Rozvod po italsku

Kujme pikle, pikle kujme:-) Obrazotvornost děsivě inspirující. Jak Marcello pravil, v Itálii je rozvod téměř nemožný. Proto hledal tisíc důvodů, jak ho uskutečnit, ale ne z vlastní viny. Jeho vztah zavánějící incestem, manželčino fňukání, musel se trápit:-) Na mě však v tom knírku působil až seladonsky, ne jako oddaná milující bytost. Co bylo zajímavé, tak vystižení oné doby, kdy panovaly jiné mravy. Být paroháčem bylo potupou téměř pro celé město. Čekala jsem soucit, ale tolik opovržení. Závěrečné vyústění bylo trefné. Opravdu není vše tak, jak se tváří. Marcello hrál skvěle ztrápeného muže. Hravě zastínil všechny další účinkující. (23.07.2010)

S vtipnou nadsázkou nastíněný obraz života sicilského maloměsta. Zkostnatělost a hluboce zakořeněné názory společenské střední vrstvy i úctyhodné šlechty, že uchráněná čest je nade vše i za cenu prolité krve (ulpívající na rukou hrdiny), která je víc jakýmsi obdivovaným činem, jelikož nekonat, značí posměch a potupu. Na vlastní kůži se o tom přesvědčí zadaný švihácký baron Cefalu (okouzlující M. Mastroianni) s roztomilým tikem v obličeji, který je zasažen šípem Amorovým a touží po své sestřence (baronce s knírkem, není co závidět). A nebylo by od věci, aby se tu nenachomýtl také nějaký ten Don. (23.12.2009)

Jedna z ohromných klasik italského neorealismu. Svět Sicílie se svou chudobou, nevzdělaností lidí, zastaralými názory, prostě ostrov se svým vlastním světem. Mastroianni jako pan baron a k tomu moje dvě oblíbenkyně Daniela Rocca a Stefania Sandrelli. Jak se nejlépe zbavit manželky, když je rozvod nemožný? Italský návod naleznete zde. (26.08.2011)

Na svou dobu šlo bezpochyby o satiricku pecku, která si dobírala tradiční konzervativní morálku, pokrytectví spojené s ochranou tzv. cti, dominantní vliv církve a vůbec ten zastaralý životní styl italského venkova, který odpovídal rozložení společnosti někdy z 19. století v době, kdy Itálie žila konzumní život 2. poloviny 20. století. Dnes už je snímek přece jen trošku zastaralý vzhledem k tomu, že se zrychlilo tempo vyprávění, ale především proto, že společnost a nejen ta italská je zkrátka už o půl století úplně jinde a čelí úplně jiným problémům. Nejenže jsou dnes v Itálii rozvody povolené, ale stejně jako jinde, jsou tak snadné, že by stálo za úvahu jejich zánik trochu ztížit a především zkomplikovat život těm, co ho považují za permanentní mejdan. Jestli si u nás politici pořizují milenky a bez zábran se rozvádějí, aniž by měli potřebu cokoliv utajovat, svědčí to o tom, že jsme možná až moc tolerantní. Na Germiho snímku je ještě dnes potřeba ocenit výborné herecké výkony v čele se slizkým a mondénním Marcellem Mastroiannim v roli šlechtice, který prochází krizí středního věku a chce svou opotřebovanou manželku nahradit. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2010)

3/10 Otravne a urvane - typicke to devizy italske komedie. No ano, asi 4x jsem se zasmal, ale celkove zadna parada. Marcello svou pritomnosti a vizazi ulisneho impotentniho snatkoveho podvodnika dokaze pokanhat temer kazdy film. Vyborny byl Korbelar, ktereho jsem nikdy dabovat neslysel, jakozto plamenny obhajce. (13.11.2009)