Hlad

(CINEMA MUNDI 2010) Nesouhlasím s tím, že by šlo o (ryze) fyzický zážitek, když se v závěrečné části od fyzického přechází až k metafyzickému, a že by šlo o levicový film stavící se na stranu teroristů, protože tenhle až seidlovsky stylisticky strohý film, jehož působivost a výpovědní hodnota je obsažena v promyšleně komponovaných obrazech, je o nedostatečné nekomunikaci na všech stranách trojúhelníku vězni-věznitelé-vláda. (Viz způsob snímání a nastříhání rozhovoru mezi vězněm-hladovkářem a knězem: prostor věnovaný postavám je shodný, nikdo z nich záběru nedominuje a když přijde na promluvy do kamery, nejde o zcizovací efekt, nýbrž nápadité užití figurativní metody záběr-protizáběr, kdy nasloucháme oběma stranám, jenom pozice a optika se mění.) HLAD je modernistický film, který užívá postupy toho nejlepšího z těch nejlepších (především italských) politických snímků: několikaminutový dialog v jednom záběru uprostřed filmu rytmizující dění a sloužící jako předěl, rekontextualizace scén - mytí rukou a kouření na sněhu - upozorňující na rutinnu vykonaného a drzý odklon od "hlavních" postav začátku filmu ke zcela jiným a novým. Takhle by měly vypadat politické filmy - poučené kinematografickou minulostí, sveřepě soustředěné na dané téma a problematiku, angažované nejenom svým obsahem, ale i stylistickou koncepčností a porušováním kanonických pravidel vyprávění. (27.02.2010)

Nebudu se pouštět do nějakých hlubokomyslných soudů o smyslu tohoto činu ( hlavního hrdiny ), obhajovat ho či zatracovat. Vyřknutí konečného " ortelu " ponechám na každém z vás. Co ale musím jednoznačně vyzdvihnout na tomto snímku, to je mistrná režie Stevena McQueena, brilantní kamera, zejména smysl pro DETAIL a výborné herecké výkony všech představitelů v čele s EXCELENTNÍM Michaelem Fassbenderem. Snímek je natočen na motivy skutečné události a líčí poslední měsíce života Bobbyho Sandse ( člena IRA ), který se rozhodne ( spolu s dalšími členy ) protestovat formou hladovky proti zacházení tehdejší britské justice s vězni a uznání statutu " politický vězeň ". Téma IRA zpracované tentokráte trochu odlišným způsobem. Nečekejte přehršel akce, spoustu dialogů, těch je zde poskrovnu, ale když už , tak k věci! Než jeden 30 minutový dialog, stačí jeden detailní všeříkající záběr kamery a člověku běhá mráz po zádech. Zejména poslední dny hladovky jsou " pouze pro silnější povahy. " Pomalé tempo dává divákovi dostatek času a prostoru o všem přemýšlet a vstřebávat tento silný zážitek. Člověk díky citlivé režii a všudypřítomné " nemilosrdné " kameře prožívá celé ty muka s hlavním hrdinou ( od nudy, strachu, bezmoci, utrpení, po konečné odhodlání ) . Na začátku člověk vůbec " něco takového " nečeká ( snímek se rozjíždí pomaleji a dává jen lehce tušit v náznacích, co přijde v následujících okamžicích). O to silnější dopad a intezivnější zážitek na člověka čeká s blížícím se závěrem snímku. Pro mě osobně hodně silný a intezivní zážitek! ! p.s. jediným nedostatkem tohoto snímku ( a chápu, že pro někoho bude dosti podstatným ) tak zůstává fakt, že tvůrci si nedali téměř žádnou práci s " osvětlením " motivů hlavního hrdiny. Zůstávají pouze u slabých náznaků, divákovi to předkládají jako fakt ( počítají s jeho dostatečnou informovaností o této tehdejší situaci ) a tím příběh trochu " trpí. " Nicméně tento snímek se zabývá něčím jiným...... p.s.2 komu se líbilo Gibsonovo Umučení krista, troufám si tvrdit, nebude zklamán. Koho tento snímek ponechal zcela chladným, doporučuji i tento snímek minout velkým obloukem..... (31.08.2009)

Jedinečný výtvarný film, jehož autor jen shodou okolností použil politické téma. Takto vypilovaná kompozice se už jen tak nevidí, Michael Fassbender se nechal scvrknout a vyhubnout, spolu s Liamem Cunninghamem navíc zvládl přes patnáct minut dlouhou konverzaci v jediném záběru, poté monolog (opět aspoň 2 minuty) skoro bez mrknutí, uklízeč zase postupně smyl komplet celou chodbu. Tato střední část utkví v paměti snad nejvíc. Ale stejně tak jsou tu prakticky skutečné oleženiny a tělesné deformace hladovkáře, jdoucího (ležícího) na smrt. A stále platí: ty nejostřejší scény násilí, krvavých a brutálně zpracovaných aktů, nejsou v akčních a násilnických žánrech, ale v uměleckých dramatech, kde je jich jen pár a o to víc vylezou a o to víc jsou v tu chvíli ostré a šokující (Hlad, stejně jako Prorok či Antikrist). (18.01.2010)

Otřesné. Skvělý námět se kterým si McQueen vytřel prdel a zbytek hoven namatlal na diváky. Naprosto stejně jako vězni na stěny. Co na plat, že film mapuje tvrdou "špinavou" hladovku věznů, když příběh je vyprávěn tak sterilně, že jsem to po 30 minutách chtěl zabalit. Celý film se nemluví a nevysvětluje jen se prvoplánově ukazují syrové záběry, které ve výsledku nic neznamenají a pak to příjde. Půlhodinový rozhovor vězně s knězem, kde třetinu filmu žvaní o hovně, piplají se v hovně a nakonec pronesou větu, kterou mohli říct za jednu minutu a divák by byl stejně obeznámen se situací jako po této šílené rozpravě o již zmiňovaném hovně. Následuje tvrdá hladovka jednotivce, kde se opět půl hodiny nemluví, jen se ukazují skandální záběry nemocného člověka. Ve výsledku je tedy film totálně nudný, neinformativní, neumělecký, ani nepobuřující, je to prostě jen nudná sračka bez scénáře. 20% 22.08. 2010 (22.08.2010)

Hlad je snímek s vězeňskou tématikou zpracovanou velmi specifickým rukopisem, který nemusí zaujmout každého. Nejdelší dialog, který ve filmu zazní, trvá zhruba 15 minut a je natočen na jeden dlouhý, statický záběr. Svou délkou i obsahem se v podstatě jedná o nejvýraznější dialog ve filmu. Ty ostatní většinou netrvají déle jak minutu a je jich zde obsaženo jen minimálně. Díky tomu jsem měla pocit, jako bych se dívala na němý film. Proti násilným scénám ve vězeňských snímcích jsem již zřejmě natolik otrlá, že jsem zde při pohledu na dozorce kopajícího či surově bijícího vězně nepociťovala žádné emoce. Zato při pohledu na zbídačeného Michaela Fassbendera mi moc dobře nebylo. Zatím všechny snímky s tématikou IRA, jež jsem zhlédla, pro mě znamenaly silný zážitek. Hlad se svým pojetím liší a myslím, že spousta diváků si ho představovala úplně jinak. To však nic nemění na jeho výpovědní hodnotě. (17.08.2012)