Čas lovit

Naprosto nepochopím, proč to muselo mít přes dvě hodiny. Prvních 20 minut je doslova utrpení (sledovat tu tlupu idiotů jak se jen tak plácají po městě doslova bolelo). Pak se deset minut klube plán (trošku lepší) načeš konečně nastane šrumec. …na 10 minut. Pak zase šup do starých kolejí. Hodina a půl dalšího poflakování idiotů prostříhávaného na “stopaře” (který se efektivně posouvá po stopě). To je jediná koukatelná část. Ta konverzační cvičení byla utrpení a sledovat jak podělají co můžou ještě větší. Asi jsem nebyl ve správném rozpoložení na podobnou taškařici. (18.01.2023)

Bejt korejská teenagerka, tak to vidím jinejma očima. Nemyslím šikmějšíma. Myslím, že bych asi dokázal ocenit kvality, který tam coby dospělej heterosexuál ze střední Evropy nevidím. Takhle jsem viděl pohádkovej příběh o několika zlobivejch klucích, kteří měli to štěstí (nebo smůlu), že si s nimi někdo chtěl pohrát, čímž jim asi o čtyřiadvacet hodin prodloužil život plnej totálního strachu a hrůzy. Mně ho pro změnu o 2 hodiny zkrátil. Ne, že bych toho vysloveně litoval, ale viděl jsem už i lepší filmy. Od sledování případné dvojky mě to neodradilo, pochopitelně by mě zajímalo, jestli si Čuk-Gek poradí s tím vraždícím kyborgem. Já vím- chtěli byste mít moje starosti. Naprosto vás chápu… (06.01.2022)

Netflix se tentokrát ujal tohoto dramatu z Jižní Koreje a nutno podotknout, že se výsledek velice podařil. Dost mě zaujalo, že film je zasazen do budoucnosti.....na druhou stranu za mírné mínus se dá označit fakt, že z tohoto futuristického světa autoři nevyždímali více. Škoda. Jinak příběh se rozbíhal dost pomalým tempem, první třetina je spíše taková seznamovačka s hlavními postavami. Po té samotné vloupačce to začalo gradovat neskutečně. Bavila mě ta kamera a střih, jenž z filmu dělaly nadstandardní podívanou, plus práce s osvětlením (taková sekvence v potemnělé nemocnici či v tom bytovém komplexu na konci budiž příkladem). Kromě toho hlavním tahákem jsou realisticky nazvučené přestřelky (takže to nepřežeňte s hlasitostí), Michael Mann by měl radost. Když se vrátím ještě k ústřednímu příběhu, tak asi nenabídne nikterak promyšlenou zápletku, z které by vám brada spadla až na zem, ale ono mi to ani nevadilo. Závěr adrenalinově našlapaný, zaujalo mě, že možnost druhého dílu visí ve vzduchu. Vůbec bych se tomu nebránil, klidně si dvojku časem pustím. Za mě dávám 75 % (24.10.2020)

Nezáživný a v první polovině dokonce až nepříjemně nudný film o třech vylízaných blbech, kteří chtějí přijít rychle k penězům, aby si mohli koupit dům na pláži a být už nadosmrti šťastně spolu. Určeno nejspíš všem obdobně vylízaným korejským teenagerům, protože tihle tři imbecilové jsou vylíčeni jako správní sympatičtí kluci a de facto jako politováníhodné oběti. Stopáž brutálně přepálená, asi proto, aby diváci mohli vyslechnout co nejvíc myšlenkově "hlubokých" dialogů našeho trojlístku a sledovat co možná nejvíc hluchých míst a otravně zdlouhavých záběrů. Nezajímavý a nepůsobivý je i zabiják, který jde hošanům po krku. Z celého filmu stojí za to jedině perfektně zvolené exteriéry zpustlé velkoměstské periferie (má se jednat o blízkobudoucí Soul v době ekonomické krize). Takže jedna za vizuál a do koše. Dosud můj jednoznačně nejslabší korejský film a zároveň i můj nejslabší film od Netflixu. A plánování druhého dílu považuju za nejapný žert. (30.04.2020)

Tady Korejci nastartovali dost zprudka. Ta parta hňupů mi k srdci vůbec nepřirostla, ale vloupačka byla super. Pak už to jelo ráz na ráz a dělo se vlastně to, co se dít mělo. A mě to nějak nepohoršovalo. Pořád jsem ale z tohoto kousku cítil tu správně ponurou a drsnou atmosféru korejského thrilleru, kteří hoši a děvčata z tohoto poloostrova vysloveně umí a musím říct, že v celkovém kontextu jsem nemohl být spokojenější. (02.05.2020)