Hlad

Íri, pokiaľ sa dostanú na nejaký šampionát, dostanú tam výprask. Severní íri dostávajú výprask aj v kvalifikácii od Slovákov. Takže aj pokiaľ by sa tieto dve krajiny spojili, nič zásadného by sa na tom nezmenilo. V tom mi pripadal psychopatizmus IRA bojovníkov za slobodu úplne zbytočný....ale vážne. McQueen sa hrá s formou scenára, keď na začiatku predstavuje postavu, ktorá sa neukáže ako hlavná, potom predstaví ďalšie, ktoré sa taktiež neukážu ako hlavné, tá prichádza až po prvom bode obratu. Ale hlavnou postavou je tak pre mňa nakoniec väznica. No a posolstvo je pre mňa jasné, či ste na jednej alebo druhej strane barikády, vaše rodiny budú trpieť rovnako. Rodina, nielen sloboda, to je to, o čo tu beží....No a či to stálo za to? Čas ukázal, že asi nie (severní Íri si ako Íri na šampionáte nikdy nezahrajú:),samostatne nato nemajú), ale nie som odborník na tamojšiu politickú klímu, možno je najlepšie riešenie súčasný mier, takže z tohto uhľa pohľadu áno. Spomeňte si na búrlivé správy z regiónu z 80tych rokov.... (20.05.2013)

Hlad nie je jednoduchý ani ľahký film, ale to už mnohým dôjde podľa názvu. Je to film pre náročného diváka, ktorému snímky ako Štvanec IRA a Boxer nestačili na vykreslenie pomerov v írsku poslednej tretiny minulého storočia. Tak ako mne. Hlad je tiež filmom s minimom akýchkoľvek dialógov, tuctov postáv či príbehov, ktoré by odvádzali diváka od témy. Pokiaľ by som ho mal k niečomu prirovnať, dostal by som sa do oblasti literárnych vied a spracovaním Hlad prirovnal ku koncepcii poviedky, alebo, ešte lepšie, novely. Všetko je tu strohé, kruté a realistické, a divák si skutočne uvedomí, že "niečo skazené je v kráľovstve britskom", alebo aspoň tom írskom. Je to nepríjemný film, ktorý vsádza na dlhé a pomalé scény s o to silnejším dopadom, a hlavne v druhej polovici na nezabudnuteľný výkon Michaela Fassbendera v úlohe väzňa s tragickým osudom Bobbyho Sandsa. Ja viem, prečo ho mám tak rád, a nikto mi to nevezme. 100% (30.05.2013)

Bylo mi řečeno abych se najedl před filmem, že po něm nebudu schopnej... Že si budu vážit každého sousta... Čekal jsem proto něco drsnějšího, ale abych pravdu řekl, viděl jsem horší snímky. I když na to finální hladovění se nekoukalo moc příjemně. Za nezapomenutelnost snímku - 3. 10. 2009 - kino Světozor - Malý sál - Praha - 90% (10.10.2009)

Vynikající záležitost! Film otevřeně vyzývá k hlubší formální a naratologické analýze (délka, kompozice a obsah záběrů, pomalý a rychlý střih korespondující s jejich obsahem, rytmizace jednotlivých scén a záběrů, rozhovor Bobbyho Sandse s knězem jako styčný bod celého filmu a mezník jednotlivých "polovin"). Jako by snad Hlad připomínal velmi volné pokračování Osamělosti přespolního běžce. Stejně jako Colin Smith je i Bobby Sands (oba prošli sportovní zkušeností přespolního běhu) obětí nejen vězeňského systému. (21.03.2010)

Těžké, existenciálně laděné a nesmírně osobité drama, atakující hranici divácké emocionality zcela nevybíravým, duševně i fyzicky vyčerpávajícím způsobem. To však bohužel platí jen o druhé polovině, kdy se nám při sledování dobrovolně trpícího Fassbendera udělá snad víc šoufl než v případě Jacksonova Braindead - kdyby byl takový celý film, okamžitě by atakoval přední pozice ve zdejších žebříčcích oblíbenosti a snad i procentuálního hodnocení. Naneštěstí úvodní část je více nudná než šokující, příběhově zmatená a přes všechnu snahu o autorskou inovaci i celkem nezajímavá, takže moje hodnocení je jen logickým vyústěním dvou naprosto rozdílných polovin. Ale nic proti McQueenovi - jeho trpělivý a silně poetický přístup se ostatně v následujících filmech prokázal jako velmi užitečný a dokonce i masově úspěšný. A zde (v první polovině) je všeho zárodek.. 70% (13.04.2014)