Pěst legendy

Velmi solidní martial arts řežba s Jet Lím, který je zde ve formě jak nikdy, takhle si jej snad ani nepamatuji, naštvaného a odhodlaného ( Je ho každopádně velká škoda, že se novějších filmů už nezúčastňuje). Akce je spousta a na svou dobu je natočena velmi dynamicky a rychle, účinné a zajímavé chvaty, perfektní kung-fu choreografie i fajn soupeři, mínusem je občasné nezapadání úderů, ale to se dá odpustit k době svého vzniku. 80% (26.05.2015)

Bojové sekvence jsou natolik slušivé, že ději leccos odpustíte, ale přece jenom si "scénáristé" mohli dát alespoň minimálně záležet na tom, aby dialogy nebyly na úrovni jihoamerické telenovely!! Od diváka to pak vyžaduje vskutku pořádný ranec námahy, aby ho scény mezi tím, co od hlavního hrdiny očekáváme, neutrápily k smrti. Banální dialogy jsou navíc orámovány Jetovým prkenným výrazem!! (20.03.2007)

Jsem opravdu velký fanoušek bojových kung-fu filmů,a bez jakéhokoliv zaváhání či přemýšlení musím konstatovat jedno jediné:Fist of Legend je nejlepší film svého žánru!Naprosto realisticky dokonalé souboje(žádné přiblblé dráty!!!),Jet Li v nejlepší formě,jeden nářez za druhým.O dějovou linku v těchto filmech nikdy nešlo,tohle je ale povinost pro každého,kdo se o tuto produkci zajímá! (25.02.2005)

Je možné, aby nudný příběh, který je navíc rámován ještě nudnějším vyprávěním, mohl přebít zážitek z kung-fu bitek, které choreograficky aranžuje machr svého oboru Yuen Woo-Ping? Fist of legend je toho bohužel smutným důkazem. Režisér Gordon Chan mohl projevit alespoň trošku větší invence mezi přecházením z jedné bojové scény do druhé. Ač se totiž nezdá, tak mezery mezi kopanci a údery pěstí nejsou ničím jiným než hustou vatou, kterou se prodrat vyžaduje od diváka spoustu námahy, která ke konci přechází v téměř až utrpení. Že je Jet-Li herec, ehm neherec by ani nevadilo... protože když bojuje, tak mu do tváře hledí možná tak jeho protivník (který si to taky moc neužije, protože ho za další půlsekundu sejme Jetova končetina), ale on má na hustotě výše zmíněné vaty největší podíl. Takže ani exoticky vypadající původní název, ani hromada Asijců všude kolem nedokáže zvýšit míru poetiky, kterou ostatní filmy oplývají a Fist of legend ji postrádá. Zvláště, pokud máte k dispozici pouze anglicky namluvenou verzi... (10.06.2005)

Stejně jako už před ním jiná Hong Kongská magastar Jackie Chan, rozhodnul se i Jet Li vzdát čest legendě svého žánru Bruci Lee, tím, že natočí svou vlastní verzi jeho největšího hitu - "Pěst plná hněvu" z roku 1972. Ale jelikož Jackieho pokus o přímé pokračování natočený v roce 1976 nedopadl nijak valně, vydal se Jet poněkud jinou cestou a to cestou volného remaku. A jak tento remake dopadl? Předně je na něm znát, že od původního filmu už přeci jen utekla nějaká ta dékáda, vytratila se (téměř) věškerá jeho naivita (třeba jako když se Bruce převlékal za elektrikáře, šplhal po sloupech vysokého napětí a opravoval telefony) a i celý příběh dostal mnohem komplexnější a reálnější podobu. Na Japonce už tady není pohlíženo jenom černobíle jako v předchozích filmech, ale naopak se mezi nimi najdou i smysluplní jedinci schopní úcty k jinému národu a už samotný fakt, že je Jetova postava zamilovaná do japonské dívky, vnáší do příběhu zcela jiný rozměr. Příběh se sice znovu točí okolo okolo vzájemné nevraživosti mezi Číňany a Japonci, ale rozhodně to není taková vata jak tady všichni tvrdí (je zajímavé, že ti stejní lidi, kteří si tu na to stěžují dají klidně stejné nebo i vyšší hodnocení třeba Bruceově "Cestě draka", která je už opravdu výmaz bez jakýchkoliv skrupulí) a aspoň se místy dozvíme něco o čínské kultuře. Souboje jsou jak už jsme u Jeta zvyklí na špičkové úrovni (Yuen Woo-ping), kosti křupou ostošest, dočkáme se konfrontace různých stylů, pásku použitého jako nunchacky a taky efektního souboje s japonským "terminátorem" na závěr. (02.10.2007)