Stopa Růžového pantera

Po předčasný smrti Petera Sellerse přišel Edwards s geniálním nápadem o natočení filmu, věnovanému Sellersovi, z čistě archivních a nepoužitých záběrů z předchozích filmů, což si během svého života Sellers nepřál. Výsledkem tedy byl komerční a kritický propadák spolu s žalobou na tvůrce filmu. Co se filmu týče, těch pár vyškrtnutých scén převratných nebylo (výjimkou je snad jen scénka z hotelu v Anglii), opakování scén z předchozích filmů zbytečné a nový materiál se starým Nivenem a hnusnou (a starou) Capucine trapný. Pocta Sellersovi / Clouseauovi se dala udělat jinak, líp - třeba nějakým dokumentem, ale určitě ne žádným neúspěšným obchodním plánem o novým celovečeráku. (10.09.2016)

„Nejestvuje slovo, ktoré by ho dokázalo vystihnúť.“ – „Čo tak génius?“ Ojedinelý kinematografický zážitok. Ako pokračovať v úspešnej sérii, ktorej herec zomrel a to bez toho, aby ho pre-obsadili? Píšte si recept. Dáte dokopy (nedá sa asi povedať „natočíte“) hodinu a pol dlhý film. Úvodná scéna s titulkami by mala trvať čo najdlhšie, dajme tomu 7 minút (!), aby ste so zvyškom filmu mali čo najmenej roboty. 80% zvyšnej stopáže vyplníte reprízou (!!) najslávnejších scén z predchádzajúcich dielov a zvyšok doplníte nepoužitými scénami z minulosti (!!!) a novými scénami, ktoré narýchlo dotočíte so žijúcimi hercami z prvých častí (comeback hlási nielen Robert Loggia, ale tiež David Niven z jednotky) ako spomínajú na postavu, ktorú hral herec, ktorý vám nečakane zomrel. Takže sa s nimi rozpráva novinárka, spýta sa ich na Clouseau, zrak sa im zahalí nostalgiou, povedia niekoľko viet a nasleduje 10-minútová scéna z predchádzajúcich dielov. Ak aj nie sme nútení sledovať starú scénu, tak nové sú len biednou parafrázou na staré (Dreyfusovo spomínanie pred novinárkou je v podstate kópia Dreyfusovej smútočnej reči z hitu Ružový panter opäť zasahuje). Dole klobúk aspoň za finále s Clouseauovým otcom, psom a komorníčkou, ktorá je v tejto rodine azda už až pridlho (nezabudnuteľná pasáž). Starého pána Clouseaua stvárnil Richard Mulligan (generál Custer z antiwesternu Malý veľký muž po boku Dustina Hoffmana) a spravil to tak geniálne, že som si fakt myslel, že túto scénu ešte stihol natočiť (zamaskovaný) Sellers. Ešte párkrát som sa dobre pobavil („telefén“, hotelová slúžka, masáž), ale inak ma to pravdupovediac už fakt nebavilo. Otázka etiky je na samostatnú kapitolu, nechce sa mi do nej púšťať. Je paradoxné, že napriek tomu všetkému snímke pravdupovediac neviem dať menej, ako 3*, lebo nech to znie akokoľvek šialene a neuveriteľne... ono to vlastne nie je zlá komédia. A keď uvážime, aké zverstvá nám táto séria darovala (napr. to otrasné „čosi“ s Alanom Arkinom), tak 3* si to snáď naozaj azda vari možno určite zaslúži. (23.12.2023)

Peter Sellers byl v roce 1982 mrtvý a tvůrci chtěli dál rejžovat... a vznikla tahle kravina. V první půlce se opět řeší ukradený diamant a je tu bez větší návaznosti použito několik vystřižených scének, které jsou občas i vtipné (výtah, telefon v hotelu :D). Druhá půlka je ale pekelná - na diamant se zapomene, přijde absolutně nezajímavá novinářka, který obchází postavy z minulých dílů, vyptává se na Clouseaua a sledujeme flashbacky... což je trik na úrovni "clip show" ze seriálů. Niven tu má štěk, Lomův Dreyfus je tu zbytečný a některé scény jsou trapné až to bolí (otec a slepá služka). Nakonec to ani nijak neskončí... 2* jen za těch pár scének z první půlky. (05.04.2024)

Sellers by nikdy nechtěl, aby takovýhle film vznikl, což Edwards dobře věděl. Toto byl jenom zoufalý pokus o nějaký ten výdělek a reklamu na Kletbu Růžového pantera bez Sellerse. Takže věnování ,Peterovi´, jedinečnému inspektorovi Closeau´´ je pokrytectví nejvyššího kalibru. Dřív nepoužité záběry se Sellersem jsou alespoň vtipné, ale ten zbytek s reportérkou vůbec nedává smysl a naprosto ničí Closeauovu osobnost. Navíc pohled na zestárlého Nivena a zestárlou Capucine není zrovna příjemný. Tohle už nechci nikdy v životě vidět. (08.02.2019)

Investigativní pátrání po životě a profesní kariéře inspektora Closeaua mne příliš nebavilo a hlavně hodně zasmrdělo finančním kalkulem. Closeau zkrátka nikdy nezemře, neboť umí brilantně vykrýt jakoukoli smrt, ale když už se má vzpomínat na jeho kousky, tak by to rozhodně měla být o hodně veselejší záležitost. (24.12.2015)