Hapax Legomena I: (nostalgie)

Toto dílo experimentálního strukturálního filmu se skládá z dvanácti záběrů. Jednotlivé obrazy zachycují vařič, na němž jsou postupně páleny fotografie. Esovitý tvar spirály vařiče se pomalu objevuje na povrchu každé z fotografií, a tak je symbolicky přetváří do nové dekadentní formy umění, než obraz zcela zčerná a zbude jen žárem vlnící se popel. Ve filmu je přítomna zvuková stopa, která vypovídá o původu či okolnostech vzniku jednotlivých fotografických děl. Zvláštností je, že se komentář vztahuje vždy k následující fotografii, nikoliv té, jež je právě v obraze. Asynchronnost mezi obrazem a zvukem posiluje divákovu představivost a forma filmu jako takového verifikuje zákonitosti strukturálního proudu kinematografie. (Hallam)