Single Man

Kdybych se měla uchýlit ke klišé, prohlásila bych film Single Man za dokonale vybroušený diamant, v jehož nitru se stále ukrývá divokost, syrovost a bolavost, které vám rozřezávají ruce do živého masa každou ze svých vycizelovaných hran. Kdybych byla filmový znalec, obsáhle bych pohovořila o styčných plochách s Hodinami, Daleko do nebe nebo Americkou krásou díky době děje, výtvarné stylizaci, tématice, pocitovosti v elegenatním rámu a uvěznění v každodennosti, popsala bych nejednu stránku o sladění kamery, hudby a barev s dějem a rozpoložením postav a za každým druhým slovem by se přetlačovaly výrazy jako existencialismus, identita a sebeurčení. Kdybych měla chuť někomu něco radit, doporučovala bych vám vidět to ve stejném prostředí jako já, ve starém polozapomenutém kině a kavárně dohromady, kde sedíte u stolku pod starými obrazy a díváte se na plátno během upíjení červeného vína, nerušeni šustěním pytlíků a chroupáním popcornu. Jsem jen ta, která jsem, tak řeknu pouze tolik: Single Man je příběh o drásavé opuštěnosti, o propasti zoufalství skryté za jedním jediným všedním dnem, o snaze (ne)přežít něco, co se přežít nedá a snaze (ne)přežít ve světě, který se rozhodl vzít to do pekla zkratkou... a taky holdem Kráse s velkým K a definitivním důkazem, že když Colin Firth chce, dokáže odhodit svetr se sobem kilometry v dál a zadupat vás do země jediným pohledem. Skláním hlavu, zavírám oči a dovoluji jediné slze prodrat se na svobodu zpod pevně stisknutých víček - a definitivně se loučím s létem. No co, stejně jsem léto nikdy neměla ráda.... P.S. Patřit mezi členy Akademie, kteří odepřeli Firthovi a Korzeniowskimu Oscara, chodím kanálama i po smrti. (11.10.2010)

A few times in my life I've had moments of absolute clarity, when for a few brief seconds the silence drowns out the noise and I can feel rather than think, and things seem so sharp and the world seems so fresh. I can never make these moments last. I cling to them, but like everything, they fade. I have lived my life on these moments. They pull me back to the present, and I realize that everything is exactly the way it was meant to be. Jsem idiot! Colina Firtha jsem vždycky upřímně nenáviděl a každýmu filmu s ním se obloukem vyhejbal. Když se nedávno objevila oceňovaná Králova řeč, jenom jsem tupě prohlásil, že to nechci nikdy vidět. A pak? Bum! Králova řeč byla v závěrečný minutě a já v blahu. Firth mi najednou nevadil, ba naopak, svým hereckým projevem atakoval mojí TOPku (ne, nemám ho tam). Neváhal jsem tedy a opatřil si jeho předchozí film A single man, kterej mě sice vzhledem k tématu nijak moc nezajímal, ale i tak jsem byl zvědavej jestli můj čerstvě nabytý dojem z Firtha přetrvá. A přetrval, dokonce posílil. Colin Firth je perfektní charismatickej herec, A Single Man perfektní film s úžasnym hudebnim doprovodem, pěknou kamerou, bezvýchodně smutnou atmosférou a se zatraceně srdceryvnym koncem. (30.04.2011)

70%. Vizuálnymi detailmi prekrásne pojatý film, pri ktorom som nadobúdala pocit, že sa doň sám režisér úplne ponoril a nechal vyniknúť ubíjajúce myšlienky, pocity a úzkosti prostredníctvom úchvatnej sugestívnej hudby a jemných obrazových perličiek. Nemôžem sa však večne rozplývať iba nad technickými záležitosťami, ten film si po obsahovej stránke zaslúžil väčšie zanietenie, viac psychológie hlavných postáv a najmä vášne schopnej zájsť až za hranice ľudskej rozvážnosti. Pekné, ale dalo sa s tým urobiť viac. (20.01.2011)

-"If it's going to be a world with no time for sentiment, Grant, it's not a world that I want to live in." Procítila jsem tento film velmi intenzívně, ale zároveň jsem v něm vnímala velkou část unylosti, o kterou nestojím. Filmy o obyčejných věcech, které jsou zcela zásadní, jsou moje krevní skupina. Tady ten pocit důležitosti ale nepřišel. Večer s Julianne Moore pro mě nepředstavoval lekci v kontextu a jakkoliv se oba herci snažili, mnoho vrstev jejich vzájemných citů, o který se předtím mluvilo, jsem v řeči jejich těl nenašla. Setkání se španělským supermodelem nevypadalo jako náhodné dotknutí citlivých duší, ale jako reklama na cigarety. Ani souznění se studentem nebylo cítit takovou živelností, jakou by mělo, ačkoliv ze všech epizod představovalo největší naději. Ale jinak je to tragédie starořeckých rozměrů a jako takovou ji schvaluji. V podstatě to vypadá, že Tom Ford si udělal přesně to, co chtěl, a na nic kolem nehleděl, což je sympatické a obdivuhodné. Jen se mi srdce úplně nepohnulo a dokonce jsem nebrečela (!), což už se mi u tohoto druhu filmů dlouho nestalo. Můj nejoblíbenější/nejintenzivnější moment: Hlavní postava otevře dveře ven do světa a z větve stromu před jeho domem vzlétne sova a zmizí do noci. A čestné zmínění bych také ráda věnovala úvodní scéně na sněhu. Škoda, že se onen přímý, nekompromisní a mírně znepokojivý způsob zobrazování věcí nepřelil do celého filmu. (31.07.2015)

Tom Ford si vybral pro mě dost neatraktivní téma. Přece jenom příběh o truchlícím homosexuálovi jsem si nedokázal zamilovat. Na druhou stranu režisér předvedl docela zajímavé vize a herecké výkony rozhodně k zahození nejsou. V Colinu Firthovi třímal už tady oscarový potenciál. Čas od času se k podobnému filmu dokáži prokousat a to že se do něj pustím považuju osobně za úspěch. (05.08.2011)