Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (209)

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Okouzlující. Animace básně mě sice zaskočila, tak bych si to asi já určitě nepředstavoval, ale tvůrci asi jo, na což mají právo a to jim neberu. Francovi Ginsberg neuvěřitelně sedl, podoba třeba Petera Orlovského nebo Ferlinghettiho taky seděla, a soud byl neuvěřitelně přesnej. To bych rád vzkázal všem, co tady kritzujou ten soudní proces, že byl vykreslenej příliš jednostranně a se záporným vyzněním pro žalobce: přesně takhle ten soud proběhl, chytrolíni. Závěrečný rozsudek soudce Claytona Hardinga je citován takřka doslova, podobně další výroky, existujou o tom dostupný materiály, knihy, což byste věděli, kdybyste nebyli líní trochu číst (viz dementní komentář Morien a pár dalších, co naštěstí nejsou tak vysoko). Mě film nadchl a litoval jsem jedinýho - že je zoufale krátkej. (A po pročtení dalších komentářů nemůžu nepřidat vzkaz: Kdokoli dal míň jak čtyři hvězdy, tak ví o beatnicích s prominutím úplný hovno, jakkoli se i ohání láskou k nim. To je prostě fakt.) ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Velmi čistý, rozuměj nudný, film. Na to, že si dal za cíl vyprávět o poezii, ke mně nedoletělo příliš závanů skutečných pocitů. Ve struktuře vidím inspiraci (ale možná že ne) skvělými filmy Todda Haynese, nicméně režisérské duo se tomu nepřiblížilo ani na sto metrů. Soudní rovina byla tak zpackaná, že po závěrečných proslovech jsem fandila spíš žalobci. Nebo mi minimálně připadalo nesprávné, že jeho názor byl podáván jako "nesprávný a záporný", protože určitou pointu měl. Když dáte kupříkladu Americké psycho hloupému člověku, tak nevidí sofistikovanou společenskou reflexi, ale návod jak zavádět ženám do vagín myši. Zároveň jsem ale umělec, který tvoří díla, která bývaji považována za divná i mými nejbližšími přáteli (zrádci!!!), a jsem samozřejmě všemi deseti proti jakékoliv cenzuře uměleckého projevu. Prostě si tak nějak neumím vybrat, co si o tom filmu myslet a co k němu pořádně říct. Každopádně vím, že dojmy pozitivní nebyly, dostavil se i smutek, že se to taaak nepovedlo. ()

Reklama

dr.Orlok 

všechny recenze uživatele

Film je složen ze tří částí, které se navzájem prolínají: 1) Soud, ohledně knihy "Kvílení" (kromě toho, že je celá část jasně černobílá v podání postav - tak navíc působí dojmem, jako by tvůrci filmu potřebovali posvěcení soudu, že kniha má literární hodnotu) 2) animace, ilustrující samotnou báseň (velmi zvrhlé - protože nejen, že je velmi levně vypadající - tak samotný nápad takto ilustrovat poezii je podle mě absurdní) a 3) rozhovor s Allenem Ginsbergem, jediná část, která je trochu zajímává, ale u ní se nelze zbavit pocitu, že člověk, který by hledal tyto informace, tak si je spíše dohledá v psané podobě, než ve filmové, kde je navíc autor ztvárněn hollywoodským hercem. ()

applause 

všechny recenze uživatele

Jak jsem viděla začátek filmu, tak jsem si říkala, co to do háje je?! Pak jsem se na to celé snažila dívat s nadhledem. Film je tvořen 2 liniemi. Samotným vyprávěním Allena Ginsberga o své životě a díle, které se mi líbilo nejvíce. Pasážemi se soudního řízení, které rozhoduje o tom, jestli je Allenovo dílo obscénní nebo ne. Tyhle dvě linie jsou prokládány pasážemi z klubu, kde Allen Ginsberg recitoval své dílo a úryvky veršů z Kvílení, doplněné animovaným příběhem. Tyhle úryvky se mi nelíbily, dokonce mi až vadily, ale musím nechat Allenovi jeho sprostou upřímnost. Chápu, že jeho verše museli lidi v tehdejší době pobuřovat. Proto jsem se bála, že jeho dílo bude prohlášeno za obscénní, ale naštěstí se to nestalo. Je hrozné, že musel být Allen „heterosexuální“, aby ho pustili z léčebny, což na něm mělo dlouhodobé následky. Výběr Jamese Franca do této role byl výborný. Myslím, že mu role seděla a dobře se do ní vžil. Když bych měla hodnotit celý film, tak se mi napřed nelíbil, ale postupně jsem se nechala vtahovat do příběhu a zajímalo mě, jak dopadne. Takže se mi film nakonec líbil a dílo Kvílení si určitě přečtu. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Dezertér literární morálky udeřil na půdu absurdity světské vrchnosti. Ten požitkář, nestydaté múzy vyvolávač, dekadence flámovač, nemá zábran, co je zač? Svým přednesem předběhl čas. Slova se změnou obsazení obléká do novátorské, neotřepané stylizace znovu a zas. Okázale se snaží zvěstovat - ve jménu volnosti veršů z nitra se valících, to jest řetězec myšlenek mé epochy, mé emoční hodnoty. Má řeč, má výpověď, mé jáství - žádný kýč. Odvraťme ten mýtus umělecké konformity. Je nasnadě přijmout dílo dané tvůrčí exkluzivity. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (3)

  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)
  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)

Reklama

Reklama