlasem Slavomíra Zahradníka), jeho lačný a destruktivní kamarád Miloš (dobrý Marián Labuda st.), či nebezpečně nadržený závozník (Eduard Bindas). Je to trefné a adresné. Kamera i příběh si rozverně hrají se slovem i předměty. Společně, rivalsky i samostatně. Je to vtipné a energické. A prosvětlené hravostí slunce. (26.08.2016)