Miloš Forman: Co tě nezabije…

Veľmi ľudsky dokument kde je hlavným rozprávačom sám Miloš Forman. Pomalé tempo a pekne zmapované obdobie každého režisérovho filmu viac prostredníctvom monológov ako nejakého veľkého množstva záberov zo zákulisia (ajkeď aj tých tu bolo dostatok). Oddychovka pre fanúšikov ale aj pre neznalých. Technicky síce nejde o nič extra, ale ma to v sebe veľkú silu príbehu. (19.09.2021)

Dokument jsem viděla před časem a to čistě náhodou bez valného zájmu. Teď jsem se připojila k oslavě režisérova života v čase krásného jubilea. Je lepší oslava života než nucený zájem o někoho až po smrti, to už je stejně pozdě a jemu je to jedno. Mám čerstvě nakoukáno dva z jeho nejslavnějších filmů, a jsem ráda, že jsem se s Milošem shodla v podstatě Přeletu, no já jen pochopila, jistě.☺Pravda je, že do jeho filmů je potřeba uzrát. Je dobře, že člověk, který prošel fašismem i komunismem v rodné zemi, může své pocity šířit dál do světa, a jak jinak nejlépe, než přes filmové médium. Neméně zajímavou je jeho zkušenost pokrytectví v cizině, v období před a po Oskarech...Na zdraví. (18.02.2012)

Typické formanovské žoviální vzpomínání, které nemá žádnou korekci. Např. tvrdit, že Werich byl začátkem 50. let zakázané jméno, je samozřejmě nesmysl, ještě povrchněji mluví o E. F. Burianovi. Je samozřejmé, že to jsou představy, které charakterizují mluvčího, tak je chce vidět v době, kdy se to točilo, ale autoři snímku by neměli prostě nechat Formana jen se opájet svým hlasem a barvitostí nutně a notně zkreslených vzpomínek. (06.08.2013)

Pokaždé, když se chystám na nějaký dokument o nějakém herci nebo režisérovi, pokaždé čekám, co si z toho dokumentu vezmu, a samozřejmě to, dle těch tvůrců, musí být to nejlepší. U tohoto dokumentu s Milošem Formanem jsem měl ale pocit, že on na kamery nemusí vůbec nic hrát, nemusí se nijak chovat, on prostě skutečně je takový, jaký je. V každém ohledu. Upřímný, ale rázný režisér, který Vám v klidu před kamerou řekne "serem na to, jdem na pivo" nebo, kterej jen tak vypráví, jak snadno se uživit v Americe, když nemáte peníze. Miloš Forman zažil hodně, především zlého, ale podle mě se s tím popral nejlépe jak mohl a já jsem na něj nesmírně hrdý. Na to, jak hrdě prezentoval naší zemičku, i poté co tu prožil tolik zlého, a nezapomněl na ní. Miloš Forman je skutečný formát, o kterém jsem toho příliš nevěděl, zato ale potkat ho kdekoliv, mám zaručeně o zábavu postaráno. On totiž povídá, hodně povídá, povídá rád a je to nesmírná radost ho poslouchat. Škoda, že jsem viděl jen tu zkrácenou verzi, rád bych se někdy podíval na celý dokument, protože věřím, že bych se bavil. Nehledě na to, že jsem se naprosto rozplýval, když jsem poslouchal jak Michael Douglas, Natalie Portman, Woody Harrelson nebo Javier Bardem o něm povídali s takovou vervou a zaujetím, že z toho bylo nádherně vidět, jak si těch jeho filmů neuvěřitelně váží. Byla to hezká návštěva k rodině Formanů, hezky se na ní koukalo, a kdybych mohl, koukal bych na ní pořád. (31.12.2010)

Nehodnotím Formana (samozřejmě), ale pouhou formu 'dokumentu'. Celou dobu jsem si přišla jako divák obelhávaný a opíjený banánem - špatně sebrané a uskupené informace, hraní rozhovorů, které zjevně už kdysi mezi lidmi proběhly, ale teď si je režisér vyprosil tak, jako by byly vyprávěny poprvé, evidentně špatná spolupráce s lidmi, režisér se nikdy nedostává pod povrch atd. Prostě špatný dokument, který o Formanovi nic nového neřekne, toť vše. (28.12.2010)