Iluzionista

Chometovu animaci (resp. všech lidí na ní se podílejících), rozpohybování postav, hrátky se světlem a stínem, zašlé pohledy do interiérů... mám skutečně rád. Byla-li v Chometových příbězích přítomna i esence dospělého, často i bizarního... potichu jsem tleskal. Jako celek fungovala krátkometrážní Dáma s holuby, ale především i Trio z Beleville, obé v silném oparu (ba přímo mlze) starých časů a stesku po minulém (ať už jsme se pohybovali po Francii reálné či fiktivní). Iluzionista pokračuje ve šlépějích, ale nakonec jde i mnohem dále až do Calais, kde překračuje kanál La Manche směr Londýn, skotský Edinburgh... a zdá se to být i trochu symbolické, neboť právě zde Chomet mění postupem času svůj doposavadní styl. Přes všechny nesporné klady, kouska vtipu a melancholickou notu, která většinou funguje, se režisér pouští (jakkoli vychází z Tatiho předlohy / scénáře) přeci jen do zbytečného sentimentu (stejně jako příliš sentimentálně působí chvílemi i "přecinkaný" soundtrack) a příběh vázne, plyne a nakonec končí v okamžiku, kdy by ještě mohl pokračovat. Je to posmutnělé, ano, kýžené dojetí se však nedostavilo. │70% (20.09.2010)

Další neobvyklý animák od režiséra oceňovaného "Tria z Belleville", který svého tvůrce skutečně nezapře. Opět zde máme jednoduchý příběh, ve kterém se takřka nemluví a většina konverzace se smrskává na nevýrazné mumlání. Oproti již zmíněnému "Triu", které nebylo zrovna mým šálkem kávy jsem byl s "Iluzionistou" nadmíru spokojen. Přímočarý příběh o kouzelníkovi, který nemá moc peněz a tak cestuje po světě, kde v prázdných sálech či zatuchlých hospodách předvádí své umělecké kousky a jednoho dne potká dívku, která se k němu na jeho pouti přidá, má naprosto kouzelnou animaci, která oproti americké konkurenci, může působit poněkud kostrbatě ale ve své podstatě je krásná, neuvěřitelně detailní a převážně v exteriérech doslova úchvatná. Dalším plusem snímku jsou věřte nebo ne úžasné ale minimalistické herecké výkony, kdy se postavy nevyjadřují verbálně ale přesto poznáte co cítí a co chtějí říct, ačkoliv jejich činy nemusejí zrovna vždycky dávat smysl. Kdo viděl předchozí režisérův animovaný film, ví co může očekávat i v tomto případě. Jedná se o zvláštní film, který masový divák přejde mávnutím ruky ale ti, kteří mají opravdu rádi filmy a potěší je když se občas objeví něco neokázalého, neměli by si nechat "Iluzionistu" uniknout. (05.03.2011)

Nadherny film a dar z nebes pro fanousky Jacquese Tatiho, ktery je ze scenare a hlavni postavy citit na mile daleko. Krasna rucne kreslena grafika ala Broken Sword (ne nahodou je oboji od frantiku) a uzasna piano hudba, ktera nahrazuje minimum dialogu. Je to dojemne a s blizicim se koncem cim dal smutnejsi. Takhle by hollywoodsky animak onanujici ve svych nejnovejsich 3D technologiich nikdy nemohl koncit ani vypadat a je to duvod, proc je Iluzionista o solidni uroven vys, nez treba v aktualni oscarove bitve konkurencni Toy Story 3. 9/10 (12.02.2011)

Kouzelná animace, minumum slov a nádherná hudba, která prakticky nesleze z plátna. Příběh vysloužilého Iluzionisty, který trpý nezájmem diváků, kteří raději vyhledávají nastupující mladé hudební skupiny. Proto cestuje od vesnice k vesnici a od města k městu, aby si vydělal alespoň na to nutné. Na své cestě potká mladou dívku, která je jeho uměním unešena a podniká s ním další cestu. Vytvoří se mezi nimi jakýsi vztah, jako mezi otcem a dcerou. Nakonec však každý vyráží svou cestou. Hravé, krásné, ale smutné. Nádherný závěr! [80%] (09.09.2012)

Takhle umí jenom (u animáků) Chomet. Čistá melancholie a odzbrojující nádhera kreslených obrazů, promítaná lačnému divákovi. Slova nejsou potřeba, ticho zvýrazňující nepodstatné dialogy je překvapivě osvěžující. Až na ty odporné 3D modely automobilů nemám nic vážnějšího, co bych tvůrci Triu z Belleville k novému počinu vytknul. A chtělo by to sevírovat častěji (i když ono by to potom nebylo tak perfekcionisticky vytříbené...)! (12.03.2011)