Zmizení

Kelly Dover oslavuje deň vďakyvzdania spolu so svojou rodinou v spoločnosti najlepšieho priateľa. Príjemná rodinná atmosféra sa mení v drámu potom, ako nečakane spoločne mizne Doverova dcéra s dcérou hostiteľa oslavy. Prípadu sa ujme mladý, ale zato ctižiadostivý detektív Loki, ktorý vedie vyšetrovanie vlastnými metódami. Po celú dobu vyšetrovania mu jeho situáciu nikto zo zainteresovaných neuľahčuje. Práve naopak. Podarí sa mu napriek všetkým prekážkam vypátrať nezvestné dievčatá? Veľmi slušný "staromódny" thriller plný zvratov. Skôr, ako k snímku Se7en by som ho prirovnal k nemenej slávnemu Zodiacovi, kde Jake Gyllenhaal taktiež stvárnil jednu z hlavných postáv. Napriek tomu, že tento film skutočne spĺňa najvyššie kritéria, kvalitu spomínaných snímkov nedosahuje. Chýba mu totiž väčší náboj. Záver "len" rozuzlil príbeh, pričom nepôsobil nijak strhujúco, ako by sa možno očakávalo a žiadalo. Presto všetko sa jedná o kvalitný thriller, ktorý môžem vrelo odporučiť. (15.11.2013)

Atmosférický thriller, při kterém vám bude běhat mráz po zádech. Zoufalost z filmu Výkupné je posunuta na vyšší level a k tomu je přimíchán styl Zodiaca (aby ne, když v něm taky hrál Jake Gyllenhaal). Jedinou nevýhodou filmu je, že pozornější divák už od poloviny filmu začne dávat skládanku dohromady dřív, než hrdinové ve filmu a vy si v duchu říkáte: "Come on! Máš to přímo před očima." (09.10.2013)

Nedávno, když jsem prožíval jedno z těch trpělivých odpolední, rozhodl jsem se pozorovat šukání šneků. Začalo to dvouhodinovým sprintem na osmdesát cenťáků, kdy ten nadrženější honil toho chudáka, kterého ten den zrovna bolela hlava. Kanec byl ale rychlejší, u pankejtu jej po strhujícím běhu dostihl a začal z něj asi tak hodinu vášnivě strhávat ulitu, protože dostal chuť na misionáře. Když zjistil, že ji má přirostlou, nevrle to vzdal, a vrhl se na to pěkně po šnečím. Dalo mu to ovšem fušku, než toho druhého ukecal, aby nedělal drahoty jako slečinka a postavil se na ocas. Po další hodině ho zlomil a oba se do toho s lascivně vyvalenýma očima na šťopkách naprudko dali. Ten nadrženec ovšem jen tak frajeřil a sliboval, za další dvě hodiny pouze dvakrát prudce a freneticky přirazil, oběť dlouze a táhle hekla, znechuceně zatáhla bulvy a odplazila se hledat nějakého pořádného obšousta, co by ji dorazil. Seběhlo se to všechno tak strašně rychle, že mi u toho porostly nehty snad jen o tři milimetry. To po téhle zabijácké nudě jsem se probral s třídenním strništěm a vlasy po pás, přičemž vím jistě, že jsem to pouštěl hladce oholen a plešat! Takže ti z vás, kteří xmrti rádi štrykují třímetrové, růžové šály nebo milují kontinuálně sledovat, jak jim v obýváku roste fíkus, ať si to tady klidně nadhodnocují, avšak já to strhující tempo a přiblblou pointu prostě nedával, a tak to s klidným svědomím odstřelím, i když Volverín konečně prokázal, že když zrovna nemá adamantiovou pedikůru, je z něj docela slušný ochotník. Škoda, že si k tomu herectví vybral zrovna takovouhle užvaněnou sračku. (19.10.2013)

Občas mám nepochopitelné chutě něčemu nasolit odpad jen kvůli debilnímu názvu, kvůli přihlouplému plakátu, nebo proto, že tam účinkuje Paul Dano, neboť ten pedofil, co si hraje na herce, nahání hrůzu mně i mému penisu. Jenže, jak vždycky pravily naše moudré babičky: "žer ty zmetku, nebo ti to narvu do prdele!", tak jsem se i já zbavil předsudků. Na snímek jsem tedy jako uvědomělý divák bezdůvodně nepíčoval a rozhodl se jej shlédnout, abych na něj záhy mohl píčovat s důvodem. Uvařil jsem si čajík, v pohodlí své betle se natěšeně zabalil do peřinky a chtě nechtě musím uznat, že ze začátku to získalo moji pozornost a já si spokojeně pomlaskával a tetelil se blahem, dlaní si nenápadně zajížděje pod svoji teflonovou roušku, jenže pak jsem to přepnul z redtube na samotný film a moje genitálie se smrskly stejně rychle, jako když mě při sexu s ovcí načape koza. Zdlouhavé, bez gradace, s nudnou pointou. K tomu všemu jsem to já debil omylem stáhl, tedy pardon, zakoupil limitovanou blu-ray edici s bonusy a figurkami protagonistů, v českém dabingu!!! Jsem přesvědčen, že film namluvili análně zneužívaní autisté v Klokánku, když si krátili čas mezi dávkami chloroformu. Samozřejmě je mi jasné, že nemohu strhávat hvězdy za dabing, neboť to bylo čistě moje selhání, proto strhávám hvězdy za ekonomickou krizi v Barmě. (13.02.2014)

Villeneuve vždycky nejezdil jen ve formuli a Jackman si taky vždycky nehrál na zvlčelýho Fredy Krugera s pejzy. Věděl jsem, že ten Kanaďan umí, ale zároveň jsem taky nečekal, že by snad Prisoners odvyprávěl nějak tendenčně, na efekt. V prvé řadě? Zmizení není strhující film, vyprávění je striktní, nevybočuje, neuhýbá z veskrze autentické linky. Je chladný, pomalý a neustále po vás něco chce, abyste se vcítili do zoufalství, abyste tápali, byli empatičtí k zápletce. V duhé řadě? Kamera! Roger Deakins drží obrazové prostředky čistě a syrově, velmi jednoduše se topí v táhlých záběrech, netlačí na pilu. A v třetí řadě? Hudba! Jen málokterý abstraktně ambientní sountrack dokáže fungovat nezávisle na filmu a zároveň přenášet svrchovaně filmový dojem tak, jak se to povedlo Jóhannu Jóhannssonovi. A dál? Už po půl hodině mi z Gyllenhaalova tiku tikalo, přesto u mě Hugha přehrával, držel v šachu a spolu se slušným scénářem udržel v šachu i celou pointu. Pointu, která si díky roztříštění příběhu mezi dvě hlavní a co chvíli jediné postavy, dokázala uchovat moment překvapení. Ne, tady už dávno nejsme v dobách The Silence of the Lambs, aby se rozhřešení stalo nadčasovým, aby to nemělo žádný mouchy a divák se chtěl, potřeboval vracet. Přesto jsou Prisoners somatickou kriminálkou, která není úplně tím, co byste od současný podoby žánru čekali, ale ani tím, čím by vlastně mohla (a měla) být. Ve Ztracených se ztratilo pár nedostatků, ale já se v nich s dojmem našel, rozvážně, uvážlivě, za [final rate: 80%] (22.02.2014)