Režie:
Alejandro González IñárrituKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Javier Bardem, Maricel Álvarez, Hanaa Bouchaib, Guillermo Estrella, Eduard Fernández, Ana Wagener, Diaryatou Daff, Raul Moya Juarez, Martina García (více)Obsahy(1)
Příběh filmu ukazuje životní cestu Uxbala, konfliktního bývalého narkomana, který hledá smíření se svým otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony. Jeho obživa stojí mimo zákon a oběti, které je ochoten položit pro své děti, neznají hranic. Uxbalovi díky rakovině zbývají pouhé dva měsíce života, během nichž se snaží zajistit budoucnost svých dvou potomků, kteří bezcílně proplouvají životem. Zároveň se konfrontuje s přítelem z dětství, který je nyní policistou, se svojí bývalou manželkou, která je maniodepresivní prostitutkou, a dalšími výraznými postavami. Uxbal ztělesňuje velmi rozporuplného muže - oddaný otec, zhrzený milovník, pouliční zločinec, duchovně založený člověk. Jako život samotný, i tento příběh končí tam, kde všechno začíná. Obklopen osudem a překračující hranice, začíná Uxbal vidět svoji dosud mlžnou cestu jasněji a uvědomuje si svůj otcovský odkaz dětem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (332)
Aneb jak Alejandro González Iñárritu natočil svůj nejzbytečnější film. Předchozí multikulturní trilogii diváci milují proto, že mexický tvůrce nabídl intenzivní mozaikovité příběhy, které umožnovaly objevovat lákavé spojitosti mezi jednotlivými postavami. To, co přináší nyní, je přinejmenším rozpačité. Příběh je maximálně prostý. Otec dvou dětí se dozvídá, že ho pokročilé stadium rakoviny prostaty pomalu zabíjí. A tvůrci teď neví, o čem chtějí vyprávět. Kritizovat západní svět, vyprávět o umírajícím otci, který má hluboce zakořeněné morální zásady nebo chtějí něco úplně jiného? Ať tak či onak, nefunguje ani jedno, i když jsou jednotlivé části působivé a Bardem se úctyhodného prostoru na plátně zmocňuje se vší vervou.. prostě bohužel.. ()
herecky na hranici geniality, výborná hudba a práca so zvukom (aj keď celkovo po formálnej stránke "iba" ďalší Iňarritu), scenáristicky z môjho pohľadu nenapadnuteľný (čo sa týka fungovania scenára v rámci štruktúry, logiky, motívov, motivácií...) a rámcujúca scéna v zasneženom lese je super! (aj ako pointa, rámec, aj ako scéna), ale Iňarrituovo balansovania na hrane morality, tlačenia na emočnú pílu a zvyšovania naturalizmu, kde sa účel iný, než "šokovanie" diváka hľadá ťažko (napokon sa predsa len nájde, ale kde-kto to pri tom hľadaní vzdá) je film od filmu nekontrolovateľnejšie a mám strach, že v poradí piaty film za sebou to už nezvládne... uvidíme. Každopádne film nesporných kvalít, ktorý si ale už druhýkrát v živote nepozriem. PS: veľké plus - narábanie s hororovými prvkami, miestami tak podarené, že skutočne atmosférou prekonalo mnohé zo súčasných hororov. ()
Letošek začal opravdu neradostně. Obával jsem se, jak dopadne nový Inárritův snímek bez přítomnosti jeho dvorního scenáristy. Že to bude odporná emocionální tortura a sociální exploatace hnípající se v utrpení bez jakéhokoli důvodu, že efektní, brilantně nastříhané scény budou bez jakéhokoli opodostatnění a že místo několika propletených linií budeme svědky retardovaného děje a absentujících postav, jsem nečekal. Zarámování celého snímku posmrtnou idylkou už patří opravdu do říše oligofrenie a jediný způsob, jak film vydržet do konce, je uspořádat s přáteli soutěž, kdo přesněji odhadne, po kolika kýblích utrpení přijde další poetický střih na kouřící tovární komíny. ()
Tak já jsem asi cynik, ale tohle byla taková nuda z chudinského předměstí, kterou jsem nedotáhl do konce navzdory Bardemu, který se snažil, jak mohl, aby diváka přiblížil životu hlavního hrdiny Uxbala, vysloužilého veterána ulic a feťáka. Špína a hnus se mu lepí na paty celý život a mixuje to smůlou. Námět asi dobrý, ale film mě vypnul. ()
Odvrácená strana slunného Španělska. Drsná stránka reálného života na okraji společnosti se mi při sledování zarývala do duše. Vidět tolik smutku, tvrdého života imigrantů pracujících načerno, vidět v jakých podmínkách jsou nuceni žít a poznat, že šetřit na topení se nevyplácí ... Tolik špíny, falešného pozlátka, tolik bolesti, trápení ... a já si stěžuju ... Někdy je opravdu dobré uvědomit si, jak povrchní jsou mé problémy, měla bych děkovat všem svatým za to, kde jsem se mohla narodit, kde žiju, že mám co jíst, pít, mám střechu nad hlavou, práci, nemusím se skrývat a existovat jen pro dnešek a s jediným plánem do budoucna, jak jen přežít se svými dětmi další den. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (9)
- Filmovalo sa v španielskej Barcelone a severošpanielskej provincii Navarra. (MikaelSVK)
- Prvá scéna s prsteňom je skoro doslovnou citáciou prvej scény Formanových Lások jednej plavovlásky (1965). (zachary_m)
- Na viacerých miestach vo filme je možné vidieť znak barcelonského futbalového klubu „RCD Espanyol de Barcelona“, keďže sa filmovalo predovšetkým v katalánskej metropole. (MikaelSVK)
Reklama