Snídaně u Tiffanyho

Trochu sentimentální, smutná i úsměvná romantika, která zaujme natolik, nakolik jste schopni se ztotožnit s hlavními postavami. Rozpustilá Audrey Hepburn provádí psí kusy, scény, kdy se spolubydlícím krade v obchůdku či nakupuje v klenotnictví, si divák užije minimálně stejně jako oba protagonisté. Její svůdné oči, styl chůze a nádherná intonace ve mně evokovali něco nepopsatelného. Snídaně u Tiffanyho je nenáročný romantický film – s překrásnou ústřední melodií – pro lidi, kteří v životě už něco okusili (16.05.2006)

Audrey Hepburn byla sice velice roztomilá, ten zrzavý kocour taky a pár dobrých scén se tam najde...ale to je tak všechno. Limonády (střezte se tomuto schématu říkat přede mnou romantika) "milují se, ale neumí si to říci a nakonec si šťastně padnou do náručí" až na výjimky nesnáším příliš dobře a tohle rozhodně nijak výjimečný film není - dobrá, herec v hlavní mužské roli je výjimečný kus plastu, ovšem pochybuji, že by zrovna tento smutný fakt ocenili mimo porno. Slabé 2* (29.09.2012)

Rád bych zde vysvětlil, proč jsem tenhle film nikdy neviděl celý, až nyní (dokoukaný vyloženě na sílu), a proč mi přijde odpudivý. Především éterická Audrey tu hraje mimořádně extra nesympatickou dilinu (já vím, záměr). Připomíná mi fifleny z gymplu, které moc dobře věděly, že jsou neodolatelně lákavé pro své klučičí protějšky, a tak záměrně provokovaly, jen aby se dle svých slov "dobře bavily". Audrey tu přesně v tomto stylu předvádí neodolatelná kukadla, účesy, róby etc. (povrchní svět módy), ale z úst vypouští takové banality, že by se za ně styděl snad i začínající scénárista. Navíc příběh je tu doslova nulový. Komediální prvek - domácí pán hájící svoje práva na večerní a noční klid, je asi to nejlepší, co tenhle film nabízí. Ono vlastně není o čem psát, nezasmějete se a jestli se dojmete, je s otazníkem (já ne - není nad čím, ačkoli se filmaři snaží, seč můžou). Z celé filmografie Audrey Hepburn asi nejslabší film. Film, který mě vyloženě štve. (22.01.2023)

George Axelrod knihu ne zploštil (jelikož ta byla tenká až dost), nýbrž roztáhl do podoby celovečerního filmu. Kdyby měla Snídaně třicet minut a tvořila by jednu povídku z mnoha, jednalo by se o opravdový klenot, takhle budí dojem rychlé splácaného produktu vzniknuvšího na základě mimořádného úspěchu úžasné novely Trumana Capoteho. Arogance George Pepparda bije do očí, přitom ne on, ale Andrey měla mít v jejich vztahu hlavní slovo, nemluvě o roli Mickeyho Rooneyho, výborného komika, ne však tak výborného, aby dokázal zamaskovat, že není Japonec. Ale pořád je tu oscarová hudba Henryho Manciniho, který věděl co dělá, stejně jako Audrey, když se postavila zásadně proti vystřihnutí svého krátkého pěveckého vystoupení. Je to jeden ze střípků, které zachraňují tuto „nevěrnou“ adaptaci před úplným zapomněním. Musím podotýkat, že všem těm střípkům dominuje svůdná, rozkošná, neodolatelná, šarmantní, okouzlující, rozpustile naivní Audrey Hepburnová? Prázdiny Římě zasloužily pochvalu především díky ní, Snídaně u Tiffanyho ji zaslouží jenom díky ní. 60% Zajímavé komentáře: Marius, Eddard, dzej dzej, Lavi, Vampireman (08.08.2006)

Excelentní výkon Audrey Hepburn, která hraje snad i očima, originální pojetí a do toho momenty, jako je kocour, dotěrný nápadník, či komický soused přispívaly k velmi poutavému příběhu. Holly byla tajemná, ale zároveň zábavná a krásná a Paul prostě přirozený, který nemusel ani říkat, co cítí, bylo mu to vidět na očích. Nemluvě o dokonalé hlavní znělce, půvabu hlavní herečky a dokonalém konci musím říct, že snídaně u Tiffanyho dopadla prostě skvostně. (13.01.2010)