Si
Poézia
Režie:
Chang-dong LeeScénář:
Chang-dong LeeHrají:
Jeong-hee Yoon, David Lee, Nae-sang Ahn, Hira Kim, Bok-gi Min, Min-jae Kim, Jong-goo Kim, Myeong-shin Park, Eun-jin Kang, Hee-ra Kim, Ja-young Kim (více)Obsahy(1)
Mi-ja žije v malém venkovském městě, jímž protéká řeka. Je jí už víc než šedesát, ale vypadá mladistvě a ráda se dobře obléká. Její klobouky působí trochu excentricky, ale vypovídají o Mi-jině zálibě v kráse a poezii. Ráda by se naučila psát básně, proto se přihlásí do kurzu poezie v místním kulturním domě a stane se jeho zanícenou posluchačkou. Nebrání jí to pečovat o ochrnutého starce, a vydělávat si tak na živobytí. Chování dospívajícího vnuka, který s ní žije, Mi-ju netrápí, dokud nevyjde najevo, že je zapleten do případu sebevraždy své spolužačky. Mi-ja zjišťuje, že skutečnost není tak krásná, jakou by ji ráda viděla. „Co to znamená, napsat báseň v době, kdy poezie skomírá?“ ptá se režisér Lee Chang-dong. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
První půlka mě bavila. Říkala jsem si že to je první film z asijské produkce u kterého mi vyhovuje ten poměr děje „poetična“ a „poselství“. Okolo poloviny se ale film pomalu dostával tam, kde byly i jiné asijské filmy, které jsem měla tu čest vidět. Ale jen na chvíli, potom se zase objevuje silnější dějová linka. Celé řešení té zvrácené situace je samo o sobě tak zvrácené a provokativní…Přímo to útočí na podstatu problému a nejen na ten jeden problém, ale i zároveň na širší spektrum (více či méně)morálně zvrácených situací. Kontrast mezi jednotlivými stránkami příběhu je vážně zarážející a to i pro mě (a to nejsem vůbec fanda poezie a obyčejně ji vůbec nerozumím-stejně jako tady většině té básně v závěru…)----“V čistém těle čistá mysl.“---- Takže se koukněte na tenhle film a pak se běžte všichni povinně vysprchovat… ()
Tragické drama s prvky černé komedie, ve kterém vyniká především hlavní představitelka Mija (Jeong-hee Yoon). Ta pravá linie příběhu se sice objeví až později, ale zaměřuje se na vážná sociální + morální témata nejen korejské společnosti. Vedlejší část příběhu pojednává o vymírající poezii a hrdinčině cestě za tou pravou básní. I přes svou délku a pomalé tempo mě film snad nikdy nenudil a scény hodiny poezie nebo snídaně se synem a fotkou na stole se mi moc líbily. (7/10) [MFFKV 2010] ()
Věřím v poezii. Neumírá, jenom je víc vyšinutá a osobnější, protože často už nikoho jiného než tvůrce nezajímá. Tenhle film je velmi suverénně natočený, velmi autoritářsky konstruuje svůj vnitřní svět, a právě v tom se zakládá největší problém, který s tímto snímkem mám. Některé hrany jsou, a občas už docela silně, proti mému vlastnímu cítění. Já bych trošku hladila. Ale potom by to byl samozřejmě úplně jiný film, nebyla by to tahle konkrétní poezie. ♥ "Už mě nemiluj. Nemám zdání o tom, jak plyne čas." ()
Ďalší z ťažkých filmov z pera Chang-dong Leeho. Poetry je príbehom, kde by ste ťažko hľadali niečo pekné. Alebo inak. Kde je ľudskosť mimo hlavnej postavy takmer neviditeľná. Postupné naberanie dramatických okamihov ukazuje bezútešnosť každodennej existencie. Lee síce netlačí na pílu, ale aj tak vám z toho všetkého zostane ťaživý pocit. Hlavnej hrdinky mi je ľúto. Hlavne ak viete, že celé snaženie je v zásade bezpredmetné. Doznievanie filmu vyslúžilo príbehu štvrtú hviezdu. Má to kvalitných hercov a silné posolstvo ale rovnako ako v prípade ostatných Leeho filmov.. Som rád, že som to videl. Vracať sa k tomu už ale nemusím. Hlavná hrdinka je čarosmutná. ()
7,5/10 Ktosi raz poznamenal, že najpoetickejším obrazom je mŕtvola mladej ženy unášanej prúdom rieky. V Poézii sa práve od takéhoto obrazu začína odvíjať dianie filmu, pričom nabaľuje podobne tézovité tvrdenia o úpadku poézie (čo má zrejme priamy súvis s úpadkom morálky) a o jej tvorbe. Na takmer dvaapolhodinový film je to trochu málo. ()
Reklama