Den nezávislosti

Sci-fi komedie - tu snůšku americky patetických keců a americky heroických gest přece nikdo nemůže myslet vážně. Slušně obsazené, slušně zábavné, slušně vtipné, slušné triky, po obsahové stránce slušná kravina. Jsou dva způsoby, jak se u toho nadprůměrně pobavit a nehodnotit odpadem: A) mít velký smysl pro humor a sledovat to s patřičným nadhledem, B) přepnout si na mozku páčku do pozice OFF... C) případně obojí zkombinovat, jak se to povedlo mně:-). 75% (09.03.2009)

Emmerichovi se s dávkou patosu utrhla ruka. Bill Pullman je se svým hrdinným prezidentem úplně mimo, Will Smith jde do trapnosti, Jeff Goldblum jako by nebyl - prostě takový menší přeceněný průšvih. Nepřiznaná variace Války světů nevyšla a i přes strhující scénu s destrukcí Bílého domu mám vůči tomuto filmu averzi. (26.01.2006)

Emmerich chtěl být tak moc druhým Spielbergem a Lucasem, bohuže ale není. To nemění nic na tom, že Den nezávislosti je byť jednoduchá blbina, tak poctivá a plná života. Je to praotec disaster porna a Emmerich v tom nejlepším. První polovina filmu je opravdu brilantním budováním, který funguje po všech stránkách a člověka naprosto ponoří do této situace a světa. V druhé polovině jde už cítít více ta lacinost, přímočarost a jednoduchost Emmerichových scénářů a ploché oblouky pro postavy (čest vyjímkám), jde tu cítit i ta snaha o vytvoření tehdejších "novodobých" Star Wars a ikdyž se to nepřibližuje ke Spielbergovým ani Lucasovým majstrštukům, pořád je to užasná zálěžitost se sympatickým obsazením, neuvěřitelnýma hláškama a svým specifickým šarmem. Nemluvě o užasných efektech, které i dnes působí krásně. 7/10. (25.05.2022)

Nuke 'em! Humor ve stylu populárních sitcomů, slušné triky, neustálá demolice, Will Smith kopající do omráčeného mimozemšťana, americký prezident ve stíhačce. Že to nejde dohromady? Den nezávislosti svítí v Emmerichově filmografii právě díky šikovně namixovaným blockbuster trademarkům a výborně obsazeným rolím. A co se týká monstrozity, byl mistr demolice opravdu silně při chuti.... zábava, které je poněkud nefér vyčítat debilitu. (25.12.2006)

Větší béčko s áčkovým rozpočtem jsem snad neviděl...ale je pravda, že mě ID4 v mých 12 letech hluboce zasáhl. Houby jsem věděl co to je psychologie postav, co to je předvídatelnost děje, prostě jsem zapadnul do sedačky a asi dvě hodiny uslintával nad tehdy úžasnými efekty. Ale zaplaťpánbůh jsem alespoň trochu dospěl, takže bych si při vzpomínce na některé věci, které jsem o tomhle "hlubokém" díle prohlašoval, musel dát pěstí. Dneska už bych ID4 nedoporučil ani jako popcornovou zábavu, ta má často alespoň nějaký nápad:) A navíc mám dojem, že každý druhý příšerně patriotický film o Americe stejně natočili Němci... Update 2013 - měl jsem tu původně 60%, ale nedávno jsem to znovu viděl a musel jsem uznat, že je to precizně zvládnutý mozkový výplach jako byli třeba první Transformeři (i když na těch výhradách vůči vlajkoslávě a patetickým patriotickým gestům stále trvám, protože prezident-fighter pilot je už hodně přes čáru). A jelikož funguje i o víc jak patnáct let později, zaslouží si červenou barvu. 70% (25.01.2003)