Vtělení ďábla

Mé znovusetkání s hrobníkem po letech dopadlo více než dobře. Fantasmagorické podobenství o hledání nesmrtelnosti je plné odkazů, symbolů, metafor, snů, vzpomínek a halucinací. Své místo mají i povedené gore a pro leckterého diváka nechutné scénky (z rozříznutého prasete vyleze zkrvavená dívka, topení ve vnitřnostech, noření hlavy do nádoby se šváby, báječná scénka s pavouky, kanibalismus, věšení na háky, bičování, stahování kůže...joj, přepestrá nabídka děsu a krvavé krásy). U mě asi vede scénka s krysou, jelikož mi připomněla knihu Americké psycho a následně film, do kterého se režisérka neodvážila onu krysu dát. Jasně, u zavěšování či sešívání úst poznáte, že si to dotyční ve skutečnosti užívají, ale to na věci nic nemění. Peklo na zemi i pod zemí připomene, že nebe možná vůbec neexistuje... (02.07.2015)

První zkušenost s tímto dábelským hrobníkem. Ale obávám se, že i poslední. Neustále tam jen chodil v podivném oblečení a po chvilce už mi ty jeho dramatické výstupy začly připadat dost otravné. Pár nápaditých a nechutných scén se tam našlo, ale vesměs to byla nuda. Chvíli jsem uvažoval o neutrálních 3*, jenže když si vzpomenu, že jsem se těšil na konec...50% (29.06.2011)

Tenhle film je sice na jednu stranu hroznej brak!! Debilní děj o ničem, ale fakt o ničem, naprosto trapnej scénář, kterej se zuby nehty něčeho snaží držet, ale vůbec mu to nejde. Šílený herecký výkony, trapný přehrávání, snůžka trapným a nesmyslných proslovů, který mě fakat otravovaly ... Ale na druhou stranu je zde prostě úžasnej vizual, hromada mučení, gore, hnusáren a krásnejch nahejch holek a to prostě zvedá laťku o několik stupňů nahoru ... S mučením ženskejch se fakt Coffin nesere a některý scény byly i na dnešní dobu docela hodně drsný a překvapující ... Je to tak, tak, ale ty 4* tomu prostě dám ... každopádně je to divnej film, Brazilská kinematografie obecně mě asi nikdy moc oslovovat nebude ... (15.12.2010)

[Festival otrlého diváka 2010] Total underground, zavánějící anarchií, středověkou mučírnou, okultizmem a hodně bolestivými fetiši. Ano, hodně scén se zohavováním lidských těl bylo točeno naživo. Že by si Marins dal inzerát na nějaký sadistický stránky? To vše je rámovaný romantickou zápletkou, omýlající témata jako láska a plození dětí. Nejvíc mě ale na Vtělení ďábla překvapila velmi dobrá filmařská úroveň filmu a vizuál, kterej si nezadá s áčkovou produkcí. Budu si muset stáhnout celou trilogii a pustit si ji na jeden zátah. Takhle jsem nedocenil nikde neuveřejněnej necenzurovanej konec předchozího filmu a určitě se toho najde víc. (11.02.2010)

Musím se přiznat, že až do dneška jsem o kultovním brazilském hororovém režisérovi J.M.Marinsovi neslyšel ani slovo, stejně tak ani o jeho kultovní hororové postavě Coffin Joe. Že neznám jméno režiséra mě zas až tak nepřekvapuje (soudě podle tohoto díla, žádný mistr to asi nebude), ale jím ztělesněný hrobník s dlouhými nehty by si trochu té slávy zasloužil i v našich končinách. Pro začátek uvedu, že se mi tento film nehodnotí vůbec lehce, neboť je strašně rozporuplný - několik scén si pohodlně hoví ve vysokém nadprůměru, kdežto jiné koukají málem do odpadu. Nejsilnější stránkou snímku je jednoznačně gore (někdy je opravdu až fyzicky nepříjemné) a stylová hlavní postava, nejslabší potom herci, kteří buď nehrají vůbec, anebo naopak šíleně přehrávají. Tímto mi Embodiment of Evil připomněl Itálii 70.let, která na tom byla v pozitivech a negativech úplně stejně. Na několika místech jsou do filmu zakomponovány záběry z předcházejících dílů série, které na mne ale z hlediska strašidelné hororové atmosféry působily lépe, než všechny záběry nové dohromady. Nevím, jestli mohu s čistým svědomím tento horor někomu doporučit, ale předběžně tipuju, že se tu několik pětihvězdičkových hodnocení určitě objeví. U mne to je ale maximálně takových 50%. (25.01.2009)