Fish Tank

Při pohledu na podobné filmy děkuji, že si mě... chce se mi po tom filmu říct… vyšukali... moji rodiče, ale moji rodiče mě vychovali k slušnosti, takže řeknu stvořili :o) Dali mi normální dětství, oslovovali jsme se zdrobnělinami a láskyplnými výrazy a slova čubka, děvka apod. jsme nechali jiným.. Upřímně jsem holku litovala, až tedy na jednu scénu (tu bych si s ní mile ráda vyměnila :o), v jistých momentech chápala a soucítila. Katie Jarvis hrála uvěřitelně, děj zajímavě gradoval, i když jsem tak nějak předvídala, co se stane, začátek zbytečně pomalý a konec naopak rychlý. Znovu bych se na to koukla jenom kvůli Fassbenderovi :o) a prosím, že se mnou souhlasíte, že tancovat vůbec neuměla? :o) (10.11.2011)

Tradiční britské sociální drama jako by se propletlo s premisami skandinávského manifestu Dogma 95 v autenticky realistickém snímku britské režisérky Andrey Arnold (a není to náhoda, s jedním z jeho zakladatelů Lars von Trierem se Andrea umělecky potkala při definování filmového manifestu Advance Party). Ručně snímaná kamera, dlouhé pozvolné záběry, pomalé tempo, autenticky vyhlížející mizanscéna, k tomu sociálně laděný koncept příběhu a především hudba mající významový přesah, v němž jako jeden z málo fenoménů vertikálně ve své reprodukované a medializované podobě prostupuje sociální stratifikaci společnosti až na její úplné dno, vytváří spojnici mezi světem úspěšných a záměrně medializovaných vrstev (respektive jejich mediálního výseku) a vrstvou sociálně vyloučené lokality, jako spojnice se však pouze jeví, je zdánlivá, je jen mediálním klamem a způsobem, jak jednoduše manipulovat lidmi s omezeným rozhledem a silně zapuštěnou sociální kotvou... Formální stránka tohoto díla má ještě jednu navýsost zajímavou složku, a tou je jakási obdoba lineárního vyprávění napodobující počítačovou hru, respektive Role-Playing Game neboli RPG. Dějová linka je vedena ortodoxně tak, že divák prostřednictvím kamery sleduje prakticky jen hlavní představitelku, funguje tak v jakési modifikaci 3rd person herního módu, jak to známe právě z oblasti herního průmyslu. Z podstaty fungování dnešního filmového média schází samozřejmě prvek interaktivnosti, film za nás hraje režisérka, je to ale samozřejmě spíše návěstí a ukazatel, kam vývoj kinematografie asi směřuje. Každopádně toto skloubení se sociálněkritickým realismem režisérčina uměleckého přístupu je zajímavé... (29.01.2010)

Autentická filmová sonda do neutěšené reality jedné patnáctileté dívky bez nároku na štastnou budoucnost. Herecký debut Katie Jarvis, která zde předvádí naprosto precizní výkon, je rozhodně nejsilnější devízou tohoto filmu, při čemž zbylí herci ji velmi zdatně sekundují. Roztřesená ruční kamera přidává na realističnosti jednotlivým záběrům, nicméně lehce přepálená stopáž místy poněkud degraduje intenzitu diváckého zážitku. Podařený scénář pak už jen dokresluje přirozenou a hlavně uvěřitelnou atmosféru celého filmu, který dává pojmu sociální drama zase trochu jiný rozměr... (17.01.2011)

Najviac ma na filme opantala Katie Jarvis a jej podmanivo príjemný šušlavý slovný prejav. Hlášky medzi obomi sestrami ako aj medzi dcérami a matkou tiež nemali chybu, aj keď zase na druhú stranu si doma nič také neviem ani len predstaviť. No ale možno keby som žil na takom mieste a v takej komunite tak nadávam aj ja... Film však obsahuje veľa nudných pasáží, síce čo sa týka jednotlivých postáv výborne kamerovo vťahujúco nasnímaných, ktoré ale v konečnom dôsledku toho veľa nepovedia. Prišlo mi to ako nevyužitý potenciál výborne načrtnutého depresívneho a bezútešného prostredia. Z niečoho takého sa dá po pocitovej stránke vyťažiť podstatne viac. 65/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (27.01.2016)

Vizuální a technická stránka filmu se mi hodně líbila. Ale Fish Tank pro mě byl především o hlavní hrdince (výborně zahrané…ani se mi nechce věřit, že je její představitelka neherečka, jak moc byla autentická…nebo možná právě proto). Problémová Mia má nelehkou životní cestu a stejný osud potká i diváka, který se jí pokusí porozumět. Já na to však moc rád přistoupil, protože mi po ukázkovém „čelu“ okamžitě padla do oka. Už podstatně méně nadšený jsem byl z hereckého výkonu Fassbendera (to, co si z jeho role odnesla jistě nejedna divačka, mě jaksi minulo). Příběh nicméně chytil a symbolický konec zas potěšil. Celkově to vidím na silné 4*. (06.07.2014)