V hlavní roli já

Tak černohumorné, že už to skoro ani místy není komedie. Já se každopádně bavil po většinu filmu a přesně 3x jsem se na několik minut rozbrečel smíchy („Pierceovo zjištění“, „návštěva otce“ a „vysvětlování situace policistce“). A líbila se mi i jistá nepředvídatelnost; divák tuší vlastně jenom jediné, a to, že mrtvol bude přibývat, jinak se filmu docela daří jít proti diváckým očekáváním. Ale snímek by nebyl tím čím je, nebýt hlavní dvojice. „Zoufalec“ Marka Doherty a „opilec“ Bern…pardon, Dylana Morana jsou skvěle sehraní a hlavně druhého jmenovaného jsem si neskutečně užíval, poněvadž hrál v poloze, která mu byla ušitá naprosto přesně na míru. Nutno dodat, že i po technické/vizuální stránce film nezaostává. Našlo by se samozřejmě několik much (jak píšu výše, ne vše je vtipné a trochu se zapomnělo na policejní vysílačku) + mně osobně se příliš nelíbil konec, v každém případě téhle černé komedii rád 4* přiklepnu, člověk se u ní rozhodně zasměje. „Moc lidí pod lustrama neumírá, Marku, víš? Ani nepadaj z rozviklanejch stoliček a nekončej pak se šroubovákem v krku.“ (02.11.2013)

Výborná černá komedie hitchcockovského ražení, ve které se precizně dávkují informace a výchozí nápad s domem a sérií nešťastných úmrtí se využije v největší možné míře. Přitom nejde jen o celovečerní britcom, čemuž by nasvědčovalo obsazení i omezenost lokací, ale o uvědomělou hru se žánrovými klišé a schématy, jimž se přizpůsobuje styl filmu, a diváckými očekáváními danými moderními trendy především bruckheimerovských seriálů. Za uvědomělostí, kdy postavy aplikují svou znalost popkultury a především filmů na svou skutečně neskutečnou situaci, se skrývá důmyslná kritika hollywoodských sázek na jistotu (ať již těch ryze komerčních nebo oscarových). Takhle k dokonalosti vysoustruženou, formálně podvratnou a přitom sebereflexivní komedii, u které jsem téměř umíral smíchy, jsem neviděl od TROPICKÉ BOUŘE. (24.10.2009)

Černohumorných historek o kupení mrtvol a zoufalých snah se jich zbavit, je spousta. Ať už v literatuře nebo ve filmu. Tahle verze ale místo černého humoru nabízí vlekoucí se utahanost, posmutnění a totální nedostatek zábavy. Tempo je příliš pomalé a snahy o vtipy jsou tak bezzubé, že jim nevěřili snad ani jejich tvůrci. /5. 2. 15./ (05.02.2015)

Kdo tohle zase vymyslel? Málo vtipu, málo atmosféry, málo děje. Zhruba v půlce to začalo vypadat nadějně, pak mne to však opět bavit přestalo. Potěšil mne Keith Allen, kterého jsem od Robina Hooda, kde hrál Šerifa, viděl poprvé. Každopádně jediným důvodem, proč na to koukat, je Dylan Moran, který si tu v podstatě znovu střihl Bernarda (on chudák také asi s tím svým ksichtem nic jiného neumí). A Mark byl zoufale nesympatický po všech stránkách... 60% (15.06.2012)

Zbytečně se držící zpátky. Celý film jako by byl předehrou k něčemu většímu, u čehož má prasknout bránice, ale bohužel... Takhle mi to hodně připomínalo náladou skandinávské komedie. Nudně napsaná postava Marka Dohertyho výsledku moc nenapomáhá, naštěstí tu však je Dylan Moran, který to zase všechno rozbíjí., (06.05.2010)