Věc: Počátek

Budete chtít porazit Arnolda Schwarzeneggera na páku, složit Mariusze Pudzianowského v ringu, přechytračit Stephena Hawkinga nebo ukazovat Stevie Wonderovi svoji sbírku harmonik?? Ne, nebudete. Proč?? Protože to je naprosto zbytečná práce! Zbytečně investovaná energie, čas a v případě Arnolda a Mariusze i koledování si o nějakou zlomeninu. Asi chápete, co mám na mysli. Že jako nejzbytečnější věc roku v Hollywoodu bylo točit remake (prý prequel) ke Carpenterově Věci. Za svým názorem si stojím i po shlédnutí filmu. Jakmile víte, vo co go, co se chystá, je konec. To by to musel zfilmovat někdo sakra dobře, aby to zaujalo i přesto, že víte, co přesně se v podstatě stane. Úplně průserový to nakonec není, ale bohužel chybí ty nejdůležitější prvky jako třeba: nejistota, paranoia, pocit bezmoci, atmosféra, apod. A pár povedených efektů to příliš nezachrání. Mohl bych o tom napsat ještě tak pět řádků, ale... nepřijde Vám to zbytečné?? Mně jo. Takže čus, doufám, že se za rok nebudu muset rozčilovat u filmu Čelisti: Zrození... (29.11.2011)

Je z toho cítit ohromná úcta k originálu. Režisér Matthijs van Heijningen Jr. a scenárista Eric Heisserer nejspíš hodněkrát viděli Carpenterovu Věc, protože v řadě detailů (myšleno v pozitivním slova smyslu) Věc: Počátek kultovní originál připomíná. Bohužel jsou tu méně zajímavé postavy, slabší finále a čas od času zbytečně digitální "mimozemský hnus". V podstatě jsem ale spokojený. Pokud bylo smyslem projektu složit poctu originálu a natočit důstojný prequel, v zásadě se to povedlo. Věc: Počátek není bez chyb, ale je to pořád o několik tříd lepší, než bývá v současné americké hororové produkci zvykem. (28.02.2015)

Místy dokonce napínavé, ba dokonce nápadité, jinak ale průměr všech průměrů. Ale i to se dneska vlastně počítá. Tenhle tým amíků a dvoumetrových Vikingů spíš klouže po povrchu, a když už se do toho (spolu s týmem trikařů) pořádně opře, ty pořádné grády mu chybí. Dusná atmosféra, sžírající nejistota i vzájemná nedůvěra přeživších verze Johna Carpentera se holt nepodaří každý den (i když nutno podotknout, že nepovažuju snímek z roku 1982 za nějaké žánrové veledílo, sorry), remake/prequel selhává hlavně v psychologické rovině. S postavami necítíme znepokojení, nevnímáme uzavřenost a stísněnost základny, je nám jedno, kdo půjde na řadu jako první, kdo druhý.. Na druhou stranu vizuál, minimum logických nesmyslů, kvalitně odvedená práce trikařů (s designem potvory si fakt vyhráli) i docela slušní herci zvedají pomyslnou laťku vzhůru. Mary Elizabeth Winstead nakonec slušná, asi fakt lepší než nějaká uječená blondýna s dlouhýma nohama. (04.01.2012)

Po tak hrůzostrašných remaků jako je Noční můra v Elm Street, Pátek třináctého, Hrůzná noc, Stopař atd. atd. jsem tomuto projektu ani v nejmenším nevěřil... i když většina z nich byla v kině kasovně úspěšná, tak divácky naprosto braková až urážející podívaná. Tento „prequel“ se těžko dá srovnávat s Carpenterovou veleúspěšnou Věcí, protože absence napětí či atmosféry je silný nepřítel tohoto filmu (nedá se divit mnoha vlažných reakcí). Ale přes to všechno jaký brak jsem očekával jsem se po celou dobu ani minutku nenudil a naopak se velice bavil. I když s tímto pohledem zůstávám osamocen a myslím si, že tento počin nedělá ostudu „Carpenterovce“ nechávám hodnocení u 4 hvězdiček... (30.11.2011)

Polovina věcí ve filmu nedává sebemenší smysl. spoilery Mimozemšťan se rozhodne, že vyskočí z ledu, sejme chlápka a začne ho přeměňovat. V ten samý okamžik je zabit, spálen a vše je zdánlivě vyřešeno. Druhý den se objeví dva lidé, kteří s danou "thingou" nepřišli vůbec do kontaktu. Oba jsou eliminováni, přesto se o pár minut později objevují další transformovaní mimozemšťané, kteří se nacházejí v lidech, ve kterých se nikdy nacházet nemohli ... stop kurva! Film je mizerný hlavně díky scénáři, původní Věc odkazovala na norskou základnu o pár lidech, ve které došlo z neznámých důvodů k vnitřnímu boji, spálení celé základny a následně k "magorské" snaze zabít nebohého Malamuta. Scénárista nám ale v roce 2011 chce sdělit něco jiného, podle něj byla sice celá základna norská, ale všichni na ní uměli precizně anglicky (až na jednoho člověka stojícího mimo kolektiv: neumíš anglicky? nemáš mezi námi Nory co dělat, vole), bavili se mezi sebou anglicky a navíc byli doplnění o skvělý americký tým, který čistě náhodně tvořili ti nejlepší jedinci ze všech. Díky tomu zde máme Američana, který vypadá přesně jako Kurt Russell v původní Věci (i vlastnostmi), jen mu chybí to máničkovité háro (nahrazené rebelskou naušnicí), pak tu je klasický nigga z ghetta, který se stará jen o tu svojí black ass, a nakonec největší hvězda filmu, modelka, která je zároveň vědcem a navíc jako jediná drží funkční hořák, kdy všichni muži bez poznámek ustupují a přenechávají iniciativu pro boj s mimozemšťanem právě ji (feministky se musely prstit, až to mlaskalo). Největší prdel je ovšem v tom, že je zde přes 15 postav, které člověk nedokáže ani rozeznat (až na Američany - pochopitelně), natož poznat. Ten uměle našroubovaný závěr se psem, z toho jsem se skoro posral smíchy (sakra Matthijsi van Heijningenne juniore, kdo bude pronásledovat toho psa, všichni jsou mrtví? .. na to ser, někoho necháme obživnout), nehledě na fakt, že scénárista s rejžou v tak chaotickém konci úplně zapomněli na jednu z vedlejších postav (poslední záběr na postavu: je posraná strachy ... chvíli před titulky: je mrtvá). Nevidět Věc z 80. let, tak se mi tohle možná líbilo, ale čumět na tak směšný look mimozemšťana, který by si těmi svými špagetovými chapadly nemohl vyhonit ani péro, natož postavit mezigalaktickou loď, která 100 000 let v kuse vysílá nouzový signál? Ježiši...45% (27.11.2011)