To já ne, přísahám!

Smutná nostalgická ale zároveň trochu čiernohumorná a drsná komédia o jednom chlapcovi a jednom lete. Nádherná podmanivá atmosféra zaspatého mestečka kdesi v Quebecu a v nej tragikomické príhody Leona, chlapca, ktorý má akosi smolu. Film je vynikajúco nakrútený (perfektná hudba, strih, kamera, scenár...) a zároveň je vtipný a nepostráda šarm nezávislého filmu. Môj osobný víťaz jedenásteho ročníka Festivalu frankofónneho filmu v Bratislave. (24.03.2009)

Zaujímavá postavička tento Léon. Grázlik jeden malý. Je síce pravda, že mama od nich odišla a otec viac pracoval ako bol s ním a jeho bratom, ale mám pocit, že Léon to mal jednoducho v sebe. Antoine ho zahral úžasne, film mal dokonalý soundtrack a vizuál bol plný mojich obľúbených farieb. Príjemná záležitosť s úžasným koncom. (06.01.2017)

Teda jestli maj všichni Kanaďani podpobný dětství jako Leon, tak to už chápu, proč se jejich hokejisti chovaj na ledě jak mišuge. Příběh táhne na svých zádech kluk se jménem Leon, ke kterýmu je docela těžký si najít cestu, v jednu chvíli jsem měl chut mu dát prázdnej obal od čokolády, ale ve druhý scéně jsme měl chuť ho chytit kolem ramen a říct "to bude dobrý kámo". Humor ve filmu je ryze kanadský, pomalu začínám chápat výraz kanadská noc, ve který se děje takový druh humoru, který pobaví všechny, až adresáta "kanady". Jenže tenhle biják nebyl ani zdaleka plný humoru, spíš naopak. Často jsem z něj cítil smutek, viděl jsem, jak tam lidi i děti šlapou po slepý koleji, ale nevzdávaj to a snaží se najít cestu. Postupem času se ve filmu rozmáhá i stará dobrá romantika v podobě dětský lásky, která je pro mě vždy ta nejhezčí, protože je tak krásně čistá. Možná by neškodilo ten film trošku zkrátit, ale i tak se do mě dokázal dostat, hlavně závěrečná čtvrtina filmu je hodně silná. Viděno v rámci Challenge tour 2015 jako film číslo 7. (05.04.2015)

Je pravda, že občas byl malý Leon na zabití, ale rozhodně to nebylo žádné tuctové děcko a párkrát mě jeho vylomeniny doopravdy rozesmály, protože své problémy řešil velmi svérázným způsobem. A jelikož nebyl v rodině jediný, kdo se někdy choval tak trochu jinak, litovala jsem jeho staršího brášku, jehož největším přáním bylo, aby vyrůstal v normálním prostředí. Co mě však zaujalo nejvíce bylo Leonovo přátelství s Leinou, ten okamžik první nesmělé zamilovanosti, tady ovšem podbarvený ne příliš št'astnými okolnostmi. Vesele o smutných věcech, tak by se dal asi nejvýstižněji popsat tento originální, poutavý a vlastně i okouzlující film, který je další zajímavou zastávkou na mé pouti po kanadské kinematografii. (09.04.2013)

Dětství není ideální etapa lidského života. Ale nejen že v dětství všechno prožíváme intenzivněji, ale zároveň z něj po celý zbytek života čerpáme. C´est pas moi je le jure představuje třeba trochu neklasický dětský film s neklasickým dětským hrdinou, ale i tak si ho zamilujete. Prcka i film. Mimochodem jedna z nejlepších scén je ta, kdy Leon vyprázdní batoh kamínků na tu skálu, co maj před barákem. (11.09.2012)