Mother and Child

Pohlcující příběh plný emocí, který vhání slzy do očí. Z takřka prosté "bezcitnosti" či povrchnosti se přechází do zadostiučinění a otevřenému, láskyplnému srdci. Maminky, ať už budoucí, či současné by se měly rozhodně kouknout na tento film. Plyne z něj totiž ponaučení, kdy člověk může přijít o mnohem víc, než si doopravdy myslí. Teď mi to vážně nedá spát... ***** (04.03.2013)

Neobvyklá kombinace navzájem se prolínajících životů, které po většinu času působí dost depresivně. Přesto (možná právě proto) to ve mně zanechalo hluboký dojem, se kterým se mi bude jisto jistě špatně usínat. Navíc Naomi byla tentokrát opravdu perfektní. A celek působil silně a pravdivě, ale i citlivě a velmi mile. Vůbec nemám co vytknout. (26.01.2012)

Krásná mozaika tří propletených příběhů o mateřství, lásce, promarněných příležitostech a nových začátcích plyne velmi přirozeně , nijak se nesnaží příliš tlačit na city diváka a přesto dojímá. Postavy občas nepůsobí nijak sympaticky, zvlášt' Elizabeth byla někdy na zabití, ale právě proto byly ona i její matka tak uvěřitelné, nešt'astní nebo citově strádající lidé se ve skutečném životě také nechovají zrovna příjemně. O to víc mě potěšila jejich postupná přeměna k lepšímu. Co mě ale dostalo nejvíc byly naprosto brilantní herecké výkony všech zůčastněných v čele s Naomi Watts a hlavně Annette Bening, která mi po delší době připoměla jak skvělá herečka vlastně je. A bylo příjemné vidět Samuela L. Jacksona také v nějaké vážné roli. Když k tomu připočtu ještě výbornou hudbu je filmový zážitek dokonalý. (21.02.2013)

Řekl bych, že bez zásadnějšího momentu, který by mi rval koule. Děj několika rodičovských vztahů různých věkových generací se mi zdál hodně rozvláčný, a to hlavně v situacích, kdy si to vůbec nezasloužil. Ale jak jsem již napsal na začátku, stejně jako S.L. Jackson nejsem matka, takže bych pak možná jednal podobně. Dojatý jsem však nebyl. Uvidíme, jak dopadne Father and Child?! :-) 50% (25.10.2010)

Mother and child. Velmi výstižný název pro toto silné a emotivní drama, v němž se to hemží skvělými a slavnými herci v ústředních rolích. Některé scény jsou sice poměrně snadno čitelné a předvídatelné, přesto však sugestivní. Několik příběhů, které jsou ve vzájemné interakci a následně se propojí, to často předznamenává výborné filmové zážitky. V případě dramatu Rodriga Garcíi to opět zafungovalo. (08.04.2014)