Snídaně u Tiffanyho

Snídaně u Tiffanyho je jeden z mála filmů, které si notoricky pouštím, zaručeně v něm znovu objevím a zcela jistě se dojmu, i když si to předem zakážu. Holly je totiž úkaz, ale nebyla by jím, kdyby nebylo Audrey Hepburn - herečky z generace těch, které už se dnes nerodí. Její postava je dojemná i v situacích, kdy se chová sobecky a hloupě. Chodí si svoji koblihu posnídat před výlohu obchodu, kde nakupuje smetánka a doufá, že na ni ulpí trochu toho lesku. Hraje si na dámu, ale pod tou načančaností je obyčejná holka, která má sice zlaté srdce, ale zatím si ještě plete dojmy s pojmy a bláhově věří, že věcičky jí udělají šťastnou. Krásný, opravdu krásný film! (01.05.2004)

Já vám nevím... Po filmařské stránce je "Snídaně u Tiffanyho" velmi kvalitním padesátkovým/šedesátkovým filmem, těch je ale jako hub po dešti a navíc MNOHEM lepších. Komediální prvek mi jaksi uniká, veškerá "komediálnost" je nakumulována v postavě Holly (+ trapného postiženého?asijského? domácího), která je ale spíše k pláči. Nemám tyhle typy lidí ráda a ani přeslazený úsměv hezké, ale tady bohužel neskutečně otravné Audrey Hepburn, na tom nic nezmění. Spíše naopak. Myšlenka? Buďte otravná, praštěná zlatokopka a budete ladně proplouvat životem až k pohádkovému konci, který vám spadne do klína jako pečený holub. Fuj. (27.12.2023)

Adaptácia románovej klasiky Trumana Capoteho má punc jednej z najlepších romantických komédií. Na moje prekvapenie však film nie je ani moc romantický, ani veľmi vtipný. Typov ako Holly stretávam každý deň tucty a niekedy mám chuť takýmto pipinkám zakázať mať deti, aby ľudstvo napredovalo k vyššiemu priemernému IQ. I tak si film nedovolím odstreliť a to z dvoch dôvodov. Prvým je samozrejme dokonalá Audrey, ktorá mi liezla na nervy presne tak ako by ma jej postava rozčuľovala v skutočnosti. Druhým je skutočnosť, že niekto tým pipinkám musí ukázať aké je to uháňaňie boháčov úbohé, čo je pre mňa zároveň pointou i najsilnejším dojmom z filmu. Pointou a myšlienkou, ktorá však nanešťastie vyšumí do stratena vďaka sladkému there- must-be –a happyend koncu, pretože takto to vážení v živote týchto typov nechodí. 8/10 (09.01.2006)

Především mě těžce nasíral ten chlap co se celej film motal kolem Audrey. Vypadal jak chodící figurína, která se občas přimotala do záběru, řekla nějakou debilitu typu "já se snažil, ale nevyšlo to, tak teď to zkuste Vy". Jako takhle se snaží o Audrey ?? Že když si s ní nezašuká na první pokus, okamžitě jí předává konkurentovi ?? To mé romantické já vysloveně uráželo. A ten jeho účes, jak držel, v leže, ve stoje, v dešti, na slunci, ve sprše , pod vodou , u holiče, ve vichřici, ani vlásek se nehnul. Nic, taková mužská troska mě nestojí za čas. Beztak mám dojem, že víc si Audrey užil ten kocour. To byl totiž jedinej skutečnej chlap v tom filmu. Jak si ho Audrey vzala mazlivě do náručí a on hned hlavičku na její prsa, a jak hezky všechno sežral co mu Audrey dala, tomu se říká chování chlapa a ne jako ten pomatenec s přilepenou vlasovou kulisou na hlavě. A Audrey ??? Tu se fakt nedá nemilovat, takový roztomilý krásný trdýlko, no úplný ťuťu ňuňu. Vůbec celý film na mě působil pohodově a romanticky, což je super. (05.03.2009)

S odstupem času a po několikanásobném zhlédnutí jsem dospěl k názoru, že na dnešní poměry se jedná jen o běžnou (takových jistě bylo víc) melancholicky hořkosladkou konzervační komedii z vyšší společnosti, která místy i značně nudí, bohužel. Jedna či dvě vtipné scény, za 115 minut je sakramentsky málo..Film vlastně líčí jeden velký sen o jednou velkém bohatství, obraz americké smetánky s režisérovým ironickým pohledem, to vše v nádherných barvách, elegantním světle, drahých róbách, na druhou stranu však odhaluje i jakousi vnitřní chudobu této snobské společnosti. Kultovní a nejspíš i nejznámější role božské a okouzlující newyorské playgirl Holly à la Paris Hilton to jistě byla, ale zároveň nutno podotknout ne její nejlepší. Podmanivá hudba - titulní oscarová "Moon River", choreografie gagů a některými pasážemi, viz scénu před luxusním klenotnictvím, dělají z tohoto filmu však oprávněný kult... (13.05.2006)