Communism: The History of an Illussion
Obsahy(1)
Velký experiment, který začal výstřelem z Aurory, skončil neúspěšným pučem v srpnu 1991. Německá dokumentární série. Třídílný dokumentární film o zrození a pádu komunistické říše začíná vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v roce 1981. Tehdy byl Sovětský svaz na vrcholu moci. 64 let po Velké říjnové revoluci byla Moskva centrem světového komunismu a světovou supervelmocí. V srpnu 1991 se ulicemi Moskvy opět valily tanky. Komunističtí konzervativci chtěli ukončit Gorbačovovu perestrojku - ale lidé se postavili na odpor. Puč ztroskotal a s ním i velký politický a sociální experiment. Znamená konec SSSR také konec komunistické ideje? Jak lze vysvětlit zhroucení sovětského systému ze světové síly do politické bezvýznamnosti? Spolu s autory filmu hledejme odpověď.
Druhá část dokumentárního filmu o historii komunismu začíná uchopením moci Josifem Stalinem po Leninově smrti. Stalin neprodleně zrušil Novou ekonomickou politiku, odstranil svého největšího konkurenta Lva Trockého a v inscenovaných procesech začal likvidovat své někdejší spolubojovníky. Další vlna násilností však zasáhla celou zemi: kolektivizace zemědělství se zvrhla v teror proti venkovanům s katastrofálními následky. Obětí Stalinovy politiky se nikdo přesně nedopočítá. Tři roky po jeho smrti N. S. Chruščov odhalil zločinnou praxi stalinismu a upevnil svou moc s přesvědčením, že komunismus zvítězí nad kapitalismem.
Závěrečná část dokumentárního filmu o historii komunismu zachycuje jeho posledních 30 let. Začalo to nadějně: let Jurije Gagarina, určitý růst životní úrovně v SSSR, posílení sovětského vlivu na Kubě. Ale pak přišly neúspěchy: karibská krize, selhání v hospodářské soutěži s USA, berlínská zeď. Chruščova vystřídal Brežněv a sovětský systém se blížil ke stavu, jenž byl později nazýván stagnace. Kolabující ekonomika, neúnosné vojenské výdaje, válka v Afghanistánu. Pak přišel Gorbačov, glasnosť a perestrojka. A to byla pro sovětský systém poslední rána: pak následovalo zhroucení režimů v jeho satelitech a nakonec rozpad samotného SSSR. Poučení z dějin bylo tak tvrdé, že už těžko někdo může trvat na těchto iluzích a postojích.
Seznam jednotlivých epizod:
1. Leninova revoluce
2. Stalinova říše zla
3. Pád
(oficiální text distributora)
Recenze (19)
Politika v Rusku bola rovnako špinavá, ako v iných krajinách, kde sa choromyseľní mecenáši všemožne snažili dostať k moci, aby tak následne mohli realizovať svoje myšlienky. Jediný rozdiel medzi tamtou dobou a dnešnou je v tom, že dnes tých, ktorí hýbu opratami skrátka nevidíme. V tomto doba pokročila ... ()
Solidní dokumentární trilogie, která věcným způsobem popisuje vzestup a pád jedné ideologie a používá při tom vedle archivních materiálů i komentáře historiků a angažovaných politiků. Má vlastně pouze jednu, bohužel podstatnou vadu. Na použitou stopáž je to příliš zestručnělé - komunismus byla ideologie, která zásadně poznamenala 20. století, a popsat události a jevy by si vyžádalo nepoměrně delší pásmo. Takhle jsou důležité momenty redukovány na jednu či dvě věty. V tomhle stavu je to spíš pomůcka k základní orientaci v tématu než dílo obohacující fanouška historie. Celkový dojem: 75 %. ()
Období komunismu a obecně Sovětského Svazu je obrovským zdrojem zajímavých taktických a především diplomatických manévrů, jejichž autoři svírali v dlaních osud celého světa. Ikdyž čistě po technické stránce se nejedná o nijak závratný dokument, jeho obsah dokáže dostatečně osvětlit toto období neustálého strachu z možné zkázy. A ačkoli komunismus ve formě v jakém ho zřejmě už navždy každý z nás bude mít zafixován, je pryč bez šancí na návrat, myšlenka rovnosti člověka tu zůstane napořád. ()
No myslím že po shlédnuti těchto tří dokumentárních snímku bude mít člověk, který měl mezery v téhle oblasti historie docela jasno. Je to chronologicky a velmi zajímavě odvyprávěno, spoustá dobových záběru a velmi povedený komentář.. Já dal pátou hvězdičku jen za název.. tak vystižný název by si zasloužil samostané hodnocení. ()
SPOILER ! 1. díl: LENINOVA REVOLUCE. Úlohy Lenina, Trockého a dalších ve svržení nenáviděného carského režimu. Podstata celé bolševické (komunistické) ideologie. Podpora německé vlády Leninovi a dalším ruským exulantům, aby oslabili Rusko v 1. světové válce. Pozemková reforma a rozdání půdy drobným rolníkům. První svobodné volby v listopadu 1917. Založení tajné policie Čeka a násilné rozpuštění nového parlamentu. Odpůrci vězněni, mučeni, vražděni, posíláni do pracovních táborů. Nastolen Rudý teror. Občanská válka v Rusku a konfiskace potravin pro Rudou armádu po celé zemi. Smrt 5 miliónů v důsledku hladomoru. Šíření myšlenky socialistické revoluce do světa. Pády evropských monarchií. Pokusy o revoluci v Německu. Řešení 80% negramotných v Rusku. Svobody získané v revoluci 1917 rušeny. Odpor brutálně potírán. Zavedení diktatury i uvnitř komunistické strany. Ústupky západnímu kapitálu ve snaze podpořit ruskou ekonomiku. Leninovy pokusy obnovit soukromé vlastnictví. První Leninova mrtvice a souboj jeho nástupců Trockého a Stalina. Leninova smrt a začátek nové krvavé kapitoly ruských dějin. 2. díl: STALINOVA ŘÍŠE ZLA. Rozdělení moci po Leninově smrti. Zrušení dlouholeté prohibice, aby měly masy jiné zájmy než politiku. Likvidace Stalinových odpůrců i bývalých podporovatelů. Trockij poslán na Sibiř. Rušení Leninových pravicových opatření. Znárodnění a kolektivizace všeho dříve rozdaného, včetně půdy. Popravy a vyhánění kulaků. Ukrajinský hladomor, smrt cca 4 miliónů lidí. Industrializace a zavedení plánovaného hospodářství. Nezvolení Stalina vůdcem strany r. 1934 a jeho následná pomsta straníkům a konkurentům. Vražda Trockého v Mexiku, popravy desetitisíců Rusů, kteří se Stalinovi zdáli nebezpeční. Zřízení Gulagu, systému vyhlazovacích a pracovních táborů. Zabiti všichni spolupracovníci a podporovatelé Lenina. Zmanipulované masy však stále Stalinovi věřily. Věřil mu a zlehčoval jeho zločiny i svět. Stalinova propaganda přesvědčila většinu světa, včetně intelektuálů, vědců a umělců. Evropa podléhá vlivu fašismu a nacismu. Pakt o neútočení mezi Hitlerem a Stalinem. Rozdělení vlivu ve světě. Hitler Sovětský svaz přesto napadl. Porážka Německa, Jaltská konference a rozdělení světa do okupačních zón. Východní Evropu obětují Churchill a Roosevelt Stalinovi za ruskou pomoc v boji proti Japonsku. Vznik Železné opony. Mao-ce-tungova revoluce v Číně. Stalinova smrt v r. 1953 zasáhla celou Evropu. Vzpoury v NDR, jejich zmaření sovětskými tanky. Chruščov odsuzuje Stalinovy zločiny a davy po celém světě jásají. Bez ohledu na to, že Chruščov se na uvedených zločinech osobně podílel. Masové demonstrace v Polsku. Statisíce Maďarů v ulicích. Sověti povstání krutě potlačují tanky. Maďarsko žádá pomoc OSN - marně. Chruščov si upevňuje svou moc. 3. díl: PÁD. Kapitalistický svět se bojí sovětské převahy. Chruščov osvobozuje milióny z gulagu. Snaží se zvýšit životní úroveň lidí. Jeho setkání s americkým prezidentem Kennedym vyvolá stavbu berlínské zdi proti útěkům na západ. Podpora kubánské revoluce a Fidela Castra. Svět stojí před hrozbou jaderné války. SSSR je však nuceno nakupovat potraviny na západě a hrozí kolaps. Chruščov chce zemi reformovat po vzoru západu. Je odstraněn Brežněvem. Stalin rehabilitován, podpora zbrojení. Protesty ve světě proti americké válce ve Vietnamu, Pražské jaro a socialismus s lidskou tváří A. Dubčeka. Brežněv zasahuje. Srpen 68, napadení Československa sovětskými a dalšími vojsky. Studená válka. Ideologie jako nástroj moci, nadvlády a kázně. Rozpory mezi SSSR a Čínou. Brutální procesy a popravy v Číně, Maova smrt. Odvrat světových komunistů od sovětské politiky. V OSN však Brežněv získává všestrannou podporu. R. 1975 Helsinská smlouva o uznání hranic sovětského bloku. Obsahovala i zásadu dodržování lidských práv. Na jejím základě vzniká i Charta 77. Invaze sovětské armády do Afghánistánu 1979. Kvůli vojenským výdajům sníženy rozpočty východního bloku na všechno ostatní. Nedostatek, fronty, rostoucí nespokojenost lidí. Papež Jan Pavel II. navštěvuje Polsko. Vzniká opoziční hnutí Solidarita. Volali po právech zaručených helsinskou smlouvou. R. 1982 umírá Brežněv a brzy po něm dva jeho nástupci - Andropov a Černěnko. Vedení se ujímá M.Gorbačov. Propuštění politických vězňů, uzavření koncentračních táborů. Konec studené války. Setkání Reagana a Gorbačova v Reykjavíku. Dohody o omezení zbrojení. Návrat vojáků z Afghánistánu do SSSR. Nezvládnutí sovětské ekonomiky, hyperinflace, prodej zlatých rezerv a národního majetku cizině za zlomkové ceny. Nenásilné svržení všech komunistických vlád v Evropě koncem 80. let znamenal konec éry socialismu. Vojenský převrat proti Gorbačovovi, nastupuje Jelcin, rozpad Sovětského svazu, vznik nových národních republik. () (méně) (více)
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Reklama