Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. A rozvedený tatínek se právě oženil ve Vídni se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje jejich intimní osudy v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, dvou dcer - Gábiny a Majdy - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (314)

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Celkem klasický film o době, na kterou dost lidí vzpomíná jako na "zlaté časy" (ale jen proto, že byli v té době mladí). Děj plyne logicky, po invazi a změně politické scény se samozřejmě musí vymýtit nebezpečné živly a ponížit jejich příbuzní, a tak rodina záškodnického herce, ač se od ní distancoval před dlouhou dobou, zažívá propad ve společenském žebříčku. Není tam moc popsána charta a její význam, ale pokud se chce člověk zasvětit do národních dějin, nesleduje film Ireny Pavláskové, to dá rozum :-). Pro mě film znamenal změnu k lepšímu po nástupu Ondřeje Vetchého, který neměl chybu: "Oni mě vždycky nejpozději 20. srpna zatknou, abych 21. nemohl páchat protistátní činnost..." Nebo konverzace mezi nově bývalým a současným partnerem Marty o županu a následně společném vaření, díky těmto scénám si troufám říct, že to za to stálo. ()

Sobis87 

všechny recenze uživatele

Kinematografický ráj v nedohlednu ______ Pelíšky Jana Hřebejka nebo Rebelové Filipa Renče invazí vojsk varšavské smlouvy do Československa gradovaly, kdežto v novém filmu Ireny Pavláskové Zemský ráj to napohled s nečekaným příjezdem sovětských tanků vše teprve začíná. Píše se rok 1968 a československý národ začíná pomalu poznávat, že nastávající období normalizace nebude obdobím nejšťastnějším. ____ Hlavní postavou filmu je Marta, matka dvou dětí, které se po rozpadu manželství nedaří navázat harmonický vztah, což vede k častému střídání partnerů. Po prvních projevech komunistické agrese se rozhodne poslušně akceptovat nově nastolená pravidla, aby nijak neohrozila sebe a své dospívající dcery. Bývalý manžel Marty se naopak nezdráhá veřejně vystupovat proti sovětské okupaci, díky čemuž upoutá pozornost Státní bezpečnosti nejen na sebe, ale i na své blízké, a tak netrvá dlouho a tíha totalitního režimu padne i na jeho bývalou manželku a děti. Marta rázem přichází o místo členky filmového štábu a je odsunuta do archivu a jedna z dcer se nedostane na vytouženou vysokou školu, přestože úspěšně složila přijímací zkoušky. Vše se o to více zkomplikuje, když Marta začne pomalu ale jistě podléhat dvoření jednoho známého protestanta, který je permanentně pod dohledem Státní bezpečnosti, čímž přitáhne ještě větší míru pozornosti na svou osobu. ____ Scénář filmu Zemský ráj to napohled pochází z pera Terezy Boučkové, která za něj dostala cenu Českého lva v kategorii nejlepší nerealizovaný scénář, což by samo o sobě mělo být jistou zárukou kvality. Také tvrzení samotné autorky, že její literární dílo do jisté míry vychází z vlastních zkušeností, bylo nemalým příslibem působivého a především pravdivého vykreslení jednoho nelehkého období v našich dějinách. Jelikož jsem v útlém věku zažil až posledních pár let normalizace, nemohu pro nedostatek osobních zkušeností z vlastního hlediska posoudit, jak moc je scénář Boučkové autentický, přesto ale díky mnoha výpovědím starších generací a především jiným filmům jsem si i já dokázal udělat určitou představu o tomto období. Jednou z velkých hodnotných funkcí filmového média je možnost rekonstrukce, či – chcete-li – převyprávění historických událostí a jejich zprostředkování mladším generacím. Pokud by tedy Zemský ráj to napohled měl být pro mladší generace jakousi výpovědí o období začínajícím po roce 1968 a pro generace, které ho osobně zažily, zase jeho mrazivým připomenutím, obávám se, že film je z hlediska svého tématu poněkud povrchní. Prakticky se o sovětské okupaci na území Československa a s ní spojeným životem běžných občanů nedozvíme nic než to, čeho se nám dostane i při zběžném načrtnutí látky v hodině dějepisu. Pavlásková se jednoduše spokojila s tím, že pro vykreslení doby ukázala několik zvídavých estébáků, jak prověřují a zatýkají protestanty, hlavní hrdiny nechala jezdit ve starém modelu Škody Octavia a chodit v dobovém oblečení a některé z postav nechala kvůli svému politickému smýšlení nebo svých blízkých připravit o práci. ____ A to je celé. Místo toho, abychom se o životě v této době dozvěděli o něco více, se příběh stáčí k samotné postavě Marty a jejím milostným aférkám, což nemusí být zákonitě špatně, bohužel i tato dějová linka zásadně trpí, a to především díky nevěrohodné psychologii postav. Mnohým z nich chybí jasně dané motivace a divákovi nezbývá než hádat, jestli například Marta nestřídá partnery z toho důvodu, že hledá toho pravého partnera pro život, který by byl náhradním otcem jejím dcerám, nebo zda prožívá pouze vcelku nezávazné milostné románky. Stejně tak nevěrohodně působí i mužské postavy, což se naplno projeví ve scéně, kdy se dva z milenců Marty setkají v jejím bytě a místo toho, aby mezi nimi vznikla byť jen slovní potyčka, se spolu nakonec pustí do vaření. Takovéto chování nepochybně stěžuje všem hercům snahu o vytvoření uvěřitelných postav, naštěstí se ale v Zemském ráji sešla slušná plejáda talentovaných herců v čele s Vilmou Cibulkovou v roli Marty, Ondřejem Vetchým jakožto jedním z jejich milenců a Terezou Voříškovou v roli jedné z dcer, která tento rok hraje snad v každém druhém českém filmu, zde se jí ale oproti filmům Ať žijí rytíři! Karla Janáka a 2Bobulím Vláda Lanné dostalo trochu vděčnější role, jejímž prostřednictvím mohla dokázat, že není jen hezkou tvářičkou, ale umí i obstojně hrát. Pochvalu si zaslouží i Dana Marková, která ztvárnila druhou z dcer a přestože se po Protektorovi Marka Najbrta jedná teprve o její druhou roli v dlouhometrážním filmu, vedle ostatních herců se rozhodně neztratila. Pokud se jedná o vizuální stránku filmu, Zemský ráj to napohled trpí jedním z častých nešvarů české kinematografie, kterým je nedostatek finančních prostředků, což se o to více projeví právě u dobového filmu, který si žádá přeci jen velkolepější výpravu. Ve stínu jiného dobového filmu z tohoto roku – již zmíněného Protektora – je nejnovější film Ireny Pavláskové něco jako chudý a bratříček, který si musí vystačit pouze s několika málo dobovými automobily, dobovým oblečením a pár tanky. Prolog ve slunné Itálii a zakomponování dobových záběrů do filmového dění sice zpočátku slibuje mnohé, kameraman Marek Diviš ale brzo sklouzne do vod šedého televizního průměru. ____ Zemský ráj to napohled sice nepatří k tomu nejhoršímu, co bylo tento rok v České republice natočeno (Ulovit miliardáře stále vede) a tvůrčí záměr je z něho více než patrný, ten ale bohužel ztroskotává na povrchně vykreslení doby i charakterů, příběhu, který se kvůli absenci pevnější dějové linky rozpadá na průměrně vtipné fragmenty, což je ale na druhou stranu vyváženo angažováním kvalitních herců (kteří ale nemají moc co hrát) a poslední půlhodinou, která je ve svém celku opravdu působivá. 50% () (méně) (více)

Reklama

Praxis 

všechny recenze uživatele

Hodně zvláštní "retro" film. Všichni jsou tam načesaní, vyfešákování a tváří se děsně fajn, ale komunistická diktarura ROZHODNĚ fajn dobou nebyla. Jako komedie mi to moc nefungovalo a jako drama také ne. Cibulková standartní a jako tradičně mě opět bavil Vetchý s jeho neustále vězněnou postavou. Etzler nic moc a zbytek osazenstva v čele se sterilním Dvořákem taky nijak nepotěšil. Jako "zábava" na jeden večer eště dobrý, ale nic hlubšího ve Vás film nezanechá. 50% Cibulkové, Voříškové a Markové striptýzová scéna to aspoň zachránila :) ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Z mého pohledu hodně nedoceněný film. Možná se může zdát, že podání 70tých let vyznělo až příliš barevně, ale člověk si musí uvědomit, že ne vše bylo šedivé a lidé i tehdy zkoušeli normálně žít a i normálně žili, i když se jednalo o disidenty či lidi, kteří byli z různých důvodů pronásledováni režimem. A mě se tenhle pohled líbil, ačkoliv i tady jsem si musel na konci ulevit. Svině bolševický! 80% ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

PŘIPADÁM SI JAKO VINNETOU. Snaha Terezy Boučkové je vidět, ale chtělo by to něco víc mrazivého, živoucího, životného. Třeba jako scéna zatýkání. Irena Pavlásková je stále na vlně svých bezbarvých filmů, ať točí zmatené výkřiky pomlýlených rádobyfeministek, anebo pokus o zachycení doby. TO JE ŽIVOT, NO. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (11)

  • Ačkoliv nejde přímo o životopis, autorka scénáře Boučková přiznává, že se nechala inspirovat svými zážitky. (Olík)
  • Vilma Cibulková byla za svou roli oceněna mezinárodní cenou FIPRESCI. (M.B)
  • Po scéně, kdy sousedka přináší Martě (Vilma Cibulková) informaci, že sundala cedulky se jmény kvůli ruským okupantům (je rok 1968), vidíme na ulici pod bytem hlavních hrdinek projíždět vůz Škoda 110 R model 1973 s „čtyřokou přední maskou“, který v té době ještě neexistoval. (Strato61)

Reklama

Reklama