Turínský kůň

Kristův úde! Bezmála tříhodinový patos, který je lehce srovnatelný s pohledem do otevřeného hrobu. Pevně věřím, že mnozí na slovo vzatí odborníci v tom našli odpověď na tajemství života, vesmíru a vůbec, neskutečně slastně se zatahali za reprodukční orgány a mlátili se při tom do hlavy slovníkem cizích slov. Takhle přesně to vypadá, když se sejde u táboráku Němec, Švýcar, Francouz a Maďar. Pečíce si bramboru, hledíce do ohně, jali se převést jakous depresivně laděnou báseň, kterou objevil jeden z nich vyrytou na dvířkách suchého WéCé (text odhaduji na "Mraky se táhnou, táhnou se mraky.."), na filmové plátno s takovým nadšením, až to v nedalekém lesíku zafunělo a pošla tam svině stářím. Vznikl předlouhý epos naprosto o ničem! Normální smrtelník pochopí již po prvních deseti minutách filmu, kdy stařec vede koně planinou, že tempo bude zběsilé a o akci nebude nouze. Zbylé dvě (a něco) hodiny vyplňují scény buď úplně nudné, nebo ještě nudnější. Navíc to vše podbarveno rozmanitou hudební kulisou o třech tónech. Divák během těchto dramatických a citově vypjatých chvílích buď usíná, nebo se poddává naprostému šílenství. Kam se hrabe watterboarding. Mít kino okna, tak se jimi lidé vrhají jako lumíci do vln, aby unikli ztrátě zdravého rozumu. Pokud má někdo zájem se jen tak z legrace potýrat, tak rána bičem je rozhodně lepší nápad než tento skvost. Tohle doporučuji jen sebevrahům v posledním tažení. 0% (31.05.2012)

Po velkolepém úspěchu našich šikovných fotbalistů na Euru 2016, kterým se podařilo obsadit v základní skupince nádherné 4. místečko, bylo třeba završit krásně vypadající večer něčím vskutku depresivním. Přiznám se, že z dvou a půl hodinové výpravy do země, která si na rozdíl od nás vystřílela postup už po dvou utkáních, šel opravdový a nefalšovaný strach. Nejsem ani koutkem duše fanouškem všemožných artovin. Tohle byla ovšem totální pastva pro oči i uši. Opravdu přenádherné záběry kamery ve spojitosti s úžasným zvukem a doprovodným soundtrackem vytvářely přenádherně depresivní atmosféru ukazující absolutní rezignaci na život jako takový. Na první pohled toho opravdu není moc k vidění. Dva lidé nesoucí se na vlnách automatismu a stereotypu každodenních rutinních činností, jeden lenošný koník (mimochodem, excelentně hrající), rozpadající se chaloupka a intenzivní vítr. V takové sestavě člověk nakoukne na 6 takřka totožných dní, kde jen občas a na velmi krátký okamžik vybafne na diváka zpestření, které je zpravidla ale velmi rychle pohřbeno, protože o nic takového ústřední postavy nestojí. Nikdy bych nečekal, že u mě podobný film někdy dovede zabodovat. Monstrózní překvápko a naprosto úžasný filmový klenot. Nějaké hluboké rozbory všemožných filosofických paralel k současnému směru naší civilizace, si dovolím ponechat povolanějším, i když jsem si jich pochopitelně také všiml. (22.06.2016)

Na tento kritikmi cenený film som sa vážne tešil. Po polhodine nadšenie opadlo...Toto vážne nie je film pre každého. Je tu silná atmosféra, úvod s koňom ťahajúci voz v silnej víchrici bol vážne skvelý. Potom sledujeme každodenné starosti otca a dcéry vo veľmi zdĺhavom prevedení. Vstávanie, obliekanie, ťahanie vody zo studne, večera - varené zemiaky(zase...), príprava koňa na cestu...To všetko, musím to zvýrazniť- TAKMER BEZ STRIHU! , takže napr. také obliekanie trvá i celé minúty...Rozvláčnosť v tomto filme zbúra vaše najhoršie predstavy. Popri neuveriteľnej rozvláčnosti má film ešte jeden vážny problém a to, že je takmer bez dialógov. Prvý serióznejší dialóg, presnejšie monológ prichádza až po 1. hodine...Počas celého filmu neopustíme dom a jeho blízke okolie a o postavách sa nedozvieme takmer nič. Príliš komorné a takmer bez deja, čo ma dosť zarazilo. Čakal som, že v závere udrie niečo silné. Napadlo mi, že snáď gazda zabije svojho koňa, alebo niečo podobne šokujúce. Po nekonečnej 2 a pol hodine filmu ma záver predsa len šokoval, ale nie v dobrom. Je tu kvalita, je tu atmosféra a rád by som hviezdu pridal, no to by film musel byť o dobrú polovicu kratší a niečo by mal v závere divákovi dať. Toto ukončenie príbehu dalo divákovi iba riadny kus hovna...60%. (18.08.2013)

Touto snímkou som objavil Maďarského "Tarkovského" Bélu Tarra. A tak ma neprekvapilo že nešlo o nejakú jednoduchú obrazovú omáčku. Ale veru, bolo to takmer nad moje sily. Nie že by som nevedel čo sa deje pred mojimi očami alebo by som v Lynchovských manieroch nedokázal uchytiť plynulosť času ale samotná výpoveď bez absencie krátkych a dynamických strihov robí s tohoto, pre diváka, nekonečne trvajúce sústo ktoré nemožno len tak jednoducho stráviť. U mňa je to šťastie že, dlhé nábehy kamery a dlhé zábery v ktorom sa toho deje viac než dosť sú mnou veľmi obľúbené a cenené takže som si to takpovediac užíval aj keď trvanie 155 minút bolo viac než dosť. Celí dej sa krúti okolo dvojčlennej vidieckej rodiny ktorá žije na opustenej farme mimo civilizácie. Dej sa odohráva takpovediac symbolicky na sklonku jesene a je rozdelený do šiestich dňov ktoré sa svojim obsahom a realistickým zobrazením opakujú. Ide o monotónnosť rodinného života. V podstate ide o naturalistickú poéziu (30.08.2014)

Ak chcete tento film v zdraví dopozerať až do konca, musíte hlavne presne vedieť do čoho idete a neočakávať, že jeho tvár sa bude časom meniť. Je to čiernobiely film, s minimom slov a len 30! zábermi pri dĺžke dve a pol hodiny. To znamená nekonečne dlhé zábery, ktoré skúšajú trpezlivosť diváka. 3 minúty sa varia zemiaky, ďalšie 3 minúty ich jedia a nasleduje 4-minútový pohľad von z okna – to všetko často len so statickou kamerou, pričom tieto činnosti sa ešte niekoľkokrát zopakujú. Priznávam, bola to nuda, ktorú narušili len občasné vsuvky, ako monológ tajomného návštevníka či príchod cigánov. Ale niekoľko vecí sa mi tu páčilo. V prvom rade je to celková atmosféra, neutíchajúca víchrica vytvára až postapokalyptické prostredie. Ďalej je to diabolská hudba, ktorá mi určite zostane v hlave ešte niekoľko dní a niektoré zručne natočené scény – napríklad hneď tá prvá má v sebe veľkú silu. Chápem aj, že Béla Tarr tým chcel niečo povedať, k čomu mi pomohlo aj prečítanie pár recenzií. Do pozornosti dávam napríklad túto. (31.08.2012)