Den nezávislosti

Na efekt skvělý, dialogy zdrcují : "Steve, máš strach?" "Ne." " A ty?" " Taky ne." Samozřejmě já taky ne, čeho bych se taky měl bát, když má planeta Země tu čest, že na ní žijou američani. ---------------------------------------------------------------------------------------------TEXT AMERICKÉ NÁRODNÍ HYMNY : Oh, say can you see, by the dawn's early light, What so proudly we hailed at the twilight's last gleaming? Whose broad stripes and bright stars, through the perilous fight, O'er the ramparts we watched, were so gallantly streaming? And the rockets' red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there. O say, does that star-spangled banner yet wave O'er the land of the free and the home of the brave? On the shore, dimly seen through the mists of the deep, Where the foe's haughty host in dread silence reposes, What is that which the breeze, o'er the towering steep, As it fitfully blows, now conceals, now discloses? Now it catches the gleam of the morning's first beam, In full glory reflected now shines on the stream: 'Tis the star-spangled banner! O long may it wave O'er the land of the free and the home of the brave. And where is that band who so vauntingly swore That the havoc of war and the battle's confusion A home and a country should leave us no more? Their blood has wiped out their foul footstep's pollution. No refuge could save the hireling and slave From the terror of flight, or the gloom of the grave: And the star-spangled banner in triumph doth wave O'er the land of the free and the home of the brave. Oh! thus be it ever, when freemen shall stand Between their loved homes and the war's desolation! Blest with victory and peace, may the heaven-rescued land Praise the Power that hath made and preserved us a nation. Then conquer we must, when our cause it is just, And this be our motto: "In God is our trust." And the star-spangled banner in triumph shall wave O'er the land of the free and the home of the brave! (24.12.2006)

"Soudruzi, v naší zemi přistáli oškliví diverzanti z kosmu za účelem vysazování mandelinky barmborové do našich žírných lánů. Soudruzi, my si ale Státy rozvracet nedáme! Navíc máme ten vítězný červenec, tak hrr na ně" Kapitalistický realismus v plné síle, stejně dementní, jako bolševické agitky, stejně okázale patetické. A navíc – ty figurky. Bodrý "nigga", hrdinný prezident-pilot, ožrala se srdcem donského kozáka... jezusmarjá, pardón... neohroženého kovboje... Prostě brilantní výroba smradlavé kuličky z ubohého prdu. Film o ničem s pěknými efekty. Lesk a bída Hollywoodu v plné parádě. Nebylo to vyrobené na zakázku Bílého domu??? Edit 2011: chtě nechtě musím přiznat, že (podobně jako mnohé bolševické agitky) mě tenhle film baví a naplňuje zvláštní rozkoší z absolutní magorie. Takže mu s odstupem času uděluji o hvězdičku navíc, ve srovnání se šmírou jménem Světová invaze je to přímo královská zábava a stejné hodnocení si nezaslouží... (25.01.2004)

6 / 10 Hodiť tento filmu do odpadu by bolo príliš jednoduché a hlavne neprofesionálne, takže sa pripravte na moju vyčerpávajúcu etudu s názvom "Patriotizmus v priebehu vekov", pohodlne sa usaďte do kresla, zavrite oči a nechajte si predčítať : "Kde bolo tam bolo, za siedmimi horami a siedmimi dolami, bola raz jedna Amerika. Kedysi dávno ju založili kolonisti z Európy, ktorí tam prišli hľadať bohatstvo, náboženskú slobodu a plodinu, ktorá sa mala čoskoro stať základom rýchleho občerstvenia. Prvé roky neboli vôbec jednoduché - bola im zima, nemali čo jesť a do cesty sa im neustále plietli podivné červené tvory napádajúce ich rečami typu "Me Vinettou, me lovez you so much!", alebo "Me have food, me give you one!" - po takomto očividnom prejave agresie ich preto žiadny normálny človek nemôže súdiť za to, že všetkých príslušníkov tejto rasy pracne, jedného po druhom vystrieľali. Poriadok musí byť! Samozrejme, že to nebolo zo dňa na deň, ale trvalo to dlhé roky - za ten čas sa kedysi panenská príroda zmenila na nepoznanie : lesy spravili miesto pre prvé osady, prvé osady pre prvé mestečká, prvé mestečká pre prvé mestá a tie zas pre prvé veľkomestá; krištáľovo čisté rieky sa postupne zmenili na zmes zlatokopného odpadu, krvi a ohnivej whiskey a vzduch sa naplnil pušným prachom a telesným pachom. Po dobre odvedenej práci, tj. po pochovaní posledného červeného brata, sa ich zmocnili nepríjemné výčitky svedomia, no zároveň aj pocit hrdosti - hrdosti na všetko, čo vlastnými rukami dokázali. No a odvtedy ju manifestujú na každom kroku : americké vlajky, červeno-modro-biele tričká a čiapky, oslavné ódy, ohňostroje, sošky, plagáty, odznaky a filmy. A tu začína náš príbeh..." Už je vám to jasné? (04.01.2006)

Prvý záber - pohľad na americkú vlajku. A hneď je jasné, že vyobrazenie amerikanizmu bude vo filme jasnou záležitosťou. Sú však filmy typu ako je tento, v ktorých mi to až tak neprekáža. Svoju zásluhu na tom majú hlavne efekty, zvuk, čo sa dozrkadlilo aj pri udeľovaní sošieka tiež Will, ktorý presvedčil, že sa hodí viac do kasových trhákov a je pomerne veľkým lákadlom, než do sitcomových vôd. Celá rada filmových, dojemných, lúčiacich klišé sa zarýva pod kožu, no nie až tak silno. Všetky ostatné elementy totiž fungujú naplno. 80%. (06.10.2007)

Beznadějná situace? Ale kdeže pro Američany. Popcornový biják, kterých v té době moc nebylo, zvysoka kašle na logiku a na diváka huláká, ať si jeho ušní bubínky a oči nezapomenou užít každé filmové políčko. Sice každou chvíli krade od starších sousedů, ale dvojice Emmerich/Devlin tentokrát naprosto trefila vkus publika, které rádo nechá mozek někde v koutě před vstupem do kinosálu. Řada destruktivních sekvencí se dá navíc opakovaně pouštět pořád dokola i dnes, sedmnáct let od premiéry!! (26.06.2013)