Like Dandelion Dust
Režie:
Jon GunnKamera:
Reynaldo VillalobosHudba:
Nathan LarsonHrají:
Mira Sorvino, Barry Pepper, Cole Hauser, Kate Levering, L. Scott Caldwell, Abby Brammell, Brett Rice, Kirk B.R. Woller, Rus Blackwell, Maxwell Perry Cotton (více)Obsahy(1)
Drama o mladém chlapci, který žije idylický život se svými adoptivními rodiči na pobřeží Floridy. Je to dokonalý život až do dne, kdy obdrží znepokojující telefonát, že jeho skuteční rodiče chtějí Joeyho zpět. Rozhodnutí soudu ho tak odtrhlo od jediného domova, který znal. Adoptivní rodina je odhodlána si udržet syna, kterého milují. Nová rodina chce začít život, který si vysnili a překonat problémy alkoholismu a domácího násilí, které je sužují. Joeyho budoucnost visí na vlásku. (Kryšpín)
(více)Videa (1)
Recenze (31)
Psát o réžii, kameře, hudbě a zpracování je úplně zbytečné, protože tady hraje první housle sám příběh...A to opravdu silný příběh...Dnešní dobře známá křesťanská spisovatelka Karen Kingbury má velký cit pro vykreslení postav...K tomu musí mít člověk opravdu dar...Mám rád, když mne film donutí k přemýšlení nad lidskými hodnotami...Rád si zajdu do kina na pořádné cool efekty, ale síla příběhu vždy u mne vede...Kéž by bylo víc takových filmů... ()
Hodně citlivé téma a já jsem moc ráda, že neznám nikoho ve svém okolí, kdo by se s něčím tak smutným musel potýkat. Svým způsobem mně bylo líto všech zúčastněných, včetně malého Joeyho i když se tady kladl důraz hlavně na Jacka a Molly a jejich trýznivý boj právě o něj. Herecky na mě asi nejvíc zapůsobila Mira Sorvino, které jsem úlohu pravé maminky skutečně věřila. A i když jsem konec tak trochu předvídala, tak mě to zkloubení hlubokého smutku a současně velké radosti emotivně dostalo. I já jsem jako malá tolikrát foukala do pampelišek a měla tolik přání................ ()
Nedobrovolně se po sedmi letech vzdát svého i nevlastního dítěte musí být velká životní rána. / Když po sedmi letech strávených ve vězení zjistíte, že máte syna, jste to právě vy, kdo jediný jej může vychovávat. Dvě těžké situace, které jednoduše rozhodne soud. A toto není jediný případ, jsou jich stovky, ale zákon je zákon a tomu není úniku. Dramaticky a citově velmi dobře zvládnuto, poteče nejedna slza a možná, když zvítězí rozum, všechno dobře dopadne. 75% ()
Dva světy, jedno dítě, administrativní omyl. Jednoduché ingredience, které postačily k natočení strhujícího dramatu. Nepodbízívý scénář, který nestraně sleduje dění na obou stranách. Napětí, které se dá místy krájet. Citlivý přístup k tématu, které se dalo tak jednoduše domrvit. A v neposlední řadě působivá kamera a výborné herecké výkony, především Hausera a Sorvinové, u ní je však divák sledující nezávislou scénu na vysoký standart zvyklý. Dětská postava je odrazem chyby systému, nechápe, co se s ním děje a není účelně nasazováno aby vyhrotilo emoční scény, což chválím. Vrcholem snímku je scéna setkání obou mužů. A finále je jediným možným logickým vyústěním snímku, díky jistému zlomu zhruba ve dvou třetinách se dalo očekávat. Jedinou výtku mám k neoriginálnímu hudebnímu motivu. Film místy lehce klouže k patosu, ale Gunn to dokáže vždy v pravý moment utnout. Vlastně jedinou chybou na tomto snímku jsou nevkusné plakáty, díky kterým jsem tento snímek dlouho odsouval. Za pár šlupek hodně muziky. Škoda, tak nízkého počtu hodnocení. Lepší 4* ()
Zajímavě uchopené téma sváru mezi pokrevními a adoptivními rodiči, kdy oba páry jsou ochotné a rozhodnuté udělat pro "své" dítě cokoliv a přinést jakékoliv oběti. Občas to až příliš tahá za city, závěr je trošku romantický, ale přesto je to velice povedený film po celou dobu si udržující napětí. Zajímavý je i vhled do amerického sytému práce sociálky. ()
Reklama