Dostaň ho tam

Nejlepší byla ta scéna jak si za zvuků Come on Eileen ubalili Jeffreyho, roztřískali celej pokoj, cvalík hladil chlupatou zed a pak je honil vykulenej Puff Daddy, kterej byl na celym filmu tim nejlepšim. Russell Brand mi přijde jako úchyl a nějak mě prostě irituje a Johan Hill mi nikdy nebyl moc sympatickej, ale tady mi přišli v rámci možností snesitelní. (25.08.2013)

DOSTAŇ HO TAM je další výborně vyvážená (kupa vulgárních gagů a uvěřitelné ponaučení na závěr) apatowovská bromance, u které při parafrázování nejlepší smithovky platí, že doba pokročila a žádá si víc (na místo mluvení o určité sexuální praktice jako možném řešení vztahů provozování této činnosti). Na rozdíl od samostatných Apatowových režijních a scénáristických počinů jsou díla jím produkovaná nedospělá v tom, jak se snaží předstihnout své předobrazy posunutím hranic a navýšením počtu odkazů na popkulturu, ale ztrácí se v tom celek i upřímě míněné vyznání lásky zesměšňovaného, v tomto případě hudebního byznysu. Když už se divácky oblíbené postavy dočkají vlastního spin-offu, na místo toho, aby si ony podřizovaly film, film si na konec podřídí je, a tak se ze zprvu osvěžující série porušování pravidel vyprávění stane velice konvenční a ve svém duchu i konzervativní (ve smyslu návratu k původnímu) věc, která pozbude své opojnosti. Jasně, že z toho bude kult, ale klasika formátu CHASING AMY nikdy, natož abych se válel smíchy na zemi jako u JAY AND SILENT BOB STRIKES BACK, když stvořený fikční apatowovský svět není dostatečně provázán. (21.09.2010)

Vožíračky, obvykle ještě spojený s fetovačkama, tradičně brutální a Jonah Hill s Russellem Brandem to tu v první hodině rozjížděj, jak se sluší a patří, navíc Russell Brand je fakt exkluzivní hovado a nevynechá jedinou přílěžitost, jak se pořádně zmrskat a nadopovat, druhá půlka už ale trošku zaostává, ubyde zábavnejech situací a celý se to už sune k očekávanýmu konci, ale i tak jsem se pobavil, nicméně jsou lepší a hlavně zábavnější komedie podobnýho party stylu. (26.09.2010)

Jeden z filmov typu "nebolo to zlé, ale mohlo to byť omnoho lepšie". Niektoré pasáže sú vynikajúce a veľmi vtipné (celá úvodná strihová sekvencia s videoklipom a televíznymi rozhovormi, running joke s Larsom Ulrichom, väčšina výstupov P.Daddyho), iné zase trápne až otravné (nonstop zvracajúci Jonah Hill, celá pasáž u otca vo Vegas). Dialógy nie sú príliš dobre napísané a réžia a strih sú miestami na päsť. Vzhľadom na to, že u mňa osobne išlo o masochistický zážitok (oboch hlavných predstaviteľov z duše neznášam), tak výsledok je pozitívny. :-) (30.09.2010)

Russell Brand hraje excentrického britského rockera Aldiouse Snowa, kterému není nic svaté a celý jeho umělecký život ho provázejí skandály a jeho další působení na poli showbyznysu také dost poznamenal rozchod se zpěvačkou Jackie Q (Rose Byrne) se kterou má syna, ale který údajně ani není jeho. V poslední době jeho závratná kariéra nabrala strmý pád steně jako jedna nahrávací společnost, které šéfuje přísný Sean Combs a která shodou okolností zaměstnává progresivního tlouštíka Jonaha Hilla, který dostane spásnou myšlenku a sice uspořádat výroční koncert na kterém vystoupí upadající rocková hvězda a jehož cílem je oživit nejen zpěvákovu kariéru, ale také zachránit krachující nahrávací společnost. Ovšem dostat zpěváka žijícího v Londýně a koketujícího s drogama a alkoholem do divadla Greek v Los Angeles je téměř nadlidský úkol a než konečně v závěru zazpívá užijeme si nejednu šlamastyku do které se naši dva hrdinové před koncertem dostanou. Komedie je to sice výborně natočená, ale moc jsem se u ní nenasmál. Vtipy sice ve filmu jsou, ale nějak to na mě nezabralo a občasná natahovaná nuda dávala o sobě nepříjemně vědět. Tahounem filmu se jednoznačně stal Russell Brand, který se před kamerou pohyboval zcela přirozeně a uvolněně a vnesl do filmu nečekaně realistický rozměr. Jeho výkon tak zastínil i jindy trhlého Jonaha Hilla, který se tady snažil působit vyspěle a důstojně než jsem u něj zvyklý. Zasmál jsem se Seanu Combsovi, který svého sobeckého šéfa pojal velmi živelně a nebál si ze sebe i vystřelit. Několik dobrých vtipů, ale žádný, který by nějakým způsobem byl explozivní nebo bombastický a v závěru už se jelo trochu na vážnější notu a humor s křečovitým napravením bouřlivého zpěváka ve spořádaného muže vymizel z filmu úplně. Chtělo to více humorných situací a lepší závěr. A dívat se na to dalo v pohodě. (06.10.2010)