Iluzionista

Kouzelný film, po jehož skončení se mi chtělo zatleskat a udělal jsem to. Cesta života stárnoucího iluzionisty, který vystupuje už před převážně poloprázdným sálem a který v zapadlé vesničce (odhaduji na Hebridách) potká jednoduchou mladou dívku, věřící tomu, že je skutečným kouzelníkem (míchání gealštiny a francoužštiny v jednom filmu je netradiční a zajímavé). Nostalgické, melancholické, ale obsahující naději na život. Geniální animace, krásný způsob "vyprávění". Všechno propracované do detailu. Včetně králíka. Závěrečné "zhasínání světel" bylo dechberoucí (ok, možná to až moc prožívám, ale mě se prostě a doopravdy líbilo). ■ A Sylvaina Chometa tímto zařazuji mezi své nejoblíbenější režiséry. Co na tom, že dosud natočil jen tři animované filmy? (29.09.2011)

Příběh bohužel vydá tak akorát na opulentní dvacetiminutovku, takže přes veškerou jeho krasosmutnost je ta hodina navíc velkou přítěží. Zato po výtvarné stránce se jedná o divokou orgii, Chometův talent pro karikaturu spojenou s nostalgií je nebetyčný a strefuje se mi přesně do skusu. Takže za natahované krasosmutnění slabší trojka, za obrázky pětka, dohromady taková slabší čtyřka. (15.07.2011)

Broken Swordovský look v celovečerním animáku. Animace ve mně vzbudila mnoho vzpomínek a celý film se tak pro mě stal nostalgickou záležitostí. Trio z Belleville jsem neviděl, a tak jsem k Iluzionistovi usedal neposkvrněn Chometovou tvorbou. Animace je roztomilá a úsměvná, příběh už tak veselý není. Ten je spíše melancholický, s občasným deštěm deprese, který se promítá do depresivních příběhů klauna s břichomluvcem... Iluzionista je vlastně spíše smutným animáčkem, který si najde cestu zejména k dospělejšímu publiku. Iluzionista splnil vekerá má očekávání - jen více podobných animáků. (13.03.2011)

Na první pohled se Chomet oproti svému nejslavnějšímu kousku (ano, mám na mysli Trio z Belleville) zklidnil, vzdal se rozjuchané ke karikatuře směřující kresby. Zkrotil svůj tvůrčí rozlet, aby adaptoval cizí látku a natočil melancholický příběh stárnoucího baviče, který se nehodí do nové uspěchané doby, a energii, která mu zbývá, věnuje chudému děvčeti a otevře jí svět velkoměsta, před nímž sám unikl na venkov. Kabaretní kouzelník s králíkem, nezbytnými rekvizitami a zásobou osvědčených neměnných triků je ze scény nemilosrdně vytlačován hlučným rockenrollem a novou technikou, která nabízí větší zázraky než ošuntělý mistr. Nemá domov, nemá budoucnost a přítomnost vypadá stále bezvýchodněji. Zůstává jen nostalgie a vzpomínky na lepší časy. Pomalé tempo v tomto případě nevadí, protože odpovídá zvolené filmové poetice a námětu. Celkový dojem: 80 %. (15.10.2013)

- 28.09.13 - „Magicians do not exist.“ Po dlouhé době jsem měl opět to potěšení vidět perfektně zpracovaný animovaný film, při kterém musel animátor vzít tužku do ruky a nečumět jen na monitor a klikat na myš. Díky této propracovanosti není zapotřebí zbytečných slov. Tento film není o iluzionistovy, nýbrž je iluzionistou samotným. Stejně jako on, je představitelem již zastaralých technik, pro které (podle filmu) není v tomhle světě už místo. Jako malá vesnička na břehu Skotska, tak i tento snímek docení jen menší skupina lidí, kteří se rádi ponoří do melancholického příběhu, který svede poslední boj proti dnešním zaběhlým konvencím. Neúspěšně. Zdá se, že ve městě, kde sklízí veškerou slávu afektovaní hudebníci není pro klauna, iluzionistu a břichomluvce místo a jediné vyhlídky do budoucna je buď hodit si mašli, nebo skončit na ulici. Podobně jak u The Artist (2011) tak i Iluzionista je krásnou poctou dřívějším řemeslům (ať už jsou jakákoliv) a já doufám, že toto není epitaf podobně dokonalým animovaným snímkům se srdcem na pravém místě. P.S. Díky iluzionistovi jsem si vzpomněl na mé dřívější přání, aby někdo zfilmoval (podobným způsobem) Machinarium. (28.09.2013)