Miloval jsem ji

Ten kdo nemá rád pomalé komorní příběhy RUCE PRYČ ! Pro nás ostatní je to lahůdka, kterou je dobré vychutnat si před spaním, aby jsme měli v noci o čem přemýšlet :-) Kdo je vlastně ,,frajer"? Ten kdo dokáže opustit, nebo ten kdo zůstane? Po ,,Rozhovorech s mým zahradníkem" další POMALÝ film vystavěný na dialozích,ve kterém hraje vynikající Daniel Auteuil. Opět zde nejde na první pohled a poslech o nic světoborného a nového. Přesto se vyprávění profesně úspěšného, ale jak se postupně dozvíme uvnitř zlomeného muže, dostane pod kůži. Vše je vyprávěno snaše, která je v tu chvíli na ,,druhé zrazené straně", což je o to zajímavější. (24.07.2014)

výborně natočení drama, na kterém je vidět, že autorka předlohy nšco podobného zažila. Skvělý herecký výkon Auteuila, což není překvapivé i Marie Croze, která je opravdu velmi krásná a lze si snadno představit, že se do ní člověk může zamilovat, dobře vybrána femme fatale. Je zde skvěle zachycen vnitřní konflikt zadaného muže, který potká novou, inspirativní ženu. A teď se musí ptát sám sebe: může ten krásný a vášnivý vztah s novou ženu vydržet, neopotřebuje se třeba ještě rychleji než se současnou ženou? Mohu odejít od své ženy a od své rodiny, zaslouží si takový krok, mohu jim to udělat? Musí si vybrat v situaci, kdy dobré řešení, aby byly všichni šťastni, neexistuje. Buď zradí svou dosavadní rodinu nebo svoje srdce a novou lásku. Bylo to velmi pravdivé a krásně, citlivě zachycené, navíc s vhodnou muzikou, opravdu silný zážitek. (31.01.2014)

Komorní, spíše televizně vzhlížející rodinné drama. Příběh není tak originální, ovšem napsán i natočen poměrně poctivě. Bohužel je to strašně moc utahané a zdlouhavé. Kdyby to mělo větší spád a bylo to o dvacet minut kratší, tak to beru. U sledování jsem se nudil, a tak jsem se na to těšil. Chyběla mi tam nějaká láskyplná křehká hudba a nějaké koření. (07.02.2014)

Pierre (Daniel Auteuil) se snaží poskytnout pomoc své snaše, které se zhroutilo manželství pod rukama a ona zůstala se dvěma malými dětmi sama, odveze je na chatu, kde pár dnů všichni čtyři zůstanou.. Pierre začne vzpomínat na svou vlastní manželskou krizi a vypráví příběh o Matildě, životní lásce.. (03.10.2020)

Absolutně odmítám tvrzení, že na dvou židlích se sedět nedá. Jednak mám pár známých, kteří nakynuli do té míry, že jim je jedna židle obvykle malá, ale především jsem si to včera v zápalu stolní hry vyzkoušel a ono to kupodivu fungovalo. Jen nevím proč, ale dnes mě pekelně bolí záda. Jakkoliv si myslím, že na dvou židlích se sedět dá, v mezilidských vztazích mám rád jasno a postoji Pierra rozkročeného mezi rodinou a milenkou sice rozumím, ale nemám pro něj pochopení. Formou si snímek zaslouží 3*, jakkoliv stopáž je přetažená a režie nebyla natolik kvalitní, abych ubíhající čas nevnímal. Takže nůžky bych považoval za žádoucí. Daniel Auteuil si zahrál ukázkového slabocha, který mi není ani trochu sympatický, ale ani to není příčinou nízké nadílky hvězdiček. Vadí mi ten zvolený úhel pohledu, který má tendenci Pierra omlouvat, dívá se až příliš na příběh z té jeho strany a zapomíná na ty okolo, především na jeho manželku a děti. Mimochodem, v jednom komentáři se lze dočíst, že jde o tragický vztah nenaplněné lásky - nesouhlasím, naplněná byla z obou stran až po okraj, ba co říkám, spíš to přeteklo. A už vůbec se neztotožňuju s poselstvím filmu. Docela bych si tipnul, že Zabou Breitman má za sebou celkem pestrou vztahovou minulost a pár pomníčků v podobě ztroskotaných manželství... Celkový dojem: 45 %. (01.02.2015)