Dostaň ho tam

Dvě paka, z nichž jednomu by prospěla odvykací a druhému pro změnu odtučňovací kůra, vás poučí o tom, co je v životě skutečně důležité. Nebojte, jde samozřejmě o přátelství, lásku a 'jeffreyho'. Jen se k tomuto zásadnímu zjištění musíte v kině za 109 minut prochlastat, prošoustat a profetovat. V případě akutního nedostatku humoru pak prosím použijte chlupatou zeď. Příjemným bonusem jsou potom Lars 'Enter Sandman' Ulrich, sebeparodující se Puff Diddy a úderný soundtrack stavějící na pomyslný piedestal ta nejprovařenější rocková klišé. 3 a 1/2 * (14.12.2010)

Get Him to the Greek bych nejlépe přirovnal k třídenní pařbě - člověku se sem tam udělá špatně, sem tam se směje, aniž by věděl proč, ale převážně je to skvělý pocit, i když jste na konci "trošičku" žíznivý a vyčerpaný… Za mě napíšu jen tolik, že kdyby tenhle film měl více momentů, jako byl ten s "Jeffreym" a poté s "infarktem", šel bych nekompromisně na pět, protože to jsem se mohl smíchy potrhat. 80 %. (23.10.2010)

Kopačky se mi těžce nelíbily a skoro celou stopáž mě tak nudily, že jsem s touhle komedií dlouho dlouho otálela věříc tomu, že to bude na jedno brdo. Nakonec jsem mile překvapená, Aldous měl docela charisma, ostatní postavy taky nebyly špatné, písně jakž takž znělé a jejich texty docela humorné (Já jsem nátura, která zkousne hodně přitvrzený humor, takže u mě vede hnedle úvodní African child.) Slušné množství fórů, hlášek i odkazů o fous přebíjí zápory, za něž považuji chvílema už přehnané a těžko uvěřitelné jednání postav (Aaronova šéfa především), věčné blití (Tomuto druhu 'humoru' moje nátura naopak neholduje vůbec.) a chvílema scény, které opravdu dokázaly připomínat Kubrickovu chodbu tím, jak byly zbytečně dlouhé a natahované dávno po pointě. Takže jak říkam, klady těsně zvítězily nad zápory a já se přikláním k silnějšim třem hvězdám, které s opadnutím prvotního nadšení (nejspíš se zítřejším zvukem budíku) opadnou na čisté tři. (22.01.2011)

Pseudokomický blábol, ktorý využíva Aldusa Snowa - inak skvelo napísanú Segelovú postavu - a pretvára ho v nejakého hrdinu z bolesťou na duši, ktorý je vlastne kráľom šoubiznisu. Tento film je úplne mimo čo sa týka časovania humoru, sympatických postáv, alebo zmysluplného deja. Cecky a drogy, to všetko tu pôsobí samoúčelne a keď sa to zopakuje po desiaty krát tak si vlastne uvedomíme že film vlastne nikde nespeje a keď hej, tak len k predvídateľnému koncu. Toto je jedno z najhorších sklamaní v celej tvorbe Apatowa.. Ale Tom Felton ma pobavil. (30.11.2010)

Keby tento film nepremietali v kinách, ani o ňom neviem a to som prekvapený, keďže ide o komédie, navyše s tak nabúchaným obsadením. Skvelé hlášky a originálne nápady striedalo však príliš mnoho obyčajností a nezaujímavých minút, aby som filmu pridelil aj inak zaslúženú štvrtú hviezdičku. Situácie možno nie, ale priebeh filmu je dosť predvídateľný. Russell Brand prekvapujúco zatienil môjho obľúbenca Jonaha Hilla, P. Diddy ako nekompromisný nigga klasik do filmu zapadol ako riť na šerbel a dokonalé cameo si strihol Lars Ulrich z mojej milovanej Metallicy, ktorý dokázal, že je totálny flegmoš a pohoďák, pretože zo seba nechal spraviť fackujúceho panáka, čo sa týka hlášok a odkazov na jeho osobný život. 70%. (13.08.2010)