Obsahy(1)
Příběh muže, který nikdy nevystoupil z lodi. Cena Thálie 2005 pro Davida Prachaře. Záznam inscenace Divadla Viola v Praze. Slovo Novecento pochází z italštiny a znamená nové, zde dvacáté století. Hru napsal Alessandro Baricco, jehož některé romány vyšly i u nás, ale primát uvést jeho dílo dramatické patří Viole. Novecento je také první autorovou hrou, která vzbudila náležitou pozornost a byla přeložena do řady jazyků. Alessandro Baricco je ovšem původním školením hudební vědec a než začal psát beletrii, také se muzikologií zabýval. Je i úspěšný novinář a publicista a spolupracuje s italskou televizí. Inscenace je koncertem pro dva muže: herce Davida Prachaře a klavíristu Emila Viklického. David Prachař za svůj výkon také obdržel Cenu Thálie. (Česká televize)
(více)Recenze (5)
Po Legendě o1900 jsem se bál, že česká divadelní inscenace v takovém srovnání nemůže obstát. Ale ano! Moc povedené. Kdo nemá rád divadlo, ať takovéto snímky nehodnotí, ale nemůže říct, že jsou špatné. ()
Měl jsem to štěstí spatřit tuto divadelní hru naživo v rámci festivalu Polička Jazz, a zážitek to byl opravdu prvotřídní. David Prachař hraje jako o život, do toho ještě hraje na saxofon, na klavír a navíc i tančí. Emil Viklický za piánem rovněž doslova koncertuje a dohromady se to skládá v příjemný, posmutnělý, často i velmi zábavný celek. Ale vůbec bych se nezlobil , kdyby bylo Novecento o pár minut delší, je to jedna z těch her, u které snad ani nechcete, aby skončila. ()
Velmi příjemné. Úplnou háhodou jsem zapl televizi, a už jsem u ní hodinu zůstal. Vášeň, s jakou byl vyprávěn příběh panem Prachařem mě prostě nepustila pryč ani na záchod. Takovýto způsob vyprávění příběhu je mi nejmilejší, takže tedy shlédnutí tohodle díla bylo pro mě logicky lahůdkou. Podle mého jenom skutečně šikovný člověk, si může vzít na triko sám hodinu vyprávět téměř až pohádkový příběh. Musí být nejen šikovný, ale hlavně i dobrý vypravěč. Vypravěče já rád. Živé piano celý zážitek pak jen umocnilo! 100% ()
Vynikající, inspirativní, deprimující. Skvělé monodrama Davida Prachaře a Emila Viklického. Mnohem, mnohem lepší než filmová verze (nazvaná Legenda o 1900). ()
Hru jsem viděla naživo a byl to jeden z nejsilnějších divadelních zážitků. Myslím, že režie se zhostila Lucie Bělohradská, od které jsem již pár her viděla a její styl mi, zdá se, sedí. Nápady na provedení určitých situací byly strhující! Přála jsem si, aby se trochu toho divadelního kouzla dostalo i do filmu Legenda o 1900, což se bohužel nestalo. ()